Kadeřábek má navíc pro své chování v době Kajínkova útěku logické vysvětlení. "Když mi Kajínkův spoluvězeň Vlasák řekl, že zná Kajínkův úkryt, ihned jsme na tom začali pracovat. Vlasák ale chtěl, abych o jeho svědectví nikde nemluvil," vysvětlil včera MF DNES.
Inspekce ministra vnitra trvá na tom, že má proti Kadeřábkovi důkazy. Ty však nechce zveřejnit, protože je vyšetřování důvěrné. Kadeřábek má jiné vysvětlení: "Chtějí se mě zbavit."
Kajínka jsem nekryl, brání se policista
Inspekce ministra vnitra se může mýlit, když došla k závěru, že důstojník policejního prezidia Ladislav Kadeřábek pomohl dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi, odsouzenému na doživotí, aby zůstal v době svého útěku déle na svobodě.
Kadeřábek se osm dnů po Kajínkově útěku dozvěděl od jeho spoluvězně, též dvojnásobného vraha a doživotního vězně Martina Vlasáka, kde by se mohl hledaný zločinec skrývat. Potud se verze inspekce a Kadeřábka shoduje. Inspekce je přesvědčena, že důstojník důležitou informaci zatajil, což on odmítá.
Ve prospěch Kadeřábka mluví skutečnost, že policie po čtyřech týdnech pod jeho vedením Kajínka skutečně na označeném místě zadržela. Logicky zní i Kadeřábkův argument, že o Vlasákovi nemluvil, protože ho chtěl jako svědka chránit. Tak policie postupuje ve všech podobných případech, aby neohrozila život svých informátorů.
Proč se nyní inspekce domnívá, že Kadeřábek mohl mít zájem na tom, aby zůstal Kajínek na svobodě? Klíč je v událostech z roku 1993. Tehdy Kajínek zavraždil plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jednoho člena jeho ochranky. Policie však mohla vraždě předejít.
Proti Jandovi a jeho ochráncům, z nichž jeden byl později korunním svědkem v procesu s Kajínkem, chystala zásah, protože vydírali jiného podnikatele. Zásah však policie odložila, údajně i na návrh Kadeřábka, který tehdy pracoval u plzeňské kriminálky. A stala se vražda. Kriminalisté se vystavili podezření, že Jandu nechtěli z nějakého důvodu zavřít.
Na nesrovnalosti v jednání policistů upozorňovali obhájci Kajínka i jeho spoluobžalovaných. Vedle vraha byli souzeni další dva plzeňští policisté, kteří měli pro změnu jednat ve prospěch Jandou vydíraného podnikatele. Plzeňská policie tak byla rozdělena na dvě skupiny, z nichž ani jedna zřejmě neměla zcela čisté svědomí. To přimělo obhájce mimo jiné i k tvrzení, že nevraždil Kajínek, ale policisté.
"Pozadí případu, co se týká vztahů policistů, nebylo nikdy objasněno. To ale nemá vliv na Kajínkovu vinu, o které nejsou vůbec žádné pochybnosti. On skutečně vraždil," potvrdil včera plzeňský soudce Pravoslav Polák, který Kajínka poslal na doživotí.
Kadeřábek, který se podílel na Kajínkově usvědčení, tak měl motivaci spíše k tomu nebezpečného vraha dostat zpět za mříže, nikoliv ho nechat na svobodě. A to ať už patřil k některé skupině znepřátelených plzeňských policistů, nebo s nimi kromě uniformy nic společného neměl.
To potvrzuje i vrah Martin Vlasák, který na jednu stranu Kadeřábka obviňuje z napomáhání Kajínkovi, ale na druhou stranu tvrdí, že se důstojník měl stát zločincovou obětí. Kadeřábek prý byl na prvním místě Kajínkovy černé listiny se sto padesáti jmény.
Ve Vlasákově výpovědi jsou i další rozpory. Vrozhovoru pro televizi Nova například řekl, že Kajínkův útěk měl proběhnout tak, aby si ho žádný dozorce nevšiml. V jiné odpovědi na podobnou otázku však říká, že Kajínek chtěl jednoho dozorce zastřelit.
"Tvrzení Vlasáka jsou absurdní.
Říká, že z Mírova neutekl, protože Kajínek chtěl vraždit, a on ne. Můžete tohle věřit tak bezcitnému vrahovi, jakým Vlasák je?" přemýšlí o případu policista obeznámený s Vlasákovým psychologickým profilem. "Budoucnost jistě ukáže, co tím Vlasák sleduje. Třeba zpochybnění svého procesu," míní Kadeřábek.
Státní zástupce Jiří Kára, který má případ na starosti, odmítl i včera mluvit o detailech vyšetřování. "Je to stále vedeno jako důvěrné, nebudu k tomu nic říkat. Snad jen to, že obvinění dosud nepadlo, a nevím, kdy se o něm rozhodne," řekl. Zatím také není jasné, zda jsou proti Kadeřábkovi hmatatelné důkazy, nebo se stal obětí komplotu.
