Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putna i Třeštíková. Zájemců o posty v radách ČT a ČRo je bezmála sto

  16:09aktualizováno  16:09
O místa v radách Českého rozhlasu a České televize se uchází necelá stovka novinářů, politiků nebo umělců. Do druhého kola, tedy k ústnímu slyšení, může postoupit ani ne polovina z nich. Rozhodli o tom poslanci volebního výboru. Ve čtvrtek řešili pravidla volby. Poslancům jména v lednu navrhovala občanská sdružení.

Poslanec a bývalý novinář Martin Komárek na zasedání volebního výboru, který vede. Vedle něj sedí poslanec Vítězslav Jandák a tajemnice výboru Jitka Václavíková (15. ledna 2014). | foto:  Milan Bureš, MAFRA

Volební výbor obdržel celkem 95 návrhů na členy Rady České televize (ČT) a Rady Českého rozhlasu (ČRo). Informace zazněla na jeho čtvrtečním jednání.

Poslední přihlášky sekretariát výboru otvíral ještě na začátku tohoto týdne. Osm kandidátů má neúplné podklady, proto je výbor vyzve, daby dokumenty doložili do úterý 11. února.

Úplný seznam kandidátů

"Měli bychom vybrat ty, kteří budou hájit zájmy koncesionářů," uvedl poslanec Zdeněk Soukup, člen výboru.

"Hledáme lidi s dostatečným rozhledem a dostatečnou morální integritou. Nehledáme šoumeny. Bez urážky," uvedla na jednání výboru poslankyně Nina Nováková. Slova adresovala poslanci a moderátorovi Stanislavu Berkovcovi, dalšímu členovi volebního výboru.

Mezi přihlášenými jsou například dosavadní předsedové obou rad Milan Uhde a Tomáš Ratiborský.

Na návrzích jsou uvedeni také moderátorka Eva Jurinová, psycholog Ivan Douda nebo režisérka Helena Třeštíková. Mezi jmény, jež výboru doputovala mezi posledními, bylo i to Martina Putny. Toho prezident nechtěl jmenovat profesorem.

Odměny v radách jsou od 25 do 47 tisíc korun

ČT má roční rozpočet necelých sedm miliard, ČRo hospodaří s více než dvěma miliardami korun.

Rady ČT a ČRo rozhodují například o odměnách pro generální ředitele obou veřejnoprávních médií. Navíc by měly managementu posvětit všechny kroky, které jsou významné pro hospodaření či fungování obou institucí. Řeší také stížnosti posluchačů a diváků.

Členství v radě patří mezi placené funkce. V ČT činí letos výše hrubé měsíční odměny pro člena 29 800 korun. Místopředsedové rady berou 38 300 korun a předseda bere 47 300 hrubého měsíčně (výši odměn najdete v usnesení zde).

Mandát vyprší sedmi členům rad

V patnáctičlenné Radě ČT vyprší v březnu mandát pěti členům. Náhradníků se hledá šest, neboť jedno křeslo zůstalo neobsazené.

V případě devítičlenné Rady ČRo končí mandát v březnu dvěma členům a poslanci by měli vybrat tři náhradníky.

Trh s médii reguluje také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta na rozdíl od takzvaných malých televizních rad dohlíží na mediální trh jako celek.

Komu končí mandát:

Rada ČT

Milanu Uhdemu, Daně Eklové, Jiřímu Preslovi, Antonínu Bajajovi a Radku Mezuláníkovi

Rada ČRo

Tomáši Ratiborskému, Bohušovi Zoubkovi

V Radě ČRo odměna pro řadového člena je 25 700 korun hrubého měsíčně. Místopředseda rady má odměnu vyšší, činí 33 800. Odměna předsedy se pak pohybuje kolem 40 tisíc korun hrubého měsíčně.

"Odměna není závislá na přítomnosti, či nepřítomnosti. Člen buď svoji roli vykonává, nebo ne, a pak je možnost ztráty mandátu. To ale zatím kvůli nepřítomnosti nebylo nutné," popsal místopředseda Rady ČRo Michal Stehlík.

Poslanci budou grilovat ani ne polovinu kandidátů

Volební výbor bude vybírat z kandidátů dvoukolově. "Jmen se sešlo skutečně hodně," podotkl předseda výboru Martin Komárek. V prvním kole poslanci vyberou jména těch, které si pozvou k veřejnému slyšení. Po něm pak navrhnou část kandidátů plénu Sněmovny.

Ústně budou chtít politici slyšet 36 kandidátů do Rady ČT a 18 kandidátů do Rady ČRo. Je to dvojnásobný počet, než jaký má volební výbor doporučit Sněmovně.

Kandidáty k ústnímu slyšení budou navrhovat každý člen sněmovního volebního výboru zvlášť. Poslanec Zbyněk Stanjura navrhl, aby procedura před druhým kolem byla anonymní, což ostatní politici uvítali. Podle nich tím předejdou dohadům o politickém vlivu na rady. "Je to moje osobní volba, ne volba občanské demokracie," vysvětlil Stanjura.

Při ústním slyšení budou mít adepti pěti minut na to, aby se představili. Následně jej budou moci politici deset minut grilovat otázkami.

Ústní jednání začnou 24. února a potrvají asi tři dny. O obsazení funkcí by plénum mohlo hlasovat na březnové schůzi.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.