Muž, který "proslul" podporou terorismu a politickými plány na sjednocení arabského světa totiž začíná díky svým zbraním a svému jmění pomalu pronikat do Afriky. A vládci černého kontinentu to vědí. Jen od začátku září jich do Tripolisu přijelo dvanáct.
Něco za něco
Panují proto obavy, že generace afrických vůdců, kteří si neporozuměli se Západem, by se mohla nechat Kaddáfího penězi, armádou i přátelstvím zlákat.
Na oplátku by od nich měl libyjský vůdce získat respekt upíraný mu v arabském světě, podporu státnické role a podíl na obrovském nerostném bohatství nestabilního kontinentu.
Libyjský vůdce se obrátil k arabským zemím zády v říjnu, když se členové Ligy arabských států odmítli připojit k africkým prezidentům a odsoudit sankce OSN. Ty byly na Libyi uvaleny za atentát proti letadlu společnosti Pan American Airways. To vybuchlo nad skotským městečkem Lockerbie v roce 1988.
Od května 2001 Kaddáfího vojska na oplátku třikrát zachránila středoafrického prezidenta Ange-Félixe Patassého před pokusem o převrat. Libye za to zřejmě odměnou získala 99letý monopol na dolování zlata, diamantů a uranu.
Podle vlády Pobřeží slonoviny se těší Kaddáfího podpoře i tříměsíční boj povstalců v této zemi. Jeho chráněnci Burkina Faso a Libérie tam dodávají zbraně a respektive vojáky.
"Když ho arabský svět ignoruje, tak se Kaddáfí rozhodl, že se jeho kolbištěm stane Afrika. Není ale tak pošetilý, aby své jednotky nabízel zdarma. Není žádná charitativní organizace," říká šéf centra pro mezinárodní vztahy v Africe John Stremlau.
"Tažení" trvá léta
Kaddáfího africká dobrodružství ale začala mnohem dříve. Počátek jeho kariéry se datuje do roku 1969, kdy provedl ve své zemi převrat. Domnělé financování arabského terorismu v 80. letech vedlo sice k uvalení mezinárodních sankcí na Libyi, v roli spasitele Afriky ale celá desetiletí Kaddáfímu nikdo nebránil.
V některých případech se afrických konfliktů zúčastnil přímo jako v případě libyjské invaze do sousedního Čadu. Častěji se ale jednalo o zásah prostřednictvím výcviku armád spřátelených zemí či hnutí.
Prezident Libérie Charles Taylor, prezident Burkina Fasa Blaise Compaoré a někdejší vůdce Sierry Leone Foday Sankoh - všichni začínali v osmdesátých letech jako bojovníci v Kaddáfího výcvikových táborech.
Taylor, který ve své zemi rozpoutal sedmiletou občanskou válku, i Compaoré, který nechal kvůli tomu, aby se dostal k moci, zabít svého nejlepšího přítele, jsou nadále u vlády.
Sankoh, který vedl desetiletou krutou kampaň, aby získal kontrolu nad zemí a
jejími diamantovými doly, prohrál a čeká ho válečný soud.
Šedesátiletý libyjský vůdce nyní vstupuje se svou odhodlaností a ropným bohatstvím do nově vzniklé Africké unie, které v červnu pomohl na svět. Libye již mimo jiné slíbila vojenský výcvik mosambickým vojákům a 360 milionů dolarů hospodářské pomoci zimbabwskému prezidentovi Robertu Mugabemu.
