Američané u břehů LibyeK libyjským břehům míří americká válečná loď USS Keasarge s 800 příslušníky námořní pěchoty a vrtulníky na palubě se dvěma doprovodnými plavidly. Loď, která původně mířila k Suezskému průplavu, změnila směr v souvislosti s nepokoji v Libyi. V oblasti je i letadlová loď USS Enterprise. (více čtěte zde) Pentagon v současnosti vypracovává pro amerického prezidenta Baracka Obamu seznam operací, které jsou s to americké síly ve Středomoří provést. Jedním z jejich úkolů může být pouhé předvedení vojenské síly, které by mohlo přimět režim libyjského vůdce Muammara Kaddáfího k požadovaným ústupkům. (více zde) |
"Nepustíme Závíju za žádnou cenu," dušoval se jeden z obránců města, na které přes noc šest hodin útočily Kaddáfího jednotky s tanky a dělostřelectvem. Přibližně dva tisíce Kaddáfího vojáků se kolem města začaly stahovat v pondělí. Přestože se jim nepodařilo město dobýt, situace ve městě je kritická.
Zahraniční média upozorňují, že v Závíji docházejí potraviny a městem se šíří pověsti o chystaném leteckém bombardování. Osmašedesátiletý Kaddáfí posiluje vojenskou přítomnost poblíž západních hranic země.
Jeho loajální jednotky opět obnovily kontrolu nad hraničním přechodem Dehiba na libyjsko-tuniské hranici. Režimní síly se údajně chystají také k obsazení města Nalut přibližně 60 kilometrů od tuniské hranice.
S vládními vojsky se několikátý den potýkají také povstalci ve městě Misuráta, které leží asi 200 kilometrů východně od hlavního města. "Stále bojujeme s Kaddáfího vojsky. Z minulých bojů máme jeho zbraně, které nyní používáme proti němu," řekl BBC jeden z obránců města. Samotný Tripolis byl ráno navenek klidný.
Libyjci se připravují na útok Kaddáfího jednotek, samozásobí se v kasárnech (1. března 2011)
Libyjské obyvatelstvo se postupně stále víc vyzbrojuje, aby bylo schopno čelit příštím útokům vládních jednotek. Televizní stanice al-Džazíra vysílala záběry z vojenských kasáren, kde si dav lidí rozebíral bedny s municí a protiletadlové zbraně
Humanitární krize
Z nepokoji zmítané země se snaží uniknout tisíce lidí, převážně zahraničních dělníků z Asie, subsaharské Afriky či Egypta. Před vypuknutím bojů pracovalo v Libyi přibližně 1,5 milionu zahraničních dělníků.
Uprchlíci z Libye na tuniskolibyjské hranici (1. března 2011)
"Naše týmy na hranicích nás dnes ráno informovaly, že situace dosáhla krizové úrovně," řekla v Ženevě mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Melissa Flemingová. Od 20. února na tuniskou hranici dorazilo už 75 tisíc lidí, patnáct tisíc jen během dneška.
Pohraničníci se snaží uprchlíky pomalu vpouštět do Tuniska, v jednu chvíli ale byli nuceni spustit výstražnou střelbu do vzduchu, protože se lidé sápali i přes zdi oddělující obě země.
OSN tam podle BBC doručila 80 tun energetických sušenek. Mezinárodní organizace pro migraci se je snaží dopravit domů a ulevit tak náporu na hranicích. Zdá se, že v evakuaci byla nejpružnější Čína - většinu ze svých 32 tisíc občanů už z Libye dostala.
V pondělí oznámila humanitární intervenci Francie. Paříž vyslala do Benghází dva letouny se zdravotnickou pomocí a další podporu připravuje. Hlavní přístavy v Tripolisu, Misurátě a Benghází jsou mimo provoz, veškerá manipulace s nákladem v nich byla zastavena.
Zbraněmi chřestí už i Britové
EU svolá zvláštní summitŠéfové států a vlád EU se v Bruselu podle diplomatických zdrojů sejdou 11. března. EU už v pondělí následovala rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a vůči libyjskému režimu rovněž přijala sankce. Ty zahrnují zbrojní embargo, zákaz cest do zemí EU a zmrazení finančních prostředků některých čelných libyjských činitelů. Zdroj: ČTK |
Kaddáfího režim vzdoruje šířícímu se povstání inspirovanému úspěšnými revoltami v Tunisku a Egyptě už čtrnáct dní. Brutální represe proti povstalcům odsoudily světové mocnosti, na Libyi uvalily sankce Spojené státy, OSN i Evropská unie.
Pentagon v pondělí oznámil, že v reakci na dění v Libyi přemístí své námořní a letecké síly ve Středozemním moři.
K americkému chřestění zbraněmi se v úterý připojila i Velká Británie. "Vojenskou akci nemůžeme v žádném případě vyloučit," řekl britský premiér David Cameron. Británie podle něj pracuje na návrhu vyhlásit nad Libyí bezletovou zónu a hledá způsoby, jak libyjskou opozici vyzbrojit v souladu s mezinárodním právem.
"Připravovat je ale musíme, protože nikdo neví, co plukovník Kaddáfí podnikne proti svému vlastnímu lidu," řekl předseda britské vlády. List The Daily Telegraph napsal, že výzvy k nasazení armády proti Kaddáfímu brzdí obavy z jeho zásob chemických zbraní, zejména yperitu.
Mezi kritiky dlouholetého despoty se přidalo i Rusko. Nejmenovaný zdroj z Kremlu Kaddáfího nazval "politickou mrtvolou, která v moderním civilizovaném světě nemá co dělat" a vyzval ho k odstoupení. Rusko se normálně zdržuje komentářů na adresu autoritativních režimů, navíc s Kaddáfího režimem nedávno uzavřelo smlouvy na dodávky zbraní ve výši 2 miliard dolarů.
Extravagantní libyjský vůdce si ale ze západní kritiky nic moc nedělá, v pondělí poskytl rozhovor vybraným západním médiím. "Všichni mí lidé mě milují. Zemřeli by, aby mě ochránili," řekl Kaddáfí televizi ABC, BBC a listu The Sunday Times. Na adresu západních lídrů podotkl, že se jimi cítí zrazen.
Libye dočasně není v Radě OSN pro lidská právaDůvodem exkomunikace jsou násilnosti, jimiž se libyjský režim snaží potlačit protivládní protesty v zemi. Libye byla členem rady od loňského května. Je to vůbec poprvé, co se tato rada vyjádřila k situaci lidských práv u jednoho ze svých členů, a dokonce přijala rezoluci požadující pozastavení jeho členství. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ještě před hlasováním prohlásil, že se s pozastavením libyjského členství v radě ztotožňuje. Režim v Tripolisu podle něj porušuje základní lidská práva, včetně práv na svobodné shromažďování a na svobodu projevu. |
