Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K Hessovu hrobu šly tisíce neonacistů

  20:04aktualizováno  20:04
Pouť k hrobu nacisty Rudolfa Hesse si nenechaly ujít téměř čtyři tisíce neonacistů. Proti nim v severobavorském městečku Wunsiedel protestovalo kolem 500 lidí. Policie zatkla 105 lidí. Obyvatelům obce u české hranice se nelíbí, že soud pochod povolil. FOTOGRAFIE

Z celkového počtu zatčených lze podle policie 74 lidí počítat k pravicovým extremistům, mezi zbylými byli i čtyři levicoví demonstranti. Neonacisti nesli podle policie zakázané nacistické symboly a někteří byli ozbrojeni.

Situace v městečku se podle agentury DPA odpoledne krátce vyhrotila, když se wunsiedlerský starosta Karl-Willi Beck spolu s městskými zastupiteli a několika občany pokusili pochod zastavit tím, že si sedli do cesty.

Teprve když policie pohrozila vyklizením prostoru, demonstranti silnici opět uvolnili.

Pod heslem: Wunsiedel je pestrý - nikoli hnědý, proti neonacistickému pochodu podle agentury DPA demonstrovalo 500 lidí.

Protestovali také proti snaze učinit z Wunsiedelu navždy poutní místo krajně pravicových skupin. Lidé svou nevoli s konáním pochodu projevovali pískotem a bučením.

Židovská obec varuje
Židovská obec v Praze v této souvislosti varovala před narůstajícími aktivitami německých neonacistů, které hrozí obrozením podobných hnutí v celé střední Evropě. Předseda obce Tomáš Jelínek vyjádřil politování nad rozhodnutím německého správního soudu v Mnichově, který shromáždění u Hessova hrobu povolil.

"Potvrzují se obavy, že evropská budoucnost bude plná příležitostí k přepisování dějin druhé světové války a holokaustu. Odtud je jen krátká cesta k opakování nedávné tragické historie," varuje pražská židovská obec.

Připomíná, že očekávané shromáždění tisíců neonacistů ve Wunsiedelu není ojedinělou akcí v tomto měsíci: 7. srpna se konal v saské obci Mücka festival nacionalistické strany NPD, kterého se zúčastnilo 6900 přívrženců extrémního nacionalismu.

Toto setkání bylo dokonce příležitostí prezentovat ideologické materiály zájemcům nejen z Německa, ale i Česka, Polska a dalších zemí regionu.

Jelínek proto apeloval na židovské organizace a sdružení obětí nacismu, aby těmto jevům věnovaly pozornost a nabídly německé vládě svou pomoc a podporu. Současně doufá, že političtí představitelé Německa najdou způsob, jak tomuto staronovému nebezpečí razantně čelit.

Pochody jsou pravidelné
"Vzpomínkové pochody" ve Wunsiedelu jsou německou justicí pravidelně povolovány již od roku 1991 s tím, že v tomto případě není důvod omezovat svobodu projevu. Wunsiedelští, kterým je každoroční "hnědá záplava" v jejich obci silně proti mysli, si letos u správních orgánů vymohli zákaz akce, správní soud v  Bayreuth však zákaz zrušil a vyslovil pouze podmínku, že účastníci "vzpomínky" nesmějí konáním ani slovy připomínat Adolfa Hitlera.

Proti tomu se podle listu Der Tagesspiegel odvolal právní zástupce "hnědé scény", hamburský advokát Jürgen Rieger, a dosáhl svého. Podle názoru vyššího správního soudu v Mnichově "neexistují žádné důvody se domnívat, že se chystá přímé napojení vzpomínkové akce na osobou Adolfa Hitlera". Podmínka bayreuthského soudu tím padla.

Zatímco krajní pravičáci na svých webových stránkách triumfují, Wunsiedel se chystá k odporu, konstatuje Der Tagesspiegel s tím, že jedné z mnoha protestních akcí v obci se chtějí zúčastnit i někteří politici z řad křesťanských demokratů (CDU).

Podle listu nelze vyloučit i násilnosti během "vzpomínkového pochodu", protože část Hessových přívrženců se údajně chce levicovým aktivistům pomstít za to, že během uplynulého roku kdosi náhrobek Rudolfa Hesse počmáral černou barvou.

Hitlerův pomocník
Hess byl v dobách nástupu nacismu jedním z nejbližších pomocníků Adolfa Hitlera, například z diktátu zapisoval a pro tisk upravil jeho programovou knihu Mein Kampf.

V roce 1941 z vlastního popudu odletěl do Británie ve snaze vyjednat separátní mír, aby Německo nebojovalo na dvou frontách. Byl však internován a po válce odsouzen na doživotí za válečné zločiny.

Trest si odpykával ve spandavské pevnosti, kde 17. srpna 1987 spáchal ve věku 93 let sebevraždu. Pohřben byl v rodném Wunsiedelu, který se krátce na to stal poutním místem neonacistů.

Výmluvné tetování na hlavě jednoho z neonacistů, kteří se 21. srpna zúčastnili pochodu ke hrobu Hitlerova blízkého spolupracovníka Rudolfa Hesse v severobavorském Wunsiedelu.

S transparentem "Kde se nespravedlnost stává zákonem, je odpor povinností" se 21. srpna pokusili občané severobavorského Wunsiedelu zablokovat pochod téměř čtyř tisíc neonacistů ke hrobu Rudolfa Hesse.

Téměř čtyři tisíce neonacistů se 21. srpna zúčastnily pochodu ke hrobu Hitlerova blízkého spolupracovníka Rudolfa Hesse v severobavorském městečku Wunsiedel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.