Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špinavé kakao ničí pralesy v Africe, končí v čokoládách po celém světě

  20:01aktualizováno  20:01
Rostoucí poptávka po kakaových bobech v posledních letech přiživuje devastaci deštných pralesů po celém světě. Nejhůře jsou na tom státy západní Afriky. Smutným příkladem je Pobřeží slonoviny, zjistil server The Guardian. Od 60. let minulého století přišlo o osmdesát procent pralesů. Takzvané špinavé kakaové boby končí v produktech největších výrobců cukrovinek.

Praxe dodavatelů kakaových bobů z Afriky je jednoduchá. Část zboží kupují z certifikovaných plantáží, zbytek pak pochází od malých farmářů, kteří mnohdy hospodaří na ilegálních farmách vzniklých odlesňováním deštných pralesů.

Ve finále se čisté i takzvané „špinavé“ kakaové boby smíchají. Nadnárodní korporace jako Mars, Nestlé či Ferrero Rocher suroviny skupují a vyrábějí z nich miliony tun cukrovinek, které putují na trhy po celém světě.

Kakaový král z Česka

Nesmazatelný otisk na kácení deštných pralesů má bohužel také Česká republika. Společnost United Cacao, kterou vlastní český podnikatel Dennis Melka, v Peru před dvěma lety vykácela na 7 tisíc hektarů deštného pralesa.

Na pozemcích posléze začala pěstovat kakaové boby. Informovala o tom organizace Environmental Investigation Agency (její celou zprávu najdete zde). Mluvčí společnosti tehdy pro iDNES.cz nařčení ochránců životního prostředí odmítl (více zde). 

Dennis Melka

Dennis Melka

Neudržitelnou produkcí trpí zejména západní Afrika. Na 70 procent roční produkce kakaových bobů pochází z pásu země táhnoucího se od Sierra Leone až po Kamerun.

Boby zde pěstují na dva miliony farmářů. K vůbec největším světovým vývozcům patří Ghana a Pobřeží slonoviny. Ruku v ruce s tím se však musí potýkat i s masivním odlesňováním. Pokud se rostoucí poptávka po kakaových bobech nezpomalí, Pobřeží slonoviny může podle organizace Mighty Earth přijít o všechny deštné pralesy už do roku 2030 (celou zprávu Mighty Earth najdete zde).

Následky odlesňování jsou zde patrné na každém kroku včetně chráněných oblastí. Příkladem mohou být až donedávna husté deštné pralesy okolo vrcholu Mount Tia.

Farmář Salam Sawadou reportérům The Guardian popsal, jak postupně rozšiřuje svou plantáž. „Les vypaluji kus po kusu,“ popsal. Farmáři totiž věří, že půda je těsně po odlesnění bohatá na živiny a produkuje největší kakaové boby.

Podle ochránců životního prostředí devastace pralesů dříve nebo později dožene i samotné producenty bobů. Farmáři stromy nekácejí a nevypalují pouze kvůli pozemkům. Vadí jim také, že zastiňují kakaovníky. V následujících letech však klimatologové předpovídají růst průměrných teplot a bez stínu vzrostlých stromů nedokáží menší rostliny přežít.

Tvrdá stanoviska a mezery v praxi

Většina velkých světových výrobců cukrovinek využívání takto produkovaných kakaových bobů odmítá. „Zavázali jsme se, že budeme hledat všechny možné způsoby, jak zabránit odlesňování kvůli produkování kakaových bobů,“ sdělil ředitel oddělení udržitelnosti společnosti Mars. Obdobně se vyjádřili i zástupci firmy Nestlé.

Jak funguje dodavatelský řetězec ilegálního kakaového byznysu v Pobřeží...

Jak funguje dodavatelský řetězec ilegálního kakaového byznysu v Pobřeží slonoviny?

Kontrola dodavatelských řetězců má však mnoho nedostatků. A to i přesto, že firmy v červnu letošního roku podepsaly velkou úmluvu, ve které se zavázaly k boji proti odlesňování (plné znění úmluvy najdete zde). Všechny firmy však odmítly přistoupit na moratorium, které by kompletně zakazovalo výrobu cukrovinek z kakaových bobů pěstovaných na odlesněném území.

Problémem je však také přístup vlád jednotlivých zemí. Kakaový export tvoří velkou část jejich příjmů. Snahy o udržitelnou produkci proto musí ustoupit rostoucí poptávce. Snahy o nápravu se tvrdě trestají. Ilustruje to případ novináře Guy-André Kieffera, který v roce 2004 v Africe mapoval kakaový byznys a s ním spojenou korupci. Po několika týdnech byl unesen ve městě Abidžan v Pobřeží slonoviny a úřady po něm od té doby bezvýsledně pátrají.

Čokoláda není pro chudé

Paradoxní je, že samotní farmáři na prodeji kakaových bobů velké bohatství nezískají. Mnozí balancují na hraně chudoby. Z jejich produktů přitom velké firmy generují astronomické zisky. Většina pěstitelů si dokonce nemůže dovolit ani luxus, který je v západních zemích běžný – tabulku čokolády. „My čokoládu nejíme, to jenom vy, bílí lidé,“ sdělil reportérům jeden z farmářů.

Schéma největších světových producentů a spotřebitelů kakaa.

Schéma největších světových producentů a spotřebitelů kakaa.

Vůbec nejvíce čokolády nepřekvapivě spořádají ve Švýcarsku. Každý člověk zde ročně v průměru sní 9 kilogramů této sladké pochutiny. Pozadu nezůstávají ani Němci a Irové, připomíná server Forbes.

Češi se se světovou extratřídou nemohou měřit. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu klesla předloni spotřeba čokoládových cukrovinek v Česku meziročně o 5,8 procenta na 3,6 kilogramu na osobu. Pokles spotřeby čokoládových cukrovinek pokračuje od roku 2012, kdy spotřeba dosáhla čtyři kilogramy (více zde).

Pobřeží slonoviny je největším světovým producentem kakaa

Pobřeží slonoviny je největším světovým producentem kakaa

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská policie vykázala migranty žijící improvizovaně na ulicích v...
O azylu pro migranty nejdéle rozhodují Maďaři. Německo je nejrychlejší

Washingtonský institut Pew Research Center v podrobné analýze popsal, jak funguje přijímací procedura uprchlíků a migrantů, kteří v posledních letech přišli do...  celý článek

Zahloubený reliéf vpravo dole prý zobrazuje německou pušku StG 44  (22. září...
Rusové zfušovali pomník Kalašnikova, vyobrazili na něm zbraň nacistů

V Moskvě nedávno odhalili pomník známého konstruktéra zbraní Michaila Kalašnikova. Umělecky vyobrazená sestava zbraní z jeho produkce měla však jednu vadu na...  celý článek

Na čtyřicet tisíc iráckých Kurdů demonstrovalo na stadionu v Irbílu za...
Kurdské referendum se blíží, za nezávislost demonstrovaly desítky tisíc lidí

Desítky tisíc Kurdů demonstrovaly v pátek v severoiráckém Irbílu za vytvoření vlastního státu. Regionální vláda navzdory mezinárodní kritice trvá na referendu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.