Souboj ve vládní koalici už dávno není jen o Ladislava Bátoru. Před kongresem ODS a rok před krajskými volbami strany zápolí o nové rozdělení sil na pravici.

Souboj ve vládní koalici už dávno není jen o Ladislava Bátoru. Před kongresem ODS a rok před krajskými volbami strany zápolí o nové rozdělení sil na pravici. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Kalousek bojuje o lídra pravice, Nečas o své křeslo, VV o přízeň Hradu

  • 195
Navenek se v koalici válčí o úředníka Ladislava Bátoru a o to, zda mohou vysoké pozice ve vládní administrativě zastávat lidi s extremistickými názory. Alespoň tak to podává TOP 09. Ve změti prohlášení se ztrácí, o co kdo "hraje". Jaké jsou tedy motivace hlavních i vedlejších aktérů kauzy?

TOP 09: Kdo bude lídrem na pravici a jak budou vypadat reformy

Ministr financí Miroslav Kalousek zavelel k odchodu ministrů TOP 09 z jednání vlády ve chvíli, kdy koalice bojuje o podobu daňové reformy. Věci veřejné ji chtějí Kalouskovi předělat, odmítají rušit zvýhodnění stravenek a pochybnosti mají o výši sazeb daní, když padne superhrubá mzda.

Jak vypukla kauza Bátora

Ministři za TOP 09 opustili poslední jednání vlády, protože ministr školství Josef Dobeš odmítl odvolat personálního ředitele na ministerstvu Ladislava Bátoru. Úředník se na svém facebookovém profilu kriticky vyjádřil na adresu předsedy TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Ministři za TOP 09 se nechtějí se na jednání vlády vrátit, dokud nepadne Bátora, nebo premiér neodvolá z vlády Dobeše. Předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg už připustil, že v krajním případě může spor v koalici skončit i úplným odchodem TOP 09 z vlády.

To se Kalouskovi hrubě nelíbí. Tlakem na Věci veřejné, že může padnout vláda, jim vzkazuje, že když nebudou loajální ke koalici, vypadnou ze hry.

Do hry by vstoupila možnost předčasných voleb s nejistými vyhlídkami pro VV, jimž klesly preference. Nebo by se jednalo o nové vládě, na niž by už VV neměly vliv.

TOP 09 zajímá i to, kdo bude lídrem na pravici. Poslední volby, po nichž se stal premiérem Petr Nečas z ODS, na to jasnou odpověď nedaly. Případný pád vlády by oslabil Nečase, rozhádal občanské demokraty a zvýšil v ODS šance lidí, kteří nejsou příznivci současné koaliční vlády.

"Nehledejte žádné zástupné důvody. Máme jediný, aby státní správa neposkytovala prostor extrémistům. Hovoří-li ODS o zástupných důvodech, řeší problém, který neexistuje, aby nemusela řešit problém, který naopak existuje, což je ochrana extrémisty ve vysoké pozici," řekl Kalousek.

Nečas se snaží udržet koaliční vládu i ustát tlak na něj

Občanští demokraté nevěří, že za voláním TOP 09 po odchodu Ladislava Bátory z ministerstva školství či Josefa Dobeše z vlády není ve skutečnosti jiný, skrytý záměr. Za aférou podle nich může být snaha TOP 09 vyvolat nové volby či položit vládu, aby už ji nevedl občanský demokrat.

Premiér Petr Nečas se snaží ustát tlak TOP 09 a udržet vládu i s Věcmi veřejnými. Otřesy ve vládě nepotřebuje jak kvůli reformám, tak kvůli podzimnímu kongresu občanských demokratů, který by se v krajním případě mohl změnit na volební. Na tom by měli zájem lidé jako bývalý šéf poslanců ODS Petr Tluchoř, kterého Nečas ve funkci nepodržel.

To, za jakých okolností opustil vedení ODS, podle prakticky všech veřejných vyjádření, která od té doby dal, nestrávil také bývalý premiér Mirek Topolánek.

Toho s Tluchořem, bývalým místopředsedou Ivanem Langerem, ale také s Kalouskem pojí nejen nechuť k Věcem veřejným, ale také představa o možném vytvoření jedné silné pravicové strany. To se Kalousek snažil prosadit už dříve v KDU-ČSL a Langer v ODS. Mimo jiné s vizí úzké spolupráce s občanskými demokraty vznikala původně i TOP 09.

VV zkoušejí oslovit středové voliče. Snaží se také nepopudit si Klause

Chování nejmenší vládní strany vypadá na první pohled nejméně srozumitelně. Dosud bojovala za setrvání Bátory ve funkci i proti navržené podobě daňové reformy.

Strana, která se podle průzkumu potýká s velkým úbytkem voličů, má ale základní problém, jak se pokusit získat jejich důvěru zpět, nebo získat voliče nové.

Předseda poslanců VV Vít Bárta vsadil na to, že Věci veřejné budou v koalici tou silou, která bude reformy korigovat a pokusí se tím získat přízeň středově orientovaných voličů. Těch, kteří reformy v zásadě podporují, ale myslí si, že jejich dopady by měly být spravedlivěji rozložené na všechny vrstvy společnosti.

"Čím více my budeme klidnou silou, bude společnosti jasné, jak teatrální a povrchní je aktivita pana Kalouska," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Bárta. Šance Věcí veřejných oslovit voliče ale sráží dosud neobjasněná aféra kolem peněz, které od Bárty dostali přinejmenším poslanci Kočí, Škárka a Vacek, který jediný tvrdí, že šlo o půjčku.

Ministr školství Dobeš přitom Bátoru nedrží na jeho pozici personálního šéfa ministra školství proto, že je pro něj osobně nepostradatelný. Věci veřejné se snaží nepokazit si slušné vztahy, které mají Bárta a jeho lidé s Hradem.

Lidé z okruhu prezidenta Václava Klause Bátoru - který je stejně jako oni odpůrcem Evropské unie a multikulturalismu - doporučili. Postoje prezidenta Klause přitom Věcem veřejným pomohly v opakovaných vládních krizích. A tento jeden ze svých "bonusů" ve vysoké politice nechtějí Věci veřejné ztratit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video