Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K soudu jde další činitel KSČ

  0:01aktualizováno  0:01
Další vysoký komunistický prominent - bývalý ministr vnitra České socialistické republiky Josef Jung - neunikne soudu. Bude se před ním zodpovídat za to, že v roce 1979 rozhodl o odnětí občanství spisovateli a dramatiku Pavlu Kohoutovi, a tím z něj udělal nedobrovolného vyhnance. "30. dubna jsme podali obžalobu pro zneužití pravomoci veřejného činitele," řekla státní zástupkyně, která má případ na starosti, nepřála si však uvést své jméno.

Pavel Kohout, jenž byl právě v roce 1979 v zahraničí, byl jako nepohodlný zbaven českého občanství pracovníkem civilně-správního úseku ministerstva vnitra, který dnes již nežije.

Proti tomuto rozhodnutí se tehdy odvolal (přesněji podal rozklad), v němž s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Zamítavou odpověď na tento rozklad podepisoval právě Jung. Byl to tedy on, kdo v poslední instanci rozhodl, že Kohout se do republiky nevrátí. Osmasedmdesátiletému Jungovi nyní hrozí až desetileté vězení, protože svým činem způsobil zvlášť závažný následek a vztahuje se na něj přísnější trestní sazba.

Jung se původně bránil tím, že před svým rozhodnutím dostal k rozkladu stanovisko odborné komise, která odnětí občanství doporučila a on jej jen respektoval. Státní zastupitelství však dospělo k závěru, že rozhodovací pravomoc měl ministr Jung.

Pavel Kohout byl definitivně zbaven československého občanství v prosinci 1979. Ještě předtím byl násilně odsunut z Československa, když se pokoušel vrátit domů z Rakouska. Sám Kohout zatím v případu nevypovídal. Vyšetřovatelé i obžaloba však měli k dispozici dostatečně průkazné písemné dokumenty přímo z ministerstva vnitra.

Kohoutovi uškodila kniha

Jedním z důvodů, proč byl spisovatel Kohout zbaven občanství, byl jeho román Katyně, který napsal krátce předtím (v roce 1978 vyšel poprvé v edici Petlice). Knihu totiž vyhodnotil tehdejší Úřad pro tisk a informace jako útok na socialistické zřízení. K posudku na knihu se navíc ještě přidaly rozhovory, které Kohout poskytl zahraničním novinářům ve Vídni poté, co mu byla roce 1977 udělena Velká rakouská státní cena za evropskou literaturu.

A k dovršení všeho byl Kohout i jedním z významných signatářů Charty. Jeho osobu operativně rozpracovala desátá správa StB. Román Katyně ukazuje na příběhu dívky - mladé popravčí - podivný totalitní svět, v němž slovo morálka nemá prakticky žádný význam. Kniha měla v zahraničí velký úspěch a byla přeložena do většiny evropských jazyků. 
(san) 

Bývalý československý ministr vnitra Josef Jung a spisovatel Pavel Kohout.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři stávkují a zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka (vpravo) a prezident České...
PŘÍMÝ PŘENOS: Dostupnost zdravotní péče na venkově je ohrožena, tvrdí lékař

Praktičtí lékaři ve středu protestují proti byrokracii a připojili se k nim i lékárníci, aby upozornili na ohroženou dostupnost lékárenské péče. Předseda...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.