Kamiony francouzské hranice už neblokují

- Všechny zátarasy, které bránily zahraničním kamionům ve vjezdu do Francie, byly podle střediska pro informace o silničním provozu odstraněny. Skončila tak dvoudenní blokáda, kterou majitelé přepravních společností protestovali kvůli zkrácení pracovního týdne, ohrožující podle nich konkurenceschopnost, a zdražení nafty.
Blokáda byla odvolána po nočním jednání dopravců s ministrem Gayssotem, ten ještě seznámí s kompromisní dohodou i zástupce odborů řidičů kamiónů.

Doprava se vrátila na normální úroveň na hranicích s Belgií, Lucemburskem a Německem. Uvolněny byly i přístavy Le Havre, Cherbourg, Ousitreham a Saint-Malo. Plynulý je provoz na dálnici A8 do Itálie, stejně jako v Briançonu.

Komplikovanější situace je na dálnicích směřujících do Španělska. Protestující francouzští dopravci nejprve odmítli zrušit zátaras v Biarritzu na dálnici A63, protože jim dohoda
jejich představitelů s ministrem dopravy Jeanem-Claudem Gayssotem připadala nedostatečná. Nakonec však byl zátaras odstraněn, ale provoz je stále obtížný, protože se na obou stranách hranice nahromadily stovky kamiónů.

To samé platí o přechodu La Jonquera na dálnici A9 směřující do Perpignanu a o alpském tunelu ve Fréjus, kde směrem na Itálii stála osmikilometrová fronta kamiónů.

Francouzští majitelé přepravních společností protestovali kvůli zkrácení pracovního týdne a zdražení nafty. Blokáda se podle Střediska silničních informací (CRICR) soustředila převážně na východní hranice Francie s Německem, zatímco zátarasy z ostatních směrů byly většinou odstraněny.

Zaváděním pětatřicetihodinového týdne se snaží nynější levicová vláda omezit nezaměstnanost. Ta sice od jejího nástupu v červnu 1997 stále klesá, avšak ekonomové zůstávají skeptičtí, pokud jde o skutečný vliv kratší pracovní doby na nezaměstnanost.
 Ministr dopravy Jean-Claud Gayssot ustoupil přepravcům v požadavku, aby se výjimky ze zákona o 35 hodinách vztahovaly nejen na řidiče dálkových tratí, ale na všechny, včetně lokálních. Pracovní doba bude omezena na maximum 220 hodin měsíčně nebo 56 hodin týdně u dálkových řidičů a na 208 hodin měsíčně nebo 48 hodin týdně pro ostatní.

Podle nové dohody budou mít ovšem řidiči přesčasové příplatky za práci nad 35 hodin týdně a ne nad 38, jak předpokládal dosavadní návrh. S tím by měly souhlasit i odbory řidičů, kteří se dosud chystají k dalším protestům 31. ledna.

Některé úlevy přislíbila vláda dopravcům i na cenu nafty, která za poslední rok ve Francii stoupla o 31 procent.

Kamiony od pondělí blokovaly francouzské hranice s Itálií, Švýcarskem, Belgií a Německem, kde dopravci pouštěli pouze osobní automobily a jejich řidičům rozdávali letáky.

Blokádu zorganizovaly Národní federace kamionové dopravy (FNTR) a další asociace sdružující francouzské dopravce UNOSTRA, protestují tak proti vládnímu návrhu na přechod k třiceti pěti hodinovému pracovnímu týdnu v této profesi. Podle majitelů kamionových  společností by je takový projekt znevýhodňoval v evropské konkurenci, která je podle nich svázána méně striktními předpisy.

Proti vládnímu návrhu jsou i odbory řidičů, ale z opačných důvodů. Domnívají se, že vládní text nejde dostatečně daleko a hrozí riziko, že zavedení kratšího týdne by se řidičů kamionů de facto netýkalo.

Motocyklista projíždí kolem kolony kamiónů blokujících francouzsko-belgickou hranici na protest proti zkrácení pracovního týdne

Francouzští dopravci protestují blokádou hranic proti zkrácení pracovního týdne, na snímku je kolona blokujících kamiónů na francouzsko-španělských hranicích u přechodu Biriatou

Francouzští dopravci protestují blokádou hranic proti zkrácení pracovního týdne, na snímku je kolona blokujících kamiónů na francouzsko-španělských hranicích u přechodu Biriatou


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video