Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaddáfí měl tajný sen. Za první muslimskou „atomovku“ nabízel miliardy

  10:10aktualizováno  10:10
Pro bývalého libyjského vůdce Muammara Kadáfího to byl nedostižný sen. Vlastní jaderná zbraň měla excentrického diktátora katapultovat do první ligy a byl za to ochoten platit miliardy dolarů. Když ji nemohl získat sám, svůj sen "povýšil na poslání", aby ničivou sílu získal alespoň některý z muslimských států.

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí na archivním snímku | foto: Reuters

O získání jaderné zbraně usiloval Muammar Kaddáfí desítky let. Nedávné odhalení bývalého kazašského ministra zahraničí Kassyma-Jomarta Tokajeva ukázalo, že k jaderné zbrani se pokoušel Kaddáfí dostat mnoha způsoby.

Muammar Kaddáfí

Plukovník armády a vůdce "Velké revoluce" v Libyi se chopil moci během vojenského převratu v roce 1969. Vládcem Libye byl nepřetržitě 42 let. Po vypuknutí povstání v roce 2011 tvrdě potlačoval opoziční aktivity a protesty přerostly v občanskou válku. Opozice velmi rychle obsadila velkou část území země, ale Kaddáfí ztracená území díky drtivé vojenské síle získával zpět. Povstalci však s pomocí NATO v létě situaci dokázali obrátit ve svůj prospěch a brzy se dostali k hlavnímu městu Tripolisu. Záhy, 23. srpna 2011 dobyly povstalecké síly Kaddáfího sídlo Báb al-Azízíju. Mezinárodní trestní tribunál vydal na Kaddáfího zatykač za zločiny proti lidskosti. Před soud se ale nedostal, 20. října diktátora dopadla skupina povstalců a byl zastřelen.

Krátce po rozpadu Sovětského svazu nabídl Kaddáfí velkou finanční podporu právě Kazachstánu. Miliardy dolarů měly být motivací k tomu, aby si země ponechala ohromný jaderný arzenál, který zdědila z dob Sovětského svazu.

A šlo skutečně o ničivou sílu. Kazachstán, většinově muslimský stát, měl v té době na svém území zhruba 1 400 jaderných hlavic.

"Na začátku roku 1992 přišel na ministerstvo zahraničí přes diplomatické kanály dopis, adresovaný kazašskému prezidentovi, v němž vůdce libyjské revoluce Muammar Kaddáfí vyzývá k tomu, aby si Kazachstán ponechal jaderný arzenál, z něhož by se tím staly první muslimské atomové bomby," přiblížil plány libyjského vůdce Tokajev.

Dlouholetý kazašský diplomat byl v letech 2003 - 2007 ministrem zahraničí a nyní vede úřad OSN v Ženevě. S odhalením přišel na nedávné konferenci v kazašské metropoli Astaně. Na financování "projektu" podle něj libyjský režim slíbil poskytnout mnoho miliard.

Kazašský prezident Nursultan Nazarbájev ale naléhání a penězům nepodlehl. Podle Tokajeva měl obavy, že by takový krok nadobro rozbořil globální rozložení strategických sil. Jeho země se ještě v roce 1992 oficiálně všech jaderných hlavic vzdala a do roku 1996 je předala zpět Rusku.

Kaddáfího odradila válka v Iráku

Když Kaddáfí apeloval na Kazachstán, aby si jaderné zbraně ponechal, počítal podle expertů s tím, že by se k nim díky finanční podpoře mohl někdy možná dostat. "Posunul to na vyšší úroveň v kontextu náboženství a ideologie, když mluvil o první muslimské jaderné zbrani a o právu muslimského světa takové prostředky mít," uvedl politolog a expert na jaderné zbraně Petr Suchý.

Kaddáfí v ní sice tvrdil, že vymyslel univerzální lidské uspořádání, ve
Únor 2009. Zasedání Africké unie v Addis Abebě. Organizace je Kaddáfího dítkem
Září 1999. Kaddáfí salutuje na vojenské přehlídce v Tripolisu. Libyjský vládce

Pro řadu států s ambicemi získat jadernou zbraň nejde podle něj jen zajištění vlastní bezpečnosti, ale důležitým motivem je posílení prestiže na globální úrovni jako strategického hráče, který má takovou sílu. "Některé země, a to byl i případ Kazachstánu, naštěstí prosazovaly opačný přístup. Byly přesvědčené, že jejich prestiž naopak vzroste, když se jaderných zbraní vzdají," konstatoval Suchý.

Kaddáfího sen na vlastní "atomovku" se zřejmě rozplynul až v roce 2003 po spojenecké invazi do Iráku a svržení diktátora Saddáma Husajna. Záminkou k invazi tehdy byly právě chemické a biologické zbraně, které měl Husajnův režim ve velkém vyrábět. Do té doby byl však Kaddáfí schopen udělat pro vojenské ovládnutí jádra skoro cokoliv.

Jaderné velmoci

Podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní je uznáno pět jaderných velmocí: USA, Británie, Rusko, Francie a Čína. Jaderné testy ale provedla také Indie a Pákistán. Severní Korea odstoupila od dohody o jaderném odzbrojení v roce 2003, následně provedla vlastní jaderné zkoušky. Z vlastnictví jaderných zbraní je podezříván Izrael. Nikdy však informace nekomentoval. Jadernou zbraň v minulosti vyvinula také Jihoafrická republika, ale zbraní se vzdala. Ze snah vyrobit nukleární zbraň je podezříván také Írán.

  • Rusko 15 000 hlavic
  • USA 9 900
  • Francie 350
  • Čína 200
  • Británie 200
  • Izrael 80
  • Pákistán 60
  • Indie 50
  • Severní Korea <10

"Již od sedmdesátých let opakovaně nabízel nukleárním mocnostem, a to konkrétně Indii, Číně a Pákistánu, že by od nich nukleární zbraně prostě koupil. Údajně nabízel za funkční hlavici 15 miliard dolarů," vypočítává vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

Libye také přímo sponzorovala pákistánský jaderný zbrojní program a doufala, že se pak třeba budou moci podílet na výsledcích. S podobnými motivy například posílala Pákistánu peníze i Saúdská Arábie.

Navíc se Kaddáfí pokoušel i o vlastní libyjský projekt nukleárních zbraní, ačkoli jeho úroveň byla svého času velmi přeceňována. Koncem 90. let se tvrdilo, že by Libye za několik let mohla uskutečnit pokusný výbuch.

Libye se skutečně snažila kupovat uran, zařízení k obohacování a jiné technologie. V říjnu 2003 byla například zadržena námořní dodávka součástek pro centrifugy, které by mohly být využity při obohacování uranu. "Také bylo známo, že pákistánský nukleární vědec Abdul Chadír Chán předával informace i Libyi. Když se ale Kaddáfí po roce 2003 vzdal vývoje zbraní hromadného ničení a do země vstoupili inspektoři, ukázalo se, že k výrobě funkční hlavice měl velice daleko," dodal Visingr.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.