Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kamenování hrozí dalším, varuje íránská disidentka Ebadíová

  9:12aktualizováno  9:12
Brusel (Od zpravodajky MF DNES) - Nositelka Nobelovy ceny za mír, íránská advokátka Širín Ebadíová, opět cestuje po Evropě, kde je v exilu, aby podpořila kampaň proti trestu smrti a mučení v Íránu a za změnu režimu. A hovoří o nových politických vězních.

Širín Ebadíová | foto: AP

Už dva roky neviděla manžela. Už dva roky, od posledních voleb, musí íránská advokátka a nositelka Nobelovy ceny míru Širín Ebadíová žít v exilu v Británii. "Íránu můžu pomoci, jen když tam nebudu," vysvětluje pro MF DNES.

Co říkáte na to, že vláda odložila popravu Sakíne Aštíaníové?
Odložit neznamená zrušit. Kdykoliv se může stát cokoliv. Nevěřím ničemu, co vláda říká. Než se znovu otevře proces a bude veden za přítomnosti advokáta, otevřeně, může být kdykoliv ukamenovaná, a to přesto, že Írán podepsal Chartu lidských práv, která zakazuje týrání.

ŠIRÍN EBADÍOVÁ

- Širín Ebadíová (63) je jedna z prvních íránských soudkyní z doby před islámskou revolucí 1979. Po ní ji sesadili na místo sekretářky, ale podařilo se jí stát se advokátkou. Bojuje za lidská práva, nyní z londýnského exilu. V roce 2003 získala Nobelovu cenu za mír.

- Pro íránský tisk je Ebadíová uprchlá monarchistická advokátka. Minulý týden protestovala proti barbarským trestům v Íránu v italském parlamentu i v Bruselu. Už dvacet let se snaží, aby Írán zrušil trest smrti, ukončil mučení a zvýšil věk pro trestní odpovědnost.

Co vy, kdybyste se teď vrátila domů, zavřeli by vás?
To je hodně pravděpodobné, ale o to vůbec nejde. Problém by byl, že bych nemohla pokračovat v tom, co dělám. Takže musím zůstat tam, kde Íránu můžu pomoci.

Emigranti za socialismu většinou mlčeli, aby za svědectví proti režimu nepykali ti, kteří zůstali doma. Jak to, že vy nemlčíte?
V Íránu to není takové, odcházejí jen ti velmi politicky aktivní, ti, kteří nemlčí. Však můžete vidět, kolik je demonstrací za změnu režimu, které organizují mimo Írán.

Co vaše rodina?
Mého muže, mé přátele, mou sestru, všechny jsem nechala v Íránu a není to nic lehkého, samozřejmě. Ale kdybych tam zůstala, režim by mi nedovolil dělat mou práci a nikdo by mě zevnitř neslyšel, proto žiju mimo Írán. Vláda navíc vzala mému muži pas, takže nesmí vycestovat. Zavřeli ho a týrali. Zavřeli i mou sestru. Přitom ani jeden z nich není nijak politicky aktivní, zavřeli je jen kvůli mně. Vláda také zabavila můj majetek. Jejím cílem je zastavit mě v tom, co dělám.

Vzali vám prý i Nobelovu cenu.
Nobelovu cenu i další ocenění, která jsem měla, jsem uložila v trezoru do banky, ale vláda i ten zabavila. Pod mezinárodním tlakem jej nakonec vydala. Stále však má všechny mé věci a majetek včetně bankovního účtu.

Jak udržujete spojení se svými blízkými? Odposlouchávají je?
Přes internet a telefon, ale není to bezpečné. Ale nějak si poradíme.

Cestujete po Evropě, jak myslíte, že může EU nebo USA pomoci?

Chápete, že není normální, že zavírají advokáty jako před týdnem? Lidé v Íránu se vládě vzdalují a ta se začíná bát, proto každý nátlak zvenčí vnímá velmi citlivě.

