K čemu se Česko na summitu zavázalo

Severoatlantická aliance rozhodla zřídit síly rychlé reakce. Ty by měly být od pěti dní do měsíce schopny zareagovat na krizi kdekoli ve světě. Ministerstvo obrany v této souvislosti vydalo přehled závazků, které z tohoto pro Českou republiku plynou.

Hlavy států a vlád zemí NATO schválily iniciativu na posílení obranných schopností svých ozbrojených sil, který nese název PCC Prague Capabilities Commitment (Pražské závazky ke kapacitám).

V této souvislosti předaly členské státy NATO ve výše uvedených čtyřech oblastech zhruba 400 konkrétních národních závazků. Česká republika se na nich podílí celkem čtrnácti závazky.

Konkrétně se jedná o: - rozmístitelný tým pro případ použití biologických zbraní (2003), - specializovanou nemocnici pro vysoce infekční onemocnění (2004), - rozmístitelnou analytickou laboratoř pro detekci jaderných, chemických a biologických prostředků (2003), - pozemní systém pro monitoring biologického
ohrožení (2006), - pořízení zásoby vakcín pro rozmístitelné síly (2003), - zajištění kolektivní protichemické ochrany specializovaných sil (2003), - spolupráci při vytváření efektivní zpravodajské architektury, - poskytnutí mobilního průzkumného
systému (2004), - podíl na vytváření vzdušného systému pro zajištění přehledu o pozemní situaci, - pořízení nových průzkumných prostředků pro jednotky na taktické úrovni, - zavedení polního komunikačního systému na taktické úrovni (2004-2007), - poskytnutí jednotky vojenské policie (2003), - poskytnutí polní nemocnice (2003-2008), - pořízení tří velkokapacitních transportních letounů AN-70 (2005-2006).

Součástí příspěvku České republiky je i zapojení do mnohonárodních projektů. Jedná se zejména o projekty strategické vzdušné a námořní přepravy, ke kterým se Česká republika připojila podpisem ministra obrany Jaroslava Tvrdíka.

 

,

Video