Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Káhira se topí v odpadcích. Vybili tam totiž prasata, která odpad likvidovala

  8:30aktualizováno  8:30
Nikoli s prasaty, ale právě bez prasat se může velkoměsto rychle změnit v jeden obrovský chlívek. Teď se to stalo dvacetimilionové Káhiře. Kdo egyptskou metropoli navštívil, ten ví, že nikdy nebyla následováníhodným vzorem čistoty. Teď je však doslova vystlána hromadami odpadků, které její podráždění obyvatelé nedokážou zvládnout. O nevídanou kalamitu se už zajímá i prezident Husní Mubarak.

Přeborníky v likvidaci káhirského odpadu byla prasata. Úřady je nechaly kvůli prasečí chřipce ale vybít a ovce už "neodvádí tak kvalitní práci". (17. září 2009) | foto: Profimedia.cz

"Stát dělá, co může, aby se s problémem vypořádal," řekl listu The New York Times mluvčí ministerstva životního prostředí Haitham Kalam. Ovšem odpadková krize nespadla jen tak z nebe. S trochou nadsázky lze říci, že za ni může prasečí chřipka. Respektive hysterická opatření, která vyvolala.

Egyptská vláda totiž kvůli šíření viru (jak tvrdila) nechala letos na jaře preventivně vybít všechna prasata v zemi. Kompletní chov, na 300 000 kusů. Někteří v tom spatřovali jen záminku, jak se pomstít tamní křesťanské menšině, jejíž příslušníci vepřové maso na rozdíl od vyznavačů islámu jedí.

Co je však horší, Egypt tímto likvidačním rozhodnutím vystavil svou metropoli hrozbě ekologických, zdravotních a sociálních problémů. Úředníci nedomysleli, že většinu káhirského odpadu (asi šedesát procent) tvoří zbytky jídla. Tuny těchto zbytků konzumovala prasata speciálních sběračů odpadu, takzvaných zabbalínů.

Egyptský policista střeží náklad prasat dovezených na jatka v Káhiře.

Egyptský policista střeží náklad prasat dovezených na jatka v Káhiře.

Těm však prasata vybili a páchnoucí odpad se začal vršit i před dosud pečlivě upravenými vchody do středostavovských sídel. O příbytcích chudiny nemluvě. Jsou to celé hory odpadu.

Někdo tady nepřemýšlel

"Celá naše čtvrť je pokrytá odpadem," stěžoval si listu The Scotsman Ramadan Hedíja, který pracuje jako zásobovač supermarketu a žije v Madinát al-Salam, chudinské čtvrti na okraji Káhiry. "Všechny chodníky jsou plné. Kvůli zápachu nemůžeme ani vyvětrat," dodal.

To, co v nejlidnatějším arabském světě začalo docela nevinně jako impulzivní odpověď hrozbě nakažlivé choroby, se teď proměnilo v palčivý sociální i politický problém. "Vláda nepochopila, jaké budou mít její rozhodnutí dopady," uvedla pro list International Herald Tribune Syada Greissová, poslankyně a předsedkyně nevládní Asociace na ochranu životního prostředí.

Přitom podle některých Egypťanů stačily pouhé "kupecké počty". Rozlehlá Káhira každý den vyprodukuje zhruba osm tisíc tun odpadu. Pouze dva tisíce však posbírají popelářské firmy. Zbytek měly na starosti rodiny zabbalínů. V převážně muslimském Egyptě žije zhruba 400 000 takových rodin, většinou pocházejí z menšiny koptských křesťanů. Život mezi páchnoucími odpadky byl jejich posláním.

Vybití prasat práci zabbalínů velmi zkomplikovalo. Na snímku členové komunity zabbalínů v Káhiře. (13. května 2009)

Vybití prasat práci zabbalínů velmi zkomplikovalo. Na snímku členové komunity zabbalínů v Káhiře. (13. května 2009)

Výše uvedený systém sběru odpadků se datuje od konce 40. let minulého století. Rodiny chudých zemědělců tehdy přicházely do rychle rostoucí Káhiry hledat práci. "To není práce, to je život," citovala agentura ČTK Isáta Náima Gindyho, pravnuka jednoho z prvních zabbalínů.

Pohroma i pro zabbalíny

Jednalo se o rodinnou činnost. Do školy chodil většinou jen nejstarší syn, ostatní chlapci sbírali večer a v noci odpad v ulicích, ženy a dívky jej třídily a zhodnocovaly. Zbytky pak dostávala prasata. Systém fungoval. Teď vláda najímá na odvoz odpadu nadnárodní firmy, ale nějak to nefunguje.

"Taková stupidita. Jak je možné, že něco tak zjevného, jako že prasata budou chybět, nikomu nedocvaklo?" nechal se slyšet Músa Rateb, někdejší vlastník prasat, jehož nezisková organizace provozuje školu pro děti zabbalínů. "Někdo by si to měl řádně odskákat."

Když pak zdravotníci ujistili, že prasata chřipkový virus nepřenášejí, musely egyptské úřady s pravdou ven. Kostrbatě z nich lezlo, že prvotním cílem vybití 300 000 prasat vlastně byl "úklid" špinavých a přelidněných zaballínských čtvrtí. To byl vrchol. Egypt se definitivně stal pověstným Kocourkovem. Ostatně, nepřipomíná vám to trochu český politický blázinec?







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.