Loni směli rybáři zabít celkem 280 tisíc tuleňů, letos se kvóta zvedla o dalších padesát tisíc. "Vláda je jednotná v podpoře tisíců kanadských rybářů, pro které je lov tuleňů jedinou obživou," uvedl v prohlášení kanadský ministr pro rybolov Gail Shea.
Lov tuleňůLov tradičně začíná u Magdalénina ostrova v zálivu sv. Vavřince na východě Kanady a pokračuje u břehů ostrova Newfoundland v Atlantiku. Lovci tuleně buď zastřelí, nebo je ubijí holemi s ostrými bodci. Obchodníci si na tuleních cení nejvíce jejich kožešiny, masa a tuku. |
Lovu tuleňů, který začne na konci března, se každoročně zúčastní okolo šesti tisíc Kanaďanů. Čtvrtinu úlovků prodávali lovci do Evropy. Evropská unie ale v červenci 2009 přijala zákaz dovozu veškerých těchto výrobků. (viz článek o tomto zákazu)
Kanadští zákonodárci v reakci na evropský bojkot změnili jídelníček ve své kantýně. V menu se objevily recepty s tulením masem a zmizí až na konci lovné sezony. Jak chutná tulení maso, se přesvědčila i generální guvernérka Kanady Michaëlle Jeanová, která vloni před stovkami Inuitů (Eskymáků) v Rankin Inletu v provincii Nunavut snědla kus syrového tuleního srdce. (čtěte více o guvernérčině podpoře lovců)
Proti vybíjení tuleňů a jejich mláďat protestují organizace hájící práva zvířat. Upozorňují na vysokou přirozenou úmrtnost mláďat, argumentují také nízkou cenou tuleních produktů.
"Na 99 procent tuleňů se v Kanadě neloví kvůli masu. Lovci zabíjejí mláďata stará sotva měsíc. Na nich ještě žádné maso není, zato ještě mají moc pěknou bílou kožešinku," prohlásila v kanadském tisku zooložka Sheryl Finková.
