Miroslav Kalousek ale zdůraznil, že preferuje vládní znění, které je postavené na dohodě s církvemi.
"Pokud by se ukázalo, že je (zákon) neschvalitelný, tak je samozřejmě řešením vyjednávat o některých možných změnách," řekl ministr. Do vyjednávání by ale bylo třeba zapojit i církve. "Protože vyjednat něco jenom v Poslanecké sněmovně, změnit tu dohodu, aby vám pak druhá strana té dohody, to jest církve, řekla: 'My na to nejdeme,' to by nemělo smysl," uvedl Kalousek.
Odmítl ale požadavek místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, aby po projednání zákona v prvním čtení bylo jeho další schvalování odloženo.
Podle ČSSD by měla vzniknout komise, v níž by byly zástupci všech stran i církví, kteří by dojednali principiální změny zákona.
Sociální demokraté podobně jako poslanec a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) kritizují například to, aby stát církvím vyplatil 83 miliard korun jako náhradu za majetek zabavený za komunistické nadvlády. Vadí jim také to, že částka by měla být splácena po dobu 60 let, a celkem by se tak i s úroky vyšplhala na 270 miliard korun. - čtěte Tlustý: Nebudu hlasovat pro vládní vyrovnání s církvemi
"Zákon je postaven na dohodě nejen mezi státem a církvemi, kterou se podařilo po 17 letech udělat, ale i na poměrně historické dohodě 17 církví a náboženských společností," zdůraznil dnes Kalousek. Podotkl také, že majetkové vyrovnání státu s církvemi je v programovém prohlášení vlády, která návrh zákona schválila jednomyslně.
