Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K volbám zatím přišlo minimum lidí

  21:04aktualizováno  21:04
Zhruba dvě hodiny před uzavřením volebních místností vhodilo do uren obálku se svým hlasem zatím minimum lidí. Podle neoficiálních odhadů využil volební právo jen asi každý čtvrtý občan. To naznačuje, že volební účast by mohla být menší než ve všech dosavadních volbách, s výjimkou druhého kola senátních voleb z roku 1998. V předvolebních průzkumech přitom přes polovinu dotázaných říkalo, že hlasovat půjde. Podle odhadů před volbami měla v krajích největší šance ODS, která měla zvítězit ve většině zastupitelstev.

Předseda KDU-ČSL Jan Kasal uvedl, že je nezájmem voličů deprimován. "Vinu hledám především u sebe, ale na vině jsou i novináři. Nedokázali jsme lidem vysvětlit, že jim decentralizace veřejné správy přinese užitek," dodal.

Jaromír Volek z Centra pro sociální a marketingovou analýzu Focus tvrdí, že velkou část viny na nízkém zájmu o volby do krajských zastupitelstev nesou právě politici.

V předvolební kampani prý totiž nedokázali lidem vysvětlit smysl těchto zemských parlamentů. "Pokud volební účast nepřekročí padesát procent, nabízí se srovnání se Senátem. Lidé vezmou krajská zastupitelstva jen jako další zbytečnou politickou strukturu," soudí Volek. Dodal, že byl velmi překvapen tím, když v předvolebním průzkumu odhadovaly agentury SC&C a STEM účast voličů okolo šedesáti procent. "To číslo mě téměř šokovalo," řekl Volek.

Mezi další důvody, proč lidé nešli k volbám, patří podle Volka i to, že občané nevidí mezi politickými kandidáty takové reprezentanty, kteří by dokázali řešit jejich každodenní problémy.

Nízká volební účast by podle sociologa Jana Hartla mohla nahrávat ODS a KSČM, stranám s nejspolehlivějšími voliči.

Institut pro výzkum veřejného mínění po předloňských komunálních volbách zjistil, že největší skupina lidí, která nešla volit (zhruba 40 procent), nevěří v možnost změny. Téměř 20 procent lidí nevolilo, protože jim nevyhovovali kandidáti.

Jen několik dní před volbami přitom premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman navrhl, aby účast u voleb byla povinná. Ten, kdo by se nedostavil, by zaplatil pokutu. Drtivá většina politiků včetně členů sociální demokracie ale tento návrh odmítli. "Myslím, že volit je právo, nikoli povinnost," řekla například předsedkyně ústavně právního výboru sněmovny Jitka Kupčová (ČSSD).

"K senátním volbám chodí třicet procent voličů. Bylo by tedy naprosto absurdní pokutovat zbývajících sedmdesát procent lidí," řekl poslanec za ODS Marek Benda.
"Je smutné, že předseda české vlády nemá občanům víc co sdělit než takový hloupý návrh. Jeho povinností je především to, aby volby proběhly regulérně," uvedl předseda Unie svobody Karel Kühnl. Povinné volby ale existují například v Belgii, na Kypru anebo v Austrálii.

Nízká volební účast ale není ve světě nic překvapujícího. Například v lednových doplňovacích volbách do regionálního parlamentu ve spolkové zemi Durynsko byla účast voličů v prvních kole 36 procent a ve druhém 31 procent. Málo voličů se zúčastnilo i letošních komunálních voleb v Rumunsku. V hlavním městě Bukurešti přišlo sice 34 procent voličů, ale například ve městě Jasy na severovýchodě země jen 17 procent občanů.

Naproti tomu při komunálních volbách na Kubě přišlo více než 95 procent voličů.
Nejnižší volební účast v Česku byla před dvěma lety při doplňovacích volbách do Senátu, kdy ve druhém kole volilo pouze 20,3 procenta voličů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.