Shromáždění lidé ve městě Korijama uctívají chvílí ticha oběti zemětřesení a

Shromáždění lidé ve městě Korijama uctívají chvílí ticha oběti zemětřesení a tsunami ve Fukušimě. (11.3. 2012) | foto: Reuters

K čemu byla nehoda ve Fukušimě dobrá. Bilance k prvnímu výročí

  • 15
Od loňské ničivé nehody v japonské Fukušimě se jaderná energetika stala bezpečnější. A v nadcházejících letech se její bezpečnost zvýší ještě víc - pokud vlády, provozovatelé elektráren a regulační orgány nepřestanou být ve střehu.

K nehodě ve Fukušimě došlo v důsledku zemětřesení a cunami nevídané intenzity. Jak ovšem připustily japonské úřady, důležitou roli sehrála také lidská a organizační selhání. Například japonský regulační úřad pro jadernou energetiku nebyl dostatečně nezávislý a dohled nad provozovatelem elektrárny, společností TEPCO, byl slabý. Záložní zdroj napájení, který je nezbytný pro udržení základních bezpečnostních funkcí, jako je chlazení reaktorů a vyhořelých palivových tyčí, nebyl ve Fukušimě dostatečně chráněný. Výcvik reakce na závažné nehody byl nedostatečný. Navíc se projevila absence kapacit integrované reakce na krizové události, a to jak v místě elektrárny, tak i na celostátní úrovni.

Zónou kolem fukušimské jaderné elektrárny, kam je zakázáno vstupovat, se toulají opuštěné krávy. Tyhle objektiv zachytil u města Okuma. (11. 3. 2012)

Revize nejhorších možných scénářů

Lidská a organizační selhání se neomezují pouze na Japonsko. Fukušima byla budíčkem pro všechny země využívající jadernou energii. Podnítila je k opravdovému sebezpytování a pochopení, že bezpečnost nelze nikdy a nikde pokládat za samozřejmou věc. Byly také identifikovány klíčové příčiny nehody.
Vlády, regulační orgány i provozovatelé elektráren po celém světě si začali brát správná ponaučení. Dochází k zavádění rozsáhlého mezinárodního akčního plánu jaderné bezpečnosti. V důsledku toho se podařilo snížit pravděpodobnost další katastrofy takového rozsahu, jaký měla havárie ve Fukušimě.

Co se přesně změnilo? Možná nejdůležitější je, že se podařilo radikálně revidovat předpoklady nejhorších možných scénářů při plánování bezpečnosti. Ve Fukušimě odolaly reaktory zemětřesení o síle 9,0 stupňů Richterovy škály – to je mnohem více, než na kolik byly projektovány. Elektrárna však nebyla konstruována na to, aby odolala čtrnáctimetrovým vlnám cunami, které se o necelou hodinu později přehnaly přes její ochrannou mořskou bariéru.

Japonská dívenka se modlí při příležitosti prvního výročí tsunami a zemětřesení, které poškodilo jadernou elektrárnu ve Fukušimě. (11. 3. 2012)

V reakci na Fukušimu se v jaderných zařízeních po celém světě posilují obranné systémy proti mnoha různým vážným přírodním katastrofám včetně zemětřesení a cunami. Přijímají se opatření na zlepšení připravenosti na vleklé výpadky elektrické energie, ochrany záložních zdrojů energie a zajištění dostupnosti vody pro chlazení i v obtížných podmínkách po havárii.

Přehodnocují se globální standardy jaderné bezpečnosti. Zdokonalují se národní i mezinárodní kapacity reakce na krizové události. Provozovatelé elektráren i národní regulační orgány jsou podrobovány kritičtějšímu dohledu. Státy otevírají své elektrárny většímu počtu mezinárodních bezpečnostních posudků, které jsou důkladnější než dříve.

Ostatky zvířat, která následkům ozáření, podvýživy a kruté zimy podlehnou, jsou spáleny v peci. Na snímku urny mrtvých koček (30. ledna 2012)

Jádra se bude štěpit víc

Navzdory nehodě se zdá, že globální využívání jaderné energie v následujících dvaceti letech setrvale poroste, byť pomalejším tempem, než se dříve předpovídalo. Důvody se nezměnily: rostoucí poptávka po energii spolu s obavami o změny klimatu, kolísavé ceny fosilních paliv a bezpečnost dodávek energie. Nezůstane-li jaderná energie významnou součástí globálního energetického mixu, bude pro svět obtížné dosáhnout dvojího cíle v podobě zajištění trvale udržitelných dodávek energie při současném snížení emisí skleníkových plynů.

Jaderná elektrárna v japonské Fukušimě

Do poničené jaderné elektrárny Fukušima se vůbec poprvé od katastrofy podívali novináři.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii očekává, že k 437 jaderným reaktorům, které jsou dnes na světě v provozu, přibude do roku 2030 dalších devadesát. Ačkoliv se některé země po Fukušimě zřekly plánů na rozvoj jaderné energetiky nebo je omezily, významní uživatelé jaderné energie, jako jsou Čína, Indie a Rusko, pokračují v ambiciózních plánech expanze. Mnoho dalších států, zejména v rozvojovém světě, pak o zavádění jaderné energetiky uvažuje.
Jaderná bezpečnost má pro zavedené i nové uživatele zásadní význam. Týká se i zemí, které se rozhodly jadernou energetiku utlumit, poněvadž jejich elektrárny budou v provozu ještě desítky let a poté je bude nutné odstavit a jaderný odpad bezpečně uložit. A týká se i zemí, které se rezolutně stavějí proti jaderné energetice, poněvadž mnohé z nich mají za sousedy země s jadernými elektrárnami.

Státy, které plánují nové programy jaderné energetiky, si musí uvědomit, že dosažení těchto cílů je náročný a dlouhodobý úkol. Musí investovat značný čas a peníze do výcviku vědců a projektantů, do zřizování vskutku nezávislých a dobře financovaných regulátorů a do budování nezbytné technické infrastruktury. Některé země mají v tomto ohledu stále co dohánět.

Do poničené jaderné elektrárny Fukušima se vůbec poprvé od katastrofy podívali novináři.

Uspokojení může být smrtící

I přesto platí, že navzdory veřejnému vnímání má jaderná energetika dobrou celkovou bezpečnostní bilanci. Nové reaktory, které se dnes budují, jsou v porovnání s generací reaktorů provozovaných ve Fukušimě vybaveny podstatně zdokonalenými systémy aktivní i pasivní bezpečnosti. Chtějí-li si však vlády, regulační orgány i provozovatelé opětovně získat a udržet důvěru veřejnosti, musí transparentně informovat o přínosech i rizicích jaderné energetiky – a být poctiví, když se něco pokazí.

Fakt, že se taková nehoda, jaká se stala ve Fukušimě, mohla přihodit v Japonsku coby jedné z nejrozvinutějších průmyslových zemí světa, nám připomíná, že pokud jde o jadernou bezpečnost, nelze nic pokládat za samozřejmé. Uspokojení může být smrtící. Bezpečnostní vylepšení, k nimž došlo v uplynulých dvanácti měsících, musí být jen začátkem. Až se nám Fukušima začne vytrácet z paměti, nesmíme sklouznout zpět k mechanickému přístupu.

Mezinárodní kontrolor u poničené japonské elektrárny ve Fukušimě (25. července 2011)

Jukija Amano je generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek am mezititulky jsou redakční.


Video