Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bourat památku? V závažných případech ano, záleží ale na libovůli úřadů

  21:07aktualizováno  21:07
Zimní stadion v Praze na Štvanici se bourá, dům na Václavském náměstí od příjezdu bagrů dělí poslední razítko. Památková ochrana je nezachránila. K demolici památky by mělo dojít jen, když není jiná možnost, tvrdí odborníci. Podle nich ale úředníci památkových odborů mnohdy "drží basu" s developery.

ilustrační snímek | foto: www.stedra.cz

Zatímco Štvanice je přímo kulturní památkou, dům na Václaváku leží v pražské památkové rezervaci. V obou případech o demolici i výraznějších úpravách rozhoduje památkový odbor příslušné obce s rozšířenou působností. 

"Památku i dům v památkové rezervaci či zóně lze bourat, ale řádné řízení by mělo velice pečlivě zvážit důvody, proč se žádá demolice, a zda byly vyčerpány možnosti uchování," říká Josef Štulc, prezident české sekce Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS).

Památky v Česku

A) Památková ochrana jednotlivých objektů

Největší ochranu mají národní kulturní památky (v celé zemi jich je 272), nižší stupeň ochrany požívají kulturní památky (39 981).

B) Plošná památková ochrana

Zachovalé a architektonicky hodnotné části obcí mají status městských (40) nebo vesnických (63) památkových rezervací. Nižší stupeň ochrany zaručují městské (253) a vesnické (211) památkové zóny

To se však podle něj mnohdy neděje. "V Praze vše záleží na magistrátním památkovém odboru a ten často drží basu s developery. V případě domu na Václavském náměstí selhali, protože nechránili veřejný zájem, což je uchovat dům," míní Štulc.

Také podle jednatele Klubu za starou Prahu Richarda Biegla velmi často záleží na libovůli úředníků památkového odboru. "V praxi se s domy spekuluje. To jsou stavební parcely. Dům se zboří a na jeho místě postaví něco jiného, většího," tvrdí historik umění. 

Majitelé nechávají památky úmyslně zchátrat

O něco komplikovanější je srovnat se zemí kulturní památku. Nejdříve totiž musí ministerstvo kultury z domu sejmout památkovou ochranu. Například v případě stadionu na Štvanici v roce 2006 žádost pražského magistrátu odmítlo.

Žalostný stav budovy ale způsobil, že o její demolici mohl ve zrychleném řízení rozhodnout příslušný stavební odbor. Poměrně často se ale podle odborníků stává, že toho majitelé zneužívají a své domy úmyslně nechají zchátrat. Z pokut za špatnou péči o památku je obvykle hlava příliš nebolí.

"Někdy investor koupí dům kvůli spekulaci, že jej dovede k demolici a na jeho místo postaví objemnější novostavbu. To je v Praze také častý případ," popisuje Štulc. 

Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy, o jehož zachování se dlouhá léta...

Dům na rohu Václavského náměstí bude zbouraný

Demolice stadionu na Štvanici. (29. května 2011)

Demolice stadionu na Štvanici. (29. května 2011)

Pouze doporučující je v rozhodování o demolici hlas Národního památkového ústavu (NPÚ). Památkáři z městských úřadů si sice musí vyžádat jeho vyjádření, je už ale pouze na nich, zda se jím budou řídit. "Naopak mají právo vzít v úvahu jiné podklady, což je v Praze tragédie, že berou jako relevantní podklad vyjádření odborníků, kteří jsou placení investorem," tvrdí bývalý šéf NPÚ Štulc.

Před bouráním ještě musí stavební odbor vydat demoliční výměr. V případě Štvanice a domu na Václavském náměstí se jedná o úředníky z Prahy 7, respektive Prahy 1. Ti by měli kývnout na bourání teprve poté, co odsouhlasí novostavbu. Chrání tím město od dlouhodobých proluk. 

Ministerstvo rozhoduje o památce v případě odvolání

Jiné kontroverzní demolice

  • 2003 - Radnice ve Znojmě nechala zbourat klášterní zeď ze 17. století.
  • 2007 - Ani ministr kultury Václav Jehlička nezastavil demolici spolkového domu Komuna v Přerově.
  • 2009 - Soukromý investor nechal v Liberci zbourat obchodní dům Ještěd.
  • 2011 - Městská část Brno-střed nelegálně zbourala památkově chráněný dům v Kamenné kolonii.

Proč o demolici domu na Václavském náměstí rozhodovalo přímo ministerstvo kultury? Pokud se účastník řízení - nejčastěji to bývá majitel objektu - vůči rozhodnutí památkového odboru odvolá, věc řeší památkáři krajského úřadu. V případě dalšího odvolání pak spis putuje až na ministerstvo.

Jen v Praze je v celém procesu o jeden krok méně. Magistrátní památkáři totiž vykonávají zároveň činnost pověřených obcí i kraje. Resort může do jednotlivých řízení také vstupovat na popud své památkové inspekce.

Bourat památku je podle Biegla ospravedlnitelné jen, když jsou pro to velmi závažné argumenty. "K demolici domu musí být shoda a také bychom měli věděli, co jej nahradí. Vždycky se samozřejmě budou nějaké změny dít, protože současná architektura ve městě musí být. Památkové rezervace jsou ale od toho, aby se cenné území co nejvíce zachovalo pohromadě," míní historik architektury.

Ke zlepšení současného stavu podle něj není nutné měnit zákony, stačilo by je prý jen respektovat. "Také by pomohly studie, které by dopředu řekly: tyto budovy musí zůstat, tyto se můžou transformovat, tyto můžou zmizet. Investor by koupil dům a hned věděl, jestli jej památková péče považuje za cenný nebo ne. Dnes koupí cokoliv a pak se může dít cokoliv," říká Biegel. 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Vyhýbání vozů mezi Opatovcem a Zádolkou.
VIDEO: Stovky kamionů devastují silnici u Třebové, místním ničí domy

Na hranici sjízdnosti je už několik měsíců objízdná trasa pro kamiony, které míří do překladiště v České Třebové. Silničáři proto musejí nejhorší díry zalévat...  celý článek

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.