Kacav bude prezidentem, ale Izraelci chtějí Perese

Izraelský parlament včera ve druhém kole hlasování rozhodl, že prezidentem země bude Moše Kacav. Média okamžitě začala chrlit informace o politikovi z pravicové strany Likud, který přesto, že má za sebou poměrně dlouhou domácí politickou kariéru, ve světě není příliš známý.
Překvapivá volba má nyní dozvuky i na veřejnosti, která není Kacavovi příliš nakloněna. Zatímco s Kacavem je spokojeno pouhých 42 procent občanů, 54 procent by odevzdalo svůj hlas Peresovi.

Moše Kacav má pět dětí

* Sefardský žid Moše Kacav se narodil 5. prosince 1945 v Íránu.
* V roce 1951 se jeho rodina přestěhovala do Izraele, kde Kacav vystudoval ekonomii a historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Pracoval jako učitel, ekonom a novinář. Před svým zvolením do parlamentu se věnoval komunální politice (býval   starostou obce Kirjat Malachi, ve které dodnes bydlí).
* Je praktikující žid, který respektuje tradici. Hovoří hebrejsky a anglicky, díky svému původu i persky a arabsky.
* Publikuje články v novinách, zejména v hlavním izraelském deníku Jediot Achronot.
* Je ženatý a má pět dětí.

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění v deníku Jediot Achronot se 65 procent dotázaných domnívá, že poslanci odevzdali svůj hlas Kacavovi neuváženě; jenom 35 procent věří tomu, že poslanci volbu zodpovědně zvážili. Až 46 procent Izraelců odpovědělo, že parlament pozbyl v očích veřejnosti důvěryhodnosti.

Leah Rabinová, vdova po někdejším izraelském premiérovi Jicchaku Rabinovi, označila hlasování parlamentu za skandální. "Naši poslanci odložili svědomí, rozum, smysl pro historickou realitu a dali přednost politickému kalkulu, malicherným zájmům svých stran a politikaření. Když řekli ne Peresovi jako prezidentovi, vyslali signál, který je namířen proti míru, proti vyjednávání , za které se bil Peres, můj muž a teď i Barak, "prohlásila v rozhovoru pro list La Repubblica. 

Podle Kacavových slov výsledek včerejší volby jenom potvrzuje fakt, že poslanci si přáli změnu a proto dali přednost politikovi, který se orientuje spíše na domácí problémy před mezinárodně uznávaným Peresem.

Kacav se nehodlá vměšovat se do politiky. Jeho cílem je soustředit se na sociální otázky, protože nechce nijak zvětšovat již tak značné napětí.

Peresova porážka ještě více oslabila  Barakovu vládu, která sice těsně prošla hlasováním o důvěřě iniciovaném právě Likudem, ale bude muset čelit dalším tlakům opozice s tím, jak se palestinský vůdce Arafat chystá vyhlásit 13.září.

K průběhu prezidentských voleb
Druhé kolo voleb bylo vyhlášeno ihned poté, co ani jeden z kandidátů nezískal minimální počet 61 hlasů ve 120 členném parlamentu.. Kacavovi chyběl ke zvolení po prvním kole pouze jeden hlas. Vedl počtem 60 hlasů nad Peresovými 57 hlasy.

Nad kabinetem Ehuda Baraka se již delší dobu stahují mračna. Nejenže jeho vláda musela už několikrát kvůli jednání s Palestinci čelit hlasování o nedůvěře a ztratila v parlamentu většinu, nejenže z vlády odcházejí koaliční ministři, nyní se stal prezidentem stoupenec opozice.

Izraelské noviny otevřeně spekulují o tom, že Kacav prošel jen proto, aby pravicoá opozice dala Barakovi co proto.

Kacav má pověst pragmatika, který nemá rád Araby
Kacav, považovaný za pragmatika, vystupuje proti předávání půdy Palestincům a nesouhlasí s ústupky, jež je připraven činit premiér Ehud Barak v mírových rozhovorech s Palestinci. V Likudu patří jednoznačně mezi zastánce nejtvrdší protiarabské linie. Před 11 lety se o něm v novinách mnoho napsalo, a to kvůli incidentu, kdy vykázal z autobusu novináře jen proto, že si před ním četl arabské noviny.

Kacav vystřídá ve funkci Ezera Weizmana, který odstoupil 10.července po odhalení skandálu kolem vysokého finančního daru. Slavnostní přísahu složí Kacav zítra, v úterý, za účasti poslanců, diplomatů a armádních představitelů.

Kacav nahrazuje Weizmana, který jako první izraelský prezident odstoupil pro skandál
Šestasedmdesátiletý Ezer Weizman si z více než sedmiletého úřadování v nejvyšší funkci židovského státu odnese hned několik primátů.

Bývalý válečný pilot a donedávna značně populární sedmý prezident Státu Izrael byl prvním, který musel čelit soudnímu vyšetřování, a jako první hlava státu též podal demisi v průběhu výkonu funkce.

Do konce jeho druhého volebního období scházeli necelé tři roky. Jednomu z posledních žijících symbolů zakladatelské generace židovského státu zlomila vaz finanční aféra, která mnohé Izraelce doslova šokovala.

Vypukla koncem loňského prosince, kdy vše zveřejnil nezávislý novinář Joav Jicchak spolupracující s deníkem Maariv.

Weizman měl v letech 1988-1993 přijmout od Francouze židovského původu Edouarda Saroussiho v malých obnosech dar 300.000 dolarů a nezdanil je.

Weizman většinu peněz použil na léčení svého syna Šaula, který byl těžce zraněn na hlavě při přestřelce s Egypťany v roce 1969 a jenž v roce 1992 zemřel při automobilové nehodě.

Generální prokuratura promptně zahájila šetření pro podezření z korupce a daňového podvodu, ale nakonec rozhodla, že Weizman nebude kvůli nedostatku důkazů trestně stíhán. Přesto se Weizman rozhodl, že z funkce odstoupí.

Weizman si uměl dělat nepřátele
Impulsivní muž s osobitým stylem vystupování často prokládaným šťavnatým armádním slangem měl od svého nástupu do značně formální funkce izraelského prezidenta v květnu 1993 spory s mnoha politiky.

Pro levici byl nepřijatelný pro svůj přezíravý postoj k ženám či homosexuálům, pravici zase vadila jeho přílišná sekulárnost.

Weizman byl zastánce návratu Izraelem okupovaných území a dialogu s Palestinci.

Izraelský parlament zvolil v Jeruzalémě ve druhém kole tajného hlasování novým prezidentem země kandidáta pravice, poslance Mošeho Kacava (31. července 2000).

Izraelský parlament zvolil v Jeruzalémě ve druhém kole tajného hlasování novým prezidentem země kandidáta pravice, poslance Mošeho Kacava (31. července 2000).

Izraelský parlament zvolil v Jeruzalémě ve druhém kole tajného hlasování novým prezidentem země kandidáta pravice, poslance Mošeho Kacava (31. července 2000).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video