Hadždž hladovkou protestuje také proti neetickému zacházení a údajnému mučení vězňů. Na jeho špatný zdravotní stav upozornil Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Odvolal se na kameramanova advokáta.
Podle obhájce Stafforda Smithe je Hadždž přes umělou výživu "velmi hubený a křehký". "Od doby, co jsem ho viděl naposledy, hodně zhubnul. Zdá se mi, že se také zhoršil jeho duševní stav," řekl podle ČTK Smith minulý týden.
Podle americké armády je novinář v pořádku, váží prý o deset kilo víc, než když na základnu přijel.
Pět let za mřížemi bez obvinění
Hadždž byl zadržen v prosinci 2001, na cestě do Afghánistánu. Měl prý spolupracovat s Al-Kajdou. Obvinění dosud nebylo vzneseno. Novinář jakoukoli vinu popírá a útoky z 11. září odsoudil.
"To, že je zadržován již přes pět let, je parodií na spravedlnost," řekl ředitel Výboru na ochranu novinářů Joel Simon. "Po pěti letech by měl být souzen, nebo okamžitě propuštěn."
Sebevražda je válečnický akt, řekl šéf věznice
Kdyby Hadždž vlastní vinou zemřel, nebylo by to na Guantánamu poprvé. V červnu 2006 tu spáchali sebevraždu tři vězni. Velitel vězení tehdy odmítl, že by tak učinili ze zoufalství. Jejich sebevraždu označil za "jednostranný válečnický akt zaměřený proti nám".
Guantánamo navíc eviduje 41 neúspěšných pokusů o sebevraždu. Podle neoficiálních informací jich bylo ale ještě víc.
Gitmo: "gulag naší doby"Gauntánamem dosud prošlo asi 775 vězňů. Většina byla propuštěna, dnes jich ve věznici zůstává asi 340. Washington plánuje poslat před soud maximálně 75 z nich, zbytek prožije roky za ostnatým drátem bez obžaloby. USA čelí kritice, že provozem Gauntánama porušují Ženevské konvence o válečných zajatcích. Těmi ale podle Washingtonu vězňové z Guantánama nejsou - nenosili totiž uniformu. USA je označují za "nepřátelské bojovníky". Amnesty International nazývá Guantánamo (zkráceně Gitmo) "gulagem naší doby". Proti zajateckému táboru protestovala i Evropská unie, Human Rights Watch a Červený kříž. Podle amerických médií CIA používala u výslechů na Guantánamu takzvaný waterboarding. Vězeň při něm má na obličeji igelit, přes ten na něj vyšetřovatelé lijí vodu. Waterboarding nezanechává fyzické stopy, ale simuluje topení a ve vězni vyvolává strach ze smrti. Rezoluce OSN mučení bezpodmínečně zakazuje. Sám bývalý šéf CIA Goss ale označil waterboarding jen za "profesionální výslechovou metodu". Za cestu k záchraně amerických životů ji označil viceprezident Dick Cheney. V roce 2006 zakázal Washington po mezinárodním tlaku použití waterboardingu členům americké armády. Mezi ty ale nespadají agenti CIA. Inspektoři Červeného kříže CIA obvinili, že na Gauntánamu používá i jiné "výslechové metody" jako spánkovou deprivaci, podávání drog a bití. |
