Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kalousek vytáhl dopis z EU, že služební zákon nemusí být příští rok

  11:33aktualizováno  13:11
V bitvě mezi vládou a opozicí o služební zákon vynesl šéf poslanců TOP 09, exministr financí Miroslav Kalousek, trumf svojí strany. V parlamentu přečetl dokument Evropské komise, poznámky k návrhu služebního zákonu, které dostala česká vláda. Podle nich vůbec není nutné, aby zákon začal platit příští rok. Jeho neschválení by tak neohrozilo čerpání peněz z EU.

Miroslav Kalousek vytáhl trumf v boji o služební zákon. Evropská komise napsala do Česka, že není nutné, aby služební zákon platil od ledna 2015. | foto: ČTK

„Rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu,“ citoval Kalousek z dokumentu, který mají podle něj k dispozici někteří členové vlády, mezi nimi i šéf Legislativní rady vlády a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Z poznámek Evropské komise

Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném (celý text dokumentu najdete zde).

zdroj: TOP 09

Ministr později Kalouskova slova potvrdil. „To je oficiální stanovisko Evropské komise. Dostali jsme to e-mailem v 10:33,“ přiznal Dienstbier. Před středečním jednáním tak česká vláda podle něj neměla dokument k dispozici. A ministr se pak pokusil odvést pozornost jiným směrem. Divil se, jak mohl mít Kalousek dokument jen pár minut poté, kdy dorazil vládě.

Až později Dienstbier novinářům řekl, že „neoficiálně“ podobně znějící poznámky od Evropské komise vláda obdržela již před pár dny s tím, že nejsou ke zveřejnění. Ministr proto odmítl, že by něco tajil. A argumentuje, že v jiných dokumentech podle něj komise říká, že zákon skutečně má být účinný v lednu příštího roku.

ODS a TOP 09 daly vládě čtyři podmínky

„Ti členové vlády, kteří si vzali evropské fondy jako rukojmí, aby prosadili tento paskvil, prostě neříkali pravdu,“ dodal prohlásil ve sněmovně Kalousek. Vybídl vládu k serióznímu jednání s opozicí o podobě služebního zákona. Řekl, že když vládní koalice zákon prosadí svou většinou ve sněmovně, TOP 09 udělá všechno pro to, aby zákon změnila, jakmile bude mít sílu.

„Vyzývám všechny, aby slova, která tu zazněla, vzali jako vážná,“ reagoval na jeho vystoupení jeden z poslanců ČSSD Vítězslav Jandák. Zákony jsou podle něj buď rychlé, nebo dobré. Je tak pravděpodobné, že minimálně někteří sociální demokraté budou požadovat od vlády vysvětlení, jak to tedy vlastně je s podmínkou od Evropské komise pro čerpání z evropských fondů, o které členové vlády několik měsíců mluví.

Později daly ODS a TOP vládě čtyři podmínky, aby obě strany spolu s vládou služební zákon podpořily. Tvrdí, že v opačném případě, tedy když je vláda nesplní, budou hlasování o zákonu blokovat tak dlouho, jak bude třeba, klidně celé volební období. Mezi podmínkami je ta, aby vláda ustoupila od zřízení generálního ředitelství státní služby. (více o podmínkách opozice čtěte zde)

Poslechněte si slova Miroslava Kalouska a Zbyňka Stanjury:

Jourová: Zákon potřebujeme, abychom zkvalitnili státní správu

Do polemiky s Kalouskem se u řečnického pultu ve sněmovně pustila ministryně pro místní rozvoj, první místopředsedkyně ANO a kandidátka na novou českou eurokomisařku Věra Jourová.

Z řady oficiálních i neoficiálních jednání s Evropskou komisí je podle ní jasné, že podmínka účinnosti služebního zákona k čerpání evropských fondů existuje. Podle ní to má vláda zdokumentované například v zápisech z jednání. „Mohu to zdokladovat,“ řekla. Dodala, že věří, že stačí její slovo.

Jourová také prohlásila, že služební zákon potřebujeme ne kvůli Evropské unii, ale abychom v Česku zlepšili státní správu. To je další argument, který vláda Bohuslava Sobotky od začátku své existence zdůrazňuje. Služební zákon má podle ní přispět k odpolitizování státní správy a k tomu, aby v ní nedocházelo k zemětřesení po každých volbách.

Opoziční strany se však domnívají, že zákon způsobí pravý opak. Jak Kalousek, tak šéf ODS Petr Fiala tvrdí, že vláda chce přijetím zákona „zabetonovat“ své lidi na ministerstvech a v dalších úřadech, kam je stihly ČSSD, ANO a KDU-ČSL od voleb dosadit. A Fiala avizoval, že jeho strana navrhne 56 pozměňovacích návrhů k zákonu, aby pro něj občanští demokraté mohli hlasovat (o výhradách ODS více zde).

Ať generálního ředitele úředníků jmenuje prezident, navrhl Úsvit

ODS i TOP 09 například vadí, že by úředníkům mělo být nadřízeno jako nejvyšší místo generální ředitelství státní služby, jehož šéfa by na sedm let jmenovala vláda. A pro další sedmileté období by se nový generální ředitel vybíral ze státních tajemníků ministerstev instalovaných za této vlády. Opoziční Úsvit navrhuje, aby generálního tajemníka nejmenovala vláda, ale prezident.

O služební zákon se čeká na schůzi dlouhá bitva, která může trvat nejen řadu hodin, ale i dnů. Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák hned na začátku jednání, ještě před Kalouskovým vystoupením, navrhl koaliční „pojistku“ proti obstrukcím. Jednat i hlasovat budou moci poslanci i po jednadvacáté hodině, tedy prakticky i v noci. Odhlasovat vládě to pomohl i Úsvit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.