Martinova vláda je s podporou Nové demokratické strany u moci necelý rok a půl.
Ministerský předseda navrhl generální guvernérce Kanady Michaelle Jeanové, aby rozpustila poslaneckou sněmovnu a vypsala mimořádné parlamentní volby na 23. ledna příštího roku. Guvernérka zastupuje formální hlavu státu - tou je britská královna Alžběta II. Návrhu premiéra vyhověla.
Průzkumy veřejného mínění napovídají, že výsledkem voleb by mohl být opět menšinový liberální kabinet, i když podle nejnovějšího šetření opoziční konzervativci náskok liberálů dotahují.
Premiérovi zlomily vaz státní zakázky
Liberálové čelí skandálu z února 2004, kdy vyšlo najevo, že jejich straničtí předáci údajně přihrávali státní zakázky ve výši 100 milionů kanadských dolarů firmám spřízněným se stranou.
Za vynaložené peníze tyto společnosti pak prý odvedly velmi málo nebo dokonce žádnou práci. Martin, který už v té době po rezignaci svého předchůdce Jeana Chrétiena stál v čele vlády, do aféry zapleten nebyl.
Premiér původně slíbil vypsat volby do měsíce po vyšetření skandálu. Výsledky mají být zveřejněny 1. února, což by znamenalo, že by se volby konaly v prvním dubnovém týdnu.
Opoziční strany na Martina naléhaly, aby volby umožnil už v únoru, tedy bezprostředně po vydání zprávy o korupční aféře. Nyní se ve snaze sesadit Martinovu vládu spojily Konzervativní strana Kanady, separatistický Quebecký blok a Nová demokratická strana. Přitom právě na podporu Nové demokratické strany se vláda až dosud spoléhala.
"Toto není jen konec omšelé, nikam nesměřující a skandály obestřené vlády. Je to začátek světlé budoucnosti naší země," prohlásil po hlasování šéf konzervativců Stephen Harper. "Máme toho mnoho na uklízení," dodal.
Liberály přirovnal ke "zlodějům v přeplněné restauraci, kteří křičí Hoří!, a pak, když se nikdo nedívá, vyberou pokladnu".
Liberálové jsou v zemi u moci od roku 1993.
