Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kampaň k digitalizaci by měl zaplatit stát, řekl šéf Novy

  16:14aktualizováno  16:14
Náklady na kampaň k přechodu na digitální pozemní televizní vysílání by měl nést hlavně stát. Řekl to generální ředitel televize Nova Petr Dvořák. Ministerstvo vnitra s ním ale nesouhlasí.

Kampaň uděláme, ale ať nám dá ČT peníze z reklamy, přeje si Dvořák. | foto: Alexander DobrovodskýiDNES.cz

"Je to proces, který řídí stát, tak si myslím, že by si ho měl dofinancovat," prohlásil Dvořák.

Ministerstvo vnitra, pod které problematika spadá, ale zastává názor, že zájem na digitalizaci by měly mít všechny subjekty, které se v Česku podílejí na televizním vysílání. Náměstek ministra Zdeněk Zajíček připomněl, že kvůli oživení digitalizace vznikla Koalice pro digitální vysílání, k níž se Nova připojila.

Nova se podílela na kampani na Domažlicku, kde letité analogové vysílání skončilo letos k poslednímu srpnu. Je připravena podpořit další kampaň, ale ne zadarmo, uvedl Dvořák.

Od ČT i soukromníků po koruně
Komerční televize by prý například mohla odvysílat spoty za cenu, která bude hluboko pod úrovní cen pro její komerční účely.

Podle Dvořáka by se kampaně daly uhradit z části peněz, které Česká televize získá za reklamu. Ta měla z veřejnoprávní televize podle nyní platného zákona od příštího roku zmizet, nicméně novela mediálních zákonů, kterou ve čtvrtek podepsal prezident, ji na ČT vrací.

Výnosy ČT z prodeje času mají podle digitalizační novely směřovat kromě jiného na podporu digitalizace. Náměstek ministra vnitra Zajíček si myslí, že by
bylo vhodné, aby na každou korunu, která na osvětu spojenou s digitalizací připadne z reklamy na ČT, přidaly korunu i soukromé televize.

Digitální plusy a minusy
Nova by si přála, aby informační kampaň na území, kde se bude analogové vysílání vypínat, trvala tři měsíce. Tak by to podle ní mělo být zakotveno v technickém plánu přechodu na pozemní digitální vysílání, tedy vlastně jízdním řádu celé digitalizace.

Nova se také snaží prosadit, aby minimální souběh analogového a digitálního vysílání byl v plánu stanoven na šest měsíců. V základních principech technického plánu se přitom hovoří minimálně o třech až šesti měsících.

Podle novely by v České republice mělo analogové vysílání skončit mezi 10. říjnem 2010 a koncem roku 2012. Dvořák dnes první datum označil za utopii. Jiný termín ale nedokáže specifikovat.

Podle dosavadních zkušeností jsou s přechodem na digitální zemské vysílání spokojeni čtyři z pěti lidí. Uvádějí zejména zlepšení kvality zvuku a obrazu. Uživatelé si naopak stěžují na zasekávání set top boxů při špatném počasí, špatnou kvalitu signálu v příhraničí a špatné rozlišení obrazu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

(ilustrační snímek)
Z kandidátek do sněmovních voleb bylo vyřazeno nejméně deset jmen

Z kandidátek do sněmovních voleb bylo dodatečně vyřazeno nejméně deset jmen. Tři kandidáti byli podle dostupných informací vyškrtnuti ve středních Čechách,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.