"Můžete mi ukázat, kde jste zabíjeli lidi?" ptal se kambodžský novinář Thet Sambath v dokumentu Nepřátelé národa dvou postarších mužů Suona a Khouna. "Támhle a taky támhle," ukázali téměř nepohnutě a dodali, že v jednom masovém hrobě bylo tak 30 až 40 lidí. Na jejich tvářích nebyly vidět téměř žádné emoce, Suon dokonce novináři jakoby nic ukazoval, jak tehdy zabíjel. Oběť ležela na zemi, on jí zvedl hlavu a podřízl hrdlo.
Jedním z mužů, který měl zabíjení na svědomí, byl právě Ieng Sary. V listopadu 2011 ho začali soudit za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. "Můžeme potvrdit, že Ieng Sary zemřel dnes ráno poté, co byl od 4. března hospitalizován," citovala BBC mluvčího soudu Larse Olsena.
Brutální režimRudí Khmerové se nadchli pro myšlenku extrémního komunismu. V jejím zájmu se pokusili zničit tradiční kambodžskou společnost a začít znovu od "roku nula". Celou zemi změnili na ohromný otrocký pracovní tábor, v němž zrušili všechny svobody. Obyvatele měst "zkažených západní kulturou" vyhnali na venkov na převýchovu, zrušili také školy. Tato politika měla za následek, že v letech 1975 až 1979 v důsledku vyčerpání, hladu, nemocí, mučení a poprav zemřelo přes tři miliony Kambodžanů, tedy nejméně čtvrtina tehdejší populace. |
Sary, přezdívaný "Bratr číslo tři", stanul před soudem společně s hlavním ideologem režimu Nuonem Cheou (pravou rukou Pol Pota, "Bratrem číslo dvě") a bývalým prezidentem Khieuem Samphanem. Všichni tři jakákoli obvinění odmítli.
Původně měl probíhat proces i se Saryho ženou, 81letou Ieng Thirith. Soudce ale nakonec nařídil její propuštění kvůli velmi špatnému zdravotnímu stavu. Údajně trpí Alzheimerovou chorobou.
Tažení proti inteligenci
Tehdejší ministr zahraničí, známý zejména jako velký manipulátor, byl zároveň i švagrem vůdce Rudých Khmerů Pol Pota ("Bratra číslo jedna"). Pol Pot zemřel v roce 1998 v kambodžské džungli, kde se stal zajatcem svých vlastních spolubojovníků.
Sary jako šéf diplomacie Rudých Khmerů mimo jiné přemlouval mnoho vzdělaných Kambodžanů, kteří před brutálním režimem utekli ze země, aby se vrátili a pomohli Kambodžu znovu vybudovat. Ti, kteří ho poslechli, byli často mučeni a řada z nich byla během tažení proti intelektuální elitě popravena.
Po pádu režimu Rudých Khmerů v roce 1979 se jeho představitelé dlouho skrývali v džungli. Ieng Sary je v roce 1996 spolu s tisícovkami svých věrných opustil, a přispěl tak ke konečnému zániku genocidního hnutí. To mu vyneslo omezenou amnestii a poměrně pohodlný život v Kambodži. Tedy jen do doby, kdy OSN začala připravovat soudní proces. V roce 2007 byl zatčen.
Trestní tribunál funguje od roku 2006, dosud však vydal pouze jeden rozsudek. V roce 2010 byl odsouzen na doživotí velitel neblaze proslulé věznice S-21 Kang Kek leu, známý pod přezdívkou Duch. V žaláři, kterému se říkalo "lidská jatka", bylo umučeno a popraveno na 15 tisíc lidí.
U soudu neustále opakoval jediné: "Jen jsem plnil rozkazy." S tím ale obyvatelé Kambodže, z nichž každý tehdy přišel alespoň o jednoho člena rodiny, nesouhlasí a říkají: Všichni jsou vinni. Ostře kritizují právě i činnost tribunálu, která je téměř nulová. Bojí se, že i zbylí muži do vynesení rozsudku zemřou. Nuon Cheovi je 86 let, Samphanovi je 81.
"Jsme zklamáni, že nebudeme moci dokončit proces s Iengem Sarym," reagoval na úmrtí mluvčí soudu. Jak dodal, procesy proti zbývajícím dvěma obžalovaným budou pokračovat a nijak je to nezasáhne.
Pravdou však je, že soud nyní čelí i dalším těžkostem, zejména finančního rázu. Někteří z místních, které zaměstnával, od 4. března nechodí do práce, protože už tři měsíce nedostali zaplaceno. "Bez tlumočníků bude obtížné vést nějaká slyšení," přiznal i mluvčí Lars Olsen.
