Krátce potom, 2. dubna, budou vlajky Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska vztyčeny před sídlem NATO v Bruselu. Vzápětí by se měl jednání s ministry zahraničí spojeneckých zemí rozšířené aliance zúčastnit šéf ruské diplomacie Igor Ivanov, dodal zdroj z NATO.
Moskva se sice na další rozšiřování NATO dívá s podezřením, své odmítavé postoje k tomuto vývoji ale proti minulosti zmírnila. Vztahy mezi Ruskem a alianci se zlepšily po vytvoření společného výboru, který už dva roky vede dialog k bezpečnostním tématům.
Nadále ale přetrvává nesouhlas Moskvy s vytvářením případných základen aliance poblíž ruských hranic, zejména v oblasti baltských států. K uklidnění však nepřispěla v posledních měsících ani přítomnost ruských jednotek v Moldavsku a v Gruzii.
K první vlně rozšíření aliance východním směrem došlo v roce 1999, kdy se novými členy staly vedle České republiky i Maďarsko a Polsko. Tehdy vzrostl počet zemí NATO na 19 států.
Formálním aktem, jímž sedm nováčků formálně vstoupí do NATO, bude uložení ratifikačních listin a přístupových protokolů ve Washingtonu. Termín tohoto aktu zatím není upřesněn.
