Čtveřice prezidentských kandidátů diskutovala v úterý odpoledne o podobě zahraniční politiky z pozice možné budoucí hlavy státu. Na snímku jsou Jiří Dienstbier a Miloš Zeman.

Čtveřice prezidentských kandidátů diskutovala v úterý odpoledne o podobě zahraniční politiky z pozice možné budoucí hlavy státu. Na snímku jsou Jiří Dienstbier a Miloš Zeman. | foto: ČTK

Klaus poškodil pověst země, kritizovali prezidenta kandidáti na Hrad

  • 84
Se zvolením nového prezidenta se v lednu výrazně změní přístup české hlavy státu k zahraniční politice. Potvrdili to účastníci debaty zaměřené právě na zahraničí. Kandidáti vévodící předvolebním průzkumům odsoudili chování prezidenta Václava Klause jako nezodpovědné a poškozující pověst České republiky.

K debatě o zahraniční politice z pozice možného budoucího prezidenta se odpoledne sešli Jan Fischer, Miloš Zeman, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka. Diskuze se měl původně zúčastnit ještě Karel Schwarzenberg, ale ten se omluvil kvůli povinnostem v Poslanecké sněmovně.

Čtveřice kandidátů čelila leckdy nepříjemným otázkám jak ze strany laické veřejnosti, tak od odborníků z Asociace pro mezinárodní otázky, která debatu pořádala. I přestože se ve svých odpovědích diskutující rozcházeli, jedno společné téma přece jen našli. Stala se jím současná hlava státu, která se dočkala ostré kritiky.

Václavu Klausovi prezidentští kandidáti vyčítali zejména jeho přístup k ratifikaci Lisabonské smlouvy.

"Jsem přesvědčen, že prezident má povinnost ratifikovat, když k tomu dají souhlas obě komory. Navíc má povinnost tak učinit bez zbytečných odkladů. Zcela jistě to není to, co učinil Václav Klaus, kterému dodatkový protokol ležel na stole devět let," rozohnil se Jiří Dienstbier. "A zcela jistě to nebyl postup u Lisabonské smlouvy, který poškodil pověst České republiky. Myslím si, že takový postup je od prezidenta velmi nezodpovědný," dodal.

Svoji představu o fungování zahraniční politiky za předpokladu, že bude zvolen, nastínil i Přemysl Sobotka. "Prioritou je zahraniční politika, kterou určuje vláda a ministerstvo zahraničí," uvedl. Narážel tak na leckdy komplikovaný výklad poměru sil v exekutivě, která podle Ústavy spadá právě do rukou hlavy státu a vlády.

Formálně má podle Ústavy prezident zastupovat stát navenek. Jeho pozice je ovšem nejednoznačná zejména při ratifikaci smluv, což bylo v poslední době nejpatrnější v případě již zmíněné Lisabonské smlouvy.

Podobně se k problematice nejasné pozice hlavy státu vyjádřil i Miloš Zeman. "Prezident by neměl poškozovat pověst České republiky tím, že se dostává do permanentního konfliktu ať už s vládou, nebo parlamentem," řekl.

Názor, že by budoucí prezident měl v otázkách zahraniční politiky rozhodovat koordinovaně s ministerstvem zahraničí, potvrdil také poslední ze čtveřice diskutujících Jan Fischer.

Všichni čtyři oslovení prezidentští kandidáti se tak zřetelně distancovali od současné podoby zahraniční politiky praktikované prezidentem Václavem Klausem. Bude-li v lednu příštího roku v historicky první přímé volbě zvolen právě jeden z nich, čeká nejspíš nejen Hrad, ale i celou českou diplomacii velká změna kurzu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video