"Výkonný výbor se drtivou většinou vyslovil pro veřejné hlasování," řekla iDNES.cz mluvčí KSČM Monika Hoření. Jen poslanci Václav Exner a Miroslav Grebeníček řekli, že s podporou veřejné volby zatím váhají.
Zástupci KSČM na tiskové konferenci své rozhodnutí zdůvodnili tím, že u jejich voličů a příznivců dramaticky vzrostla podpora veřejné volby hlavy státu. Chtějí prý také, aby bylo jasné, že jejich zákonodárci nevolí Václava Klause.
Komunisté se kromě požadavku na veřejnou volbu shodli ještě na dalších třech bodech. Podle usnesení mají postupovat tak, aby nebyl v první volbě zvolen nikdo, rozhodně také nemají jakkoliv podpořit Václava Klause. Dál chtějí tlačit na vládu, aby se co nejdříve objevil zákon o přímé volbě prezidenta.
ODS lidovce nepřesvědčila
O tom, zda se přikloní k ODS, která horuje pro tajnou volbu, nebo zda shodně s opozicí a zelenými setrvají na požadavku volby veřejné, jednalo odpoledne předsednictvo KDU-ČSL.
Výsledek premiéra Mirka Topolánka nepotěšil. Ačkoli to v jednu chvíli vypadalo, že by lidovci od požadavku veřejného hlasování couvli, konečný verdikt zní opačně.
"KDU-ČSL umožňuje svobodné rozhodování svých volitelů a považuje své rozhodnutí volit veřejně za formu, která nikterak neomezuje svobodné vyjádření kteréhokoliv volitele," uvedl v prohlášení tiskový mluvčí strany Martin Horálek.
"Předsednictvo nehodlá měnit usnesení celostátního výboru a trvá na tom, že to rozhodnutí bylo správné," řekl lidovecký předseda Jiří Čunek.
. Sledujte volbu prezidenta na iDNES.czKromě sestříhaných videoreportáží najdete na iDNES.cz i audiozáznamy, ohlasy na volbu i názory politologů či fotografie z dění na Hradě. |
Podle lidovců je veřejná volba prvním krokem k volbě přímé, kdy prezidenta vybírá veřejnost. Zároveň se prý zabrání podezření z obchodování s hlasy.
"Jsem pro cokoli, co zajistí důstojnou volbu, s tím půjdu na jednání. Budu spokojen, když to bude veřejná volba, budu spokojen, když bude tajná," řekl ještě před koncem lidoveckého jednání místopředseda Sněmovny Jan Kasal. Spokojen by nebyl jen v případě, že by zítřejší schůze dopadla krachem.
Ten ale může docela dobře nastat, pokud se na dnešním jednání zástupců Sněmovny a Senátu se stranami nenajde potřebná shoda. - více zde
Senát totiž ovládají občanští demokraté, kteří chtějí prezidenta vybírat tajně. Sněmovna by se naopak nejspíše přiklonila k volbě veřejné.
Předsednictvo lidovců také určilo vyjednávací tým, ve kterém usedne předseda strany Jiří Čunek, předseda senátorského klubu Adolf Jílek a novopečený předseda poslanecké frakce Pavel Severa.
Právě Severa na předsednictvu navrhoval kompromis, kdy by prezident byl volen tajně, ale tak, že by každá strana měla svoji vlastní volební urnu. Svobodná volba by podle něj zůstala zaručena, ale strany by se nemohly obviňovat, že to byli právě jejich zákonodárci, kdo hlasoval v rozporu se svými sliby. S návrhem ale neuspěl.
ČSSD: Krajní možností je přímá volba
Sociální demokraté míní, že v případě neschopnosti parlamentu zvolit prezidenta a dohodnout se na způsobu jeho volby by jako krajní varianta připadala v úvahu přímá volba prezidenta, tedy volba hlavy státu občany. Podle ČTK to vyplynulo z vyjádření předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Ten však sám soudí, že na tuto mezní variantu nedojde.