Jak se pozná, že se vláda bojí?
Vláda svolává veřejná shromáždění, ale dbá, aby se jich neúčastnil nikdo z opozice. Jsou schopni čtyři dny předem bedlivě hlídat dům našeho opozičního přítele, aby na demonstraci nešel. To znamená, že se vláda bojí. Od USA a EU čekám, že se nesoustředí jen na jaderné zbraně, ale i na lidská práva. Při každém jednání musí mluvit o propouštění politických vězňů, o svobodě a právu, u jednání ať jsou přítomni i zástupci studentů a odborářů.

Unie už dialog s Teheránem vedla, ale nic se nezlepšilo.
Zahraniční mise dosud mluvily jen s vládou a to je hlavní důvod, proč se zatím v lidských právech nepokročilo. Chceme, abyste vedli dialog, vítáme ho, ale jen když víte, s kým mluvíte, k čemu to slouží.

Myslíte, že Unii je ve světě slyšet?
Když nebude nikdo protestovat, situace se zhorší. Pro nás je důležitý každý protest, každá kampaň proti tomuto rozsudku, proti trestu smrti, tělesným trestům včetně amputací, trestání dětí. Vláda je citlivá na mezinárodní kampaně. Nesmíme zapomínat, že na trest ukamenováním čeká několik dalších lidí! Zkusme je zachránit všechny.

Tušíte, kolik lidí režim popravil?
Jediné informace, které máme, jsou od nešťastných rodin. Víme, že nyní je ve vězeních asi 800 politických vězňů, ale asi 4 000 dalších je dočasně propuštěno na podmínku s těžkými rozsudky, aby už veřejně nevystupovali, jinak se do vězení vrátí.

Co navrhujete dělat kromě ekonomických sankcí?
Žádáme je zesílit politické sankce. Aby nikdo nemluvil se zástupci vlády, soudního aparátu, zaměstnanci vnitra nebo šéfy policie. Íránci nečekají, že jim demokracii donese někdo zvenčí. Žádají jen, aby nikdo nepomáhal vládě tím, že s ní bude uzavírat smlouvy jako Nokia nebo Siemens. Když chcete prodat sýr, máte na to plno norem, tak proč tady najednou vlády říkají, že nemohou nic dělat, že nemohou mluvit do byznysu?

SAKÍNE AŠTÍANÍOVÁ

Íránka Sakíneh Mohammadi Aštianiová.Íránka Sakíne Aštíaníová (43) čeká, jestli bude ukamenována, oběšena, či zda nakonec pod tlakem Západu dostane mírnější trest. Před pár dny vláda oznámila, že trest odsouvá a že se bude přezkoumávat. Íránku viní z cizoložství a napomáhání k vraždě vlastního manžela. Proti jejímu odsouzení, které proběhlo tajně, vystupují osobnosti včetně spisovatele Milana Kundery nebo manželky francouzského prezidenta Carly Bruniové či ministryň Berlusconiho kabinetu. Zmíněné ženy má íránský tisk za ženy lehkých mravů, Bruniovou rovnou za prostitutku.

Další tresty v Íránu

V zemi chodí před soud dívky od devíti a chlapci od 15 let. Írán má nejvíce popravených mladistvých na světě. Na trest smrti nyní čekají například 18letý mladík obviněný z homosexuality a jeden pár obviněný z cizoložství. Pokračují i politické procesy. Předminulou sobotu zatkli pětačtyřicetiletou Nasrín Sotudehovou, obhájkyni oponentů po loňských volbách, podle opozice zmanipulovaných. Viní ji z propagandy proti vládě.

V Íránu byla v neděli na kauci ve výši půl milionu dolarů propuštěna bojovnice za lidská práva Šiva Nazar Ahariová. Zatčena byla loni v prosinci, když cestovala do posvátného šíitského města Komm na pohřeb významného disidentského duchovního ajatolláha Hosejna Alího Montazerího. Podle íránských médií byla zadržená šestadvacetiletá aktivistka počátkem září obviněna z vedení války proti Bohu. Tento zločin se na základě islámského práva šaría trestá i smrtí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Jobs Contact
Technik s NJ (22.000 - 29.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj
nabízený plat: 22 000 - 29 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.