K bídě mají Romové dál než k radosti

  • 76
V zemi žije podle hrubých odhadů 300 tisíc Romů, většina z nich je bez práce. K násilnému rabování prodejen potravin však nemáme důvod, říkají. Romové na Slovensku žijí leckde ještě v osmnáctém či devatenáctém století v osadách a naprosté společenské izolaci.

Ti čeští nejsou - alespoň většinou - programově vytlačováni na okraj společnosti. To je podle prezidenta Mezinárodní romské unie Emila Ščuky základní rozdíl v přístupu k Romům mezi Prahou a Bratislavou.

Životní podmínky slovenských Romů jsou otřesné téměř všude. Šokují například poměry ve vesničce Vrbov u Kežmaroku, Spišském Hrbově a zejména v romských osadách kolem Rožňavy.

Přesně, jak to říká Ščuka: jde o osady zcela vykořeněné ze společnosti. Lidé, kteří v nich žijí, ctí proto i odlišné společenské normy a zákony. Žijí také převážně v domcích z jalovcových cihel se zavěšenou pytlovinou v oknech a dveřích či polorozpadlých dřevěnicích.

Bouře z hladu? Nesmysl!
"I české romské komunity jsou do jisté míry uzavřeny, ale my Romové to tak trochu snad i chceme, abychom s většinou dočista nesplynuli. Podstatné ale je, že nejsme ve společnosti tak strašně a programově izolováni jako Romové na Slovensku. Ta bariéra je tam obrovská," srovnává Ščuka.

Proto byly podle něj na Slovensku překročeny meze sociální únosnosti reforem. "Čeští Romové nebudou bouřit z hladu. Sociální síť je tu štědrá. Možná až moc," dodává.

Například rodiče bez vlastních příjmů s šesti dětmi od dvou do 12 let mohou od státu na sociálních dávkách získat až 19 490 korun měsíčně. A to i po letošním zpřísnění poskytování sociálních dávek.

Limitující novinkou třeba je, že děti musí chodit do školy, jinak rodina ztrácí na příspěvky nárok. Již z dřívějška však platí, že lidé bez trvalého pobytu nárok na sociální dávky nemají. Tedy ani slovenští Romové, kteří přijedou do Česka za příbuznými.

Úpadek do bídy slovenských Romů je patrný i ze srovnání tamní vládní zmocněnkyně pro romskou otázku Kláry Orgovanové: "Před reformou dostávala rodina se čtyřmi dětmi 10 500 slovenských korun měsíčně. Nyní i s přídavky 5200 a některé braly jen 800, protože si nepožádaly o různé bonusy či příspěvky."

Podle Orgovanové se na kolapsu slovenských Romů podepsali i sami úředníci. Nebyli totiž na reformu připraveni.

Ščuka: Exodus nehrozí
Romové v Česku i na Slovensku mají nicméně společný problém. Až na výjimky jsou bez práce. Novinkou v Česku je i to, že pokud si ji hledají, příspěvky se nekrátí. Hrozí tedy po vstupu do Evropské unie vlna odchodů Romů z Česka na Západ?

Ščuka to vylučuje. "Už jim nebude poskytován azyl, a tedy ani příspěvky. Budou si muset třeba v Británii hledat práci. A pak se začnou vracet i ti, co odjeli." Vládě Ščuka vyčítá hlavně to, že nevytváří lepší pracovní podmínky pro handicapované lidi, k nimž podle něj patří i Romové.

V "romsko-bílé" firmě barva pleti nikomu nevadí
V tmavém obleku chodí každý den do práce Rom Štefan Milo (54) z Českého Krumlova. Působí v místní romské úklidové a stavební firmě.

"Ve společnosti Dezidera Dunky jsem jednatelem," vysvětluje Milo, jenž se před pětatřiceti lety přiženil do Českého Krumlova.

Každý den vstává kolem páté, aby byl již v šest hodin v práci. "Dělníci přicházejí na šestou, tak musím také," říká. Společnost zaměstnává Romy i Čechy.

"Je to tak šedesát ku čtyřiceti. Když spolu lidé dělají, tak neřeší, jestli je někdo Rom a jiný ne. Jejich práce má smysl a je to podle mne lepší než drahé rekvalifikační programy s nejasným výsledkem," říká Milo.

V Krumlově se mu žije dobře a s rasismem se téměř nesetkal. "Nikdo mne ještě nenapadl. Ale když jsem pracoval na sociálním odboru okresního úřadu, tak mi při cestách po Českokrumlovsku dali lidé občas najevo, že jsem Rom," vzpomíná Milo.

Český Krumlov považuje za město, kde nejsou větší problémy mezi Romy a bílými. Na sídlišti žije v bytě jedna plus jedna. "Nejprve jsme bydleli v centru města u řeky. Pak jsme měli čtyři plus jedna, ale když nám odrostly děti, bylo to už pro nás velké, a tak jsme byt vyměnili za menší."

Milova manželka už nepracuje stará se o starou maminku. "Matka je už hodně bezmocná a rodina se rozhodla, že by o ni měla pečovat má žena, protože k ní má nejblíže a maminka se už s každým neshodne. Romové nedávají rodiče do domova důchodců," vysvětluje podnikatel.

Na sídlišti Milovi zůstávají jen přes zimu. Když je teplo, žijí raději ve Vyšném, kde mají domek se zahrádkou. "Je tam hezky a také vnoučata mohou jít bez obav ven," pochvaluje si romský dědeček. Pět vnoučat patří k jeho největším radostem.

Pracuje i v místním romském sdružení Soužití, takže zná názory ostatních Romů. Sociálních nepokojů jako na Slovensku se tedy neobává. "Nemám žádné zprávy o nespokojenosti zdejších Romů," říká Milo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video