Pitomost? Shrňme, jaké jsou věcné rozdíly mezi dneškem a dobou před dvaceti lety.
1. Není studená válka a není potřeba dělat ze sportu politický klacek, ale ani vytínat Rusku políček.
2. Afghánistán není Čečensko - i v roce 1979 byl mezinárodně uznaným státem.
3. Mistrovství světa v hokeji není olympiáda; kromě nás a dalších asi šesti zemí celkem nikoho moc nevzrušuje. (A taky Čečencům je nejspíš úplně fuk.)
Pitomost? Podívejme se, co se, pokud jde o válku, nezměnilo.
Ruské způsoby. Brutalita. Utrpení civilistů, kteří za nic nemohou.
Co z toho plyne pro český hokej? Do Ruska samozřejmě jet, ale nezapomenout, že jiný kus země strádá v bojích a po bojích. Je mimochodem pravděpodobné, že na čečenskou válku hokejisty stejně upamatují bezpečnostní opatření v Petrohradě.
Čili: nezadat si víc, než je potřeba. Myslet na to, jak by nám, aspoň některým, připadalo nevkusné, kdyby řekněme Kanaďané při mistrovství v roce 1985 obědvali u Husáka. A kdyby na to přišla řeč, tak se netvářit, že ten Putin je O.K. správný chlapík a že éto vaše dělo. Nebo přispět na nějakou tu humanitární pomoc.
Pochopitelně kromě toho, že je potřeba obhájit zlato!
