Kájínek podle rozsudku v květnu 1993 zastřelil známého plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý Jandův ochránce Vojtěch Pokoš přežil Kájínkův útok, neboť se mu podařilo se čtyřmi kulkami v těle z místa vraždy uprchnout.
Vrchní soud také potvrdil rozsudek plzeňského soudu nad podnikatelem Antonínem Vlasákem, který si Kájínka na Jandu objednal za minimálně 100.000 korun. Janda totiž Vlasáka vydíral kvůli údajnému třímiliónovému dluhu a vyhrožoval zabitím jeho i jeho rodinných příslušníků.
Soud však konstatoval, že se nepodařilo zjistit, zda Vlasák požadoval po Kajínkovi Jandovu vraždu, nebo po něm pouze chtěl, aby Jandu a jeho ochranku zastrašil, a Kájínek pak zabíjel z vlastní iniciativy. Vlasáka proto soud uznal vinným jen z navádění k vydírání a odsoudil ho k 16 měsícům vězení. Do vězení však už nepůjde, protože během vyšetřování tohoto případu strávil zhruba tři roky ve vazbě.
Kájínek i Vlasák před soudem trvali na své nevině a Kájínek celou obžalobu označil za vykonstruovanou policií.
Případ patřil k nejsložitějším kauzám, které musela v 90. letech česká justice řešit. Svědčí o tom skutečnost, že trestní spis tvoří 10.000 stran a plzeňskému soudu zabralo jeho projednávání 46 dnů. Před soudem vypovídalo 56 svědků a zhruba desítka soudních znalců. Jen rozsudek krajského soudu s odůvodněním obsahuje 130 stran strojopisu.
 Odsouzený Jiří Kájínek. |
