Na summitu v Brně jste se překvapivě shodli s prezidentem Václavem Klausem, že je potřeba vést s Rusy dialog...
To je pravda. Nedémonizujeme Rusko, ale víme, že se Rusové snaží využít svoje obrovské zásoby plynu a nafty k politickým cílům. Myslím, že Rusko dobře ví, že se historie neobrátí. Nová Varšavská smlouva nebo Rada vzájemné hospodářské pomoci (ekonomická organizace pod taktovkou Moskvy sdružující socialistické státy v době studené války, pozn. redakce) už tady nebude. Rusko si na to už muselo zvyknout a muselo vzít na vědomí, že téměř všechny státy, které dříve patřily k socialistickému táboru, jsou už dnes v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. Což ale neznamená, že se v těchto zemích Rusko nesnaží mít obrovský vliv.
Tedy s Ruskem o umístění americké raketové základny diskutovat nehodláte?
S Rusy o tom určitě nebudeme mluvit! To je vztah mezi námi a Američany. Aby bylo jasno, je to čistě obranná záležitost! Možná si to někdo myslí, možná to i někdo říká, ale Západ není vůbec schopen žádné agrese. Dokonce i kdybychom mluvili o intervenci v Iráku, tak ti, kteří o ní rozhodovali, ji vnímali tak, že měla obranný charakter. Takže přesvědčení Ruska, že mu hrozí nějaké nebezpečí, je zcela nepravdivé. Je to především obrana před případným šílenstvím dvou států, které svou dosavadní cestu možná opustí, ale možná také ne. Každopádně nemáme jistotu. O jedné z těch zemí hodně víme a nemůžeme, ačkoli bychom chtěli, být optimisty. O druhé víme méně.
Máte na mysli Írán a Severní Koreu...
Ano. Naše informace o nich jsou velmi rozdílné. Polsko není tak velkou zemí, aby provádělo globální politiku, ale oblast Íránu nás zajímá.
A co říkali na protiraketový štít ostatní prezidenti, kteří se sjeli na brněnský summit?
Obecně to komentoval jen rakouský prezident Heinz Fischer, který řekl, že základny považuje za "evropský problém". Což je v podstatě nová úroveň. Někteří již dříve říkali, že bychom se tím měli zabývat kolektivně, ale v rámci NATO. Rakousko v NATO není. Vyjádřil se i prezident Klaus, mluvil o nutnosti spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. A i my s ní hodláme spolupracovat. Ale celou schůzku opanovala problematika Balkánu. Já se tomu nedivím, protože to je mimořádně horký problém. Kosovo, Kosovo a ještě jednou Kosovo. Z vystoupení ostatních prezidentů je možné si udělat určité závěry. Já si je ale zatím nechám pro sebe.
Polsko nyní očekává příjezd amerického prezidenta George W. Bushe. Mohla by vám tato návštěva pomoci v přesvědčení Poláků, že umístění raket na vašem území je dobrý nápad?
Ano, ale je to především věc politických diskusí. V Polsku není toto téma tak horké. Pokud dobře rozumím situaci v České republice, u vás budí větší rozruch.
Pokud byste se s Američany dohodli, jste si jist, že vás podpoří parlament?
U nás máme jiné právní cesty než vy v Česku. Parlament o tom nerozhoduje, nicméně diskuse na jeho půdě určitě bude.
Lidé v Polsku očekávají, že pokud se s Američany dohodnete, nebude to zadarmo. Jaké výhody byste chtěli své zemi vyjednat?
To je vždycky otázka důvěrných jednání. Nám jde ale především o bezpečnost země. Nejen naší, ale i České republiky, celé Evropy a samozřejmě Spojených států amerických. Zajímáme se však i o záležitosti, které jsou Polsku bližší. Potřebujeme těsnou vojenskou spolupráci se Spojenými státy a v této oblasti povedeme jednání.
Budete usilovat o snížení počtu zamítnutých žádostí o víza do USA?
To je trochu jiná záležitost. Kdo rozumí mechanismům americké politiky, ví, že v obou případech musí v USA jít na jinou adresu. Víza řeší Kongres, obranné záležitosti řeší prezident a vláda. Není to tak, že by prezident a vláda a na druhé straně Kongres neměli v těch druhých případech vůbec žádný význam, ale váha je rozdílná.
Nicméně nyní je Polsko v dobré vyjednávací pozici.
Určitě to může být dobrým argumentem, jistě. Ale pamatujme, že jsme přítomni v Iráku, v Afghánistánu, v Libanonu, na Golanských výšinách, v Kosovu, v Bosně. Téměř všude... ale vízovou politiku to nezměnilo. Velká část Poláků, kteří přijíždějí na tří- nebo šestiměsíční pobyt do Spojených států, se vrací, aniž získali práci. Americké zákonodárství nás limituje, přesto věříme v určité změny. A dále, Amerika se v poslední době pro Poláky, pokud jde o hledání práce, stává stále méně atraktivní.
Opravdu? Čím si to vysvětlujete?
Je moc daleko a dolar klesá. Poláci už mohou legálně pracovat v Evropské unii. Do Ameriky naši lidé nyní jezdí hlavně navštívit rodinu, žije tam totiž početná polská diaspora. Ti bohatší tam potom jezdí za turistikou. Už to není, co to bývalo. Spousta Poláků dnes pracuje v Irsku nebo ve Velké Británii, kde se těší velkému uznání. Také se zmenšil tlak na Německo. Takže doufám, že to Američané pochopí. A ještě jednou opakuji: kurz dolar–zlotý sice ještě není vyrovnaný, ale kdysi každý dolar převezený přes polské hranice získával desetinásobně na hodnotě, dnes je to stěží polovina.
Lech Kaczynski
Narozen 18. června 1949. Je o 45 minut mladší než jeho dvojče, bratr Jaroslaw - současný premiér.
Od roku 2005 je polským prezidentem.
S bratrem Jaroslavem se proslavili už jako dětští herci. V šedesátých letech hráli v populárním filmu O dvou, co ukradli Měsíc.
V sedmdesátých letech se Lech Kaczynski zapojoval do protikomunistických aktivit, v osmdesátých letech byl členem odborového hnutí Solidarita.
V devadesátých letech byl senátorem a poslancem. V roce 2001 založil se svým bratrem stranu Právo a spravedlnost. V boji s kriminalitou si získal popularitu a přezdívku šerif. Od roku 2002 stál v čele Varšavy.
Jako prezident souhlasí s umístěním americké raketové základny v Polsku.
Podpořil zpřísnění potratového zákona, který nakonec neprošel. Je pro lustraci veškeré polské inteligence či alespoň pro otevření archivů se spisy tajné bezpečnosti.
