Předseda KDU-ČSL Jan Kasal uvedl, že je nezájmem voličů deprimován. "Vinu hledám především u sebe, ale na vině jsou i novináři. Nedokázali jsme lidem vysvětlit, že jim decentralizace veřejné správy přinese užitek," dodal.
Jaromír Volek z Centra pro sociální a marketingovou analýzu Focus tvrdí, že velkou část viny na nízkém zájmu o volby do krajských zastupitelstev nesou právě politici.
V předvolební kampani prý totiž nedokázali lidem vysvětlit smysl těchto zemských parlamentů. "Pokud volební účast nepřekročí padesát procent, nabízí se srovnání se Senátem. Lidé vezmou krajská zastupitelstva jen jako další zbytečnou politickou strukturu," soudí Volek. Dodal, že byl velmi překvapen tím, když v předvolebním průzkumu odhadovaly agentury SC&C a STEM účast voličů okolo šedesáti procent. "To číslo mě téměř šokovalo," řekl Volek.
Mezi další důvody, proč lidé nešli k volbám, patří podle Volka i to, že občané nevidí mezi politickými kandidáty takové reprezentanty, kteří by dokázali řešit jejich každodenní problémy.
Nízká volební účast by podle sociologa Jana Hartla mohla nahrávat ODS a KSČM, stranám s nejspolehlivějšími voliči.
Institut pro výzkum veřejného mínění po předloňských komunálních volbách zjistil, že největší skupina lidí, která nešla volit (zhruba 40 procent), nevěří v možnost změny. Téměř 20 procent lidí nevolilo, protože jim nevyhovovali kandidáti.
Jen několik dní před volbami přitom premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman navrhl, aby účast u voleb byla povinná. Ten, kdo by se nedostavil, by zaplatil pokutu. Drtivá většina politiků včetně členů sociální demokracie ale tento návrh odmítli. "Myslím, že volit je právo, nikoli povinnost," řekla například předsedkyně ústavně právního výboru sněmovny Jitka Kupčová (ČSSD).
"K senátním volbám chodí třicet procent voličů. Bylo by tedy naprosto absurdní pokutovat zbývajících sedmdesát procent lidí," řekl poslanec za ODS Marek Benda.
"Je smutné, že předseda české vlády nemá občanům víc co sdělit než takový hloupý návrh. Jeho povinností je především to, aby volby proběhly regulérně," uvedl předseda Unie svobody Karel Kühnl. Povinné volby ale existují například v Belgii, na Kypru anebo v Austrálii.
Nízká volební účast ale není ve světě nic překvapujícího. Například v lednových doplňovacích volbách do regionálního parlamentu ve spolkové zemi Durynsko byla účast voličů v prvních kole 36 procent a ve druhém 31 procent. Málo voličů se zúčastnilo i letošních komunálních voleb v Rumunsku. V hlavním městě Bukurešti přišlo sice 34 procent voličů, ale například ve městě Jasy na severovýchodě země jen 17 procent občanů.
Naproti tomu při komunálních volbách na Kubě přišlo více než 95 procent voličů.
Nejnižší volební účast v Česku byla před dvěma lety při doplňovacích volbách do Senátu, kdy ve druhém kole volilo pouze 20,3 procenta voličů.
