"Čas pracuje proti Kaddáfímu, který zjevně ztratil legitimitu, a proto je třeba, aby odstoupil. Režim, který systematicky vyhrožuje a napadá vlastní populaci, nemá budoucnost," shodli se ministři osmadvacítky.
"Jsme si jistí, že správná kombinace vojenského, politického a ekonomického tlaku napomůže k ukončení útoků na civilisty a vytvoří podmínky pro to, aby libyjský lid sám rozhodl o své vlastní budoucnosti," uvádí se ve společném prohlášení.
Českou republiku na dvoudenním jednání v Bruselu zastupují Alexandr Vondra a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Spojenci v posledních dnech zintenzivnili vojenský tlak a nyní hledají možnosti, jak by se do mise mohlo zapojit více členských zemí. Na přímých vojenských akcích v Libyi se podílí jen osm z 28 členských států Aliance, Česko mezi nimi není. Z některých zemí, především z Británie a Francie, zaznívají hlasy volající po větším zapojení i dalších spojenců.
Česko se do operace nezapojí
Jednání o Libyi se tak zaměřilo na otázky dalšího pokračování operace Unified Protector poté, co NATO prodloužilo mandát akce o dalších 90 dní. "Ty tři měsíce by měly určitě postačovat, aby byla dokončena tato část operace," uvedl český ministr obrany Alexandr Vondra s tím, že ačkoliv operace není namířena přímo proti Kaddáfímu, všichni chápou, že budoucí Libye bude bez Kaddáfího.
Podle generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena se debata týká také toho, jestli bude NATO hrát nějakou roli po pádu Kaddáfího režimu nebo stažení libyjských vojsk. Rasmussen k tomu uvedl, že Aliance by pak už neměla hrát klíčovou roli.
Zatím se však zdá, že ostatní spojenci nejsou příliš ochotni se do operací v Libyi zapojit. Ve společném prohlášení se sice uvádí, že "se všichni zavazují poskytnout všechny potřebné prostředky", nicméně žádná země dosud neoznámila, že by byla ochotna udělat více. Naopak, některé státy už avizovaly, že mají v úmyslu snížit své stávající příspěvky.
"Německo trvá na svém postoji, žádná vojenská účast," předeslal už před jednáním náměstek německého ministra obrany Christian Schmidt. Španělská ministryně obrany Carme Chacón uvedla, že Španělsko se bude jako dosud podílet pouze na prosazování bezletové zóny nad Libyí a zbrojního embarga. Do přímých úderů na Kaddáfího jednotky se nezapojí. Norsko zase uvažuje stáhnout část svých letounů z úderných misí koncem června. Podobné plány má i partnerské Švédsko, které sice není členem NATO, ale nad Libyi vyslalo 8 stíhaček Gripen.
Česká republika mezi státy oslovenými kvůli posílení operace podle Vondry nebyla. Důvodem je to, že zatímco například pro akce v Afghánistánu česká armáda disponuje odpovídajícími prostředky a materiálem, tak pro zásah v Libyi takové možnosti nemá. "Tady prostě ty prostředky nemáme, museli bychom je pracně shánět nebo modifikovat (ty stávající)," citovala Vondru agentura ČTK Vondra.
NATO tvrdě zaútočilo v Tripolisu
Letouny Aliance v noci na středu provedly podle svědků zatím nejrozsáhlejší údery na libyjské hlavní město Tripolis. Cílem úderů je především Kaddáfího vojenský komplex Báb al-Azízíja.
Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že údery mířily také na ústředí Kaddáfího tajné policie a vojenskou základnu na jihozápadě metropole. Na bombardování Tripolisu reagoval po delším čase i Kaddáfí. "Máme jen jednu možnost: zůstaneme v naší zemi - mrtví nebo živí," prohlásil v audionahrávce, kterou odvysílala libyjská státní televize.
NATO od počátku operace úspěšně zasáhlo asi 1 800 vojenských cílů, z toho asi 100 velitelských a řídicích středisek, 700 muničních skladů a také 500 tanků, obrněných transportérů a raketometů. Do akce poprvé o víkendu vyslalo i britské a francouzské vrtulníky, které mají s daleko větší přesností útočit na Kaddáfího jednotky. "Očekávám, že začne diskuse o tom, jak se připravit na den, kdy Kaddáfí odejde, protože ten den přijde," uvedl šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.
Kromě Libye budou k dalším tématům jednání ministrů v bruselské centrále patřit vztahy Aliance s Ruskem, především společná protiraketová obrana, nebo reforma velitelských struktur a redukce. Ministři se mají věnovat i Afghánistánu a řešit otázky dalšího postupu procesu předávání odpovědnosti za bezpečnost afghánské straně.
