Kam až sahala Mrázkova „chapadla“? Hlavně k politikům ČSSD a ODS

Bylo to v pátek 7. dubna 2000. Kmotr podsvětí František Mrázek si volal se svým obchodním partnerem, realitním magnátem Luďkem Sekyrou, a opět spolu domlouvali postup, koho a jak osloví a na koho z politiků a bankéřů zatlačí. Neboli koho zlobbují, aby dotáhli do konce svůj byznys.

O klasický mafiánský příběh s několika chapadly skutečně nešlo. Mrázek využil každého, kdo měl vliv. | foto: Rodinný archiv Františka Mrázka

Jejich jednání se týkalo ovládnutí Inženýrských a průmyslových staveb (IPS), největší stavební firmy v Česku. "Už je v tom zainteresováno moc lidí. Ještě nám schází Gross, a máme všechny. Už není nikdo, kdo by v tom nebyl," řekl Mrázek Sekyrovi.

Kdyby jejich plán nakonec nezhatil krach Investiční a Poštovní banky, s níž jednali o poskytnutí úvěru 1,5 miliardy korun na zakoupení akcií IPS, mohli si tuto větu vytesat na základní kámen své firmy. Trefně vystihovala podstatu jejich strategie: využít každého, kdo má vliv.

Policie také nazvala celý spis, který mapoval Mrázkovy aktivity z té doby, Krakatice. Což bylo v případě Mrázka opravdu přesnější, protože dát tomu název třeba Chobotnice, znělo by to příliš obyčejně.

A o klasický mafiánský příběh s několika chapadly skutečně nešlo. Krakatice je daleko větší predátor, který nahání mnohem větší hrůzu...

MF DNES přinášela celý uplynulý týden sérii článků, které odhalovaly, na co policie přišla. Pojďme si shrnout, kdo všechno v Krakatici figuruje.

Ale předtím ještě krátké vysvětlení: Stanislav Gross tehdy ještě nebyl v Mrázkově sféře vlivu proto, že do té doby neměl funkci, v níž by mu mohl být užitečný. Ministrem vnitra se stal teprve tři dny před zmíněným telefonátem Mrázka se Sekyrou – 4. dubna 2000.

V roce 2000 byla již druhým rokem u moci ČSSD, ale na základě opoziční smlouvy, kterou uzavřela s ODS, vládla de facto s pomocí této pravicové strany. Mrázek toho dovedně využíval. Když se snažil ovlivnit nějakou státní zakázku, zajistit úvěr pro obchodního partnera nebo zastavit nepříjemné vyšetřování, soustředil se na tyto strany: ČSSD a ODS.

Mrázek se znal osobně jen s několika málo politiky a jejich pobočníky: třeba s poradcem premiéra Miloše Zemana Miroslavem Šloufem či s poslancem ČSSD Josefem Hojdarem. Jim telefonoval přímo a kdykoli.

Policie třeba zachytila, jak Mrázek volal Šloufovi, který právě doma luxoval.

Mrázek: "Nazdar, Míro. Jseš nějakej udejchanej. Ty jdeš po schodech?"
Šlouf: "Ne, já luxuju."
Mrázek: "Ježíšmarjá. No to je dobrý. Hele, Míro, nešlo by, že bych se u tebe zastavil doma třeba navečer na pětiminutovku?"

Mrázek potřeboval pomoci s projektem IPS. Šlouf mu vyhověl.

Za Mrázkem se táhla jako červená nit jeho kriminální minulost, takže po roce 2000 se snažil ovlivňovat politiky a bankéře raději nepřímo, prostřednictvím svých spolupracovníků. Měl pro to dva důvody.

1. Kdyby to dělal sám, leckterý politik by na to třeba ani nepřistoupil.
2. Kdyby se na vztahy dotyčného s Mrázkem přišlo později, hrozila by mu diskreditace. A to kmotr nepotřeboval.

Proto za poslancem Vlastimilem Tlustým vyslal svého lobbistu Igora Šafranka, který oficiálně působil jako Hojdarův poslanecký asistent. Proto s Ivanem Langerem vše kolem IPS domlouval Luděk Sekyra. A proto byl v kontaktu s poradkyní ministra financí Barborou Snopkovou "jeho" muž Martin Hejl z Národního bezpečnostního úřadu.

Ve struktuře, kterou si Mrázek pracně budoval, ani nevadilo, že občas někdo vypadl. Mrázek byl schopný si k jeho nástupci ve funkci znovu najít cestu přes své "vlivné".

Jen na ukázku: když musel v roce 2000 odejít z čela Komerční banky Jan Kollert, Mrázka to ani moc nemrzelo. "Na jeho místo je několik kandidátů. Takže jednat už budeme s novým. Nemějte strach," uklidňoval Sekyru.

Opravdová krakatice obrovská je schopna pokrýt svými chapadly plochu o rozloze 28 metrů čtverečních. Jakou plochu by pokryly všechny kontakty Mrázka? To je záhada.

. Z čeho byl Mrázek podezřelý

V jakých kauzách vyšetřovala policie Františka Mrázka

Vražda opraváře
V roce 1992 byl zastřelen televizní opravář Václav Dvořák z Kostelce nad Černými lesy. Nejsilnější motiv k jeho likvidaci měl právě Mrázek. Dvořák už od 80. let sbíral informace o jeho spolupráci s komunistickou kriminálkou. Té Mrázek donášel na vekslácké kamarády. A Dvořák informacemi Mrázka patrně vydíral.

Odstranění "učitele"
O tom, že Antonína Bělu nechal v roce 1996 zastřelit Mrázek, je kromě policie přesvědčen i Bělův syn Jaroslav. Vztah Mrázka a Běly byl komplikovaný. Zpočátku byl Běla kmotr a Mrázek učenlivý žák. Pak se však role začaly obracet. Po revoluci odmítal Mrázek dávat Bělovi podíly ze svých obchodů. Běla si tajně nahrával jednání, na nichž si u něj podnikatelé objednávali delikátní zakázky, a nahrávkami je vydíral. Mrázek byl na seznamu vydíraných.

Útok na Lhotského
Policie je přesvědčena, že si Mrázek v roce 1999 objednal zabití sponzora ČSSD Ivana Lhotského. Ten přežil tři rány do hlavy jen zázrakem. Přes firmu, kterou vlastnil s právníkem Miroslavem Janstou, šly peníze do sociální demokracie. Lhotský byl postřelen pár dní poté, co přiznal existenci této transakce. Dělal také účetnictví Mrázkovým firmám.

Rozstřílený policejní agent
Rudolf Javornický, přezdívaný kolegy český Donnie Brasco, byl zastřelen v roce 2001. Mrázek se s ním velmi dobře znal. Říká se, že právě Javornický získal Bělův archiv kompromitujících nahrávek a pokračoval ve vydírání podnikatelů včetně Mrázka.

Miliardové podvody
Mrázek byl podezřelý, že vytuneloval pět bank a připravil je o více než jednu miliardu korun. Společně s Miroslavem Provodem získali třeba v České spořitelně mnohasetmilionové úvěry, ty nespláceli a následně zařídili, aby je banka převedla jako nedobytné na soukromou firmu IC Praha. V den, kdy protikorupční služba chtěla začít podvody v České spořitelně vyšetřovat, byl její šéf odvolán. Zařídil to Mrázek.