„Je trochu překvapivé, že se ten případ rozrůstá do takových šířek, výšek a délek. A to nemám na mysli jen ta justiční patra, ale i další resorty - policii, správce konkurzů a znalce,“ prohlásil ministr spravedlnosti Karel Čermák.
„Má to vlastně takovou italskou či sicilskou příchuť, to nikterak nechci popírat,“ dodal pro MF DNES.
Osmička obviněných, které policie viní z toho, že ze čtyř zbankrotovaných firem zmizel majetek nejméně za 200 milionů korun, měla podle podezření vyšetřovatelů zastánce na vlivných místech státní správy.
Muž, který měl zaranžované bankroty organizovat, Vladislav Větrovec, byl například blízký přítel žalobce L. N. z Nejvyššího státního zastupitelství. Ten na tomto úřadu donedávna vyřizoval stížnosti na podezřelé konkurzy a ze své pozice mohl prověřování případů brzdit, myslí si vyšetřovatelé.
Jeho jméno v kauze podvodných konkurzů však nefiguruje a on sám jakoukoliv účast odmítá. „Já jsem do těchto konkurzů nikdy nemohl vstupovat,“ tvrdí L. N. Stejné jméno však policie stíhá v jiném případu - plagiátorství právnických textů.
Ministr spravedlnosti přitom upozorňuje na to, že kauza falešných konkurzů se právě s případem opisovačů podezřele proplétá. „Vždyť to vlastně souvisí i s případem těch plagiátorů. Ty osoby jsou tam i tam totožné. Ale nechci dělat závěry, zda to je náhoda či úmysl,“ řekl.
„V případech konkurzů se míhají lidé, kteří tam jakoby nepatří,“ potvrzuje žalobce Jaroslav Dolejší. „Až fotky v časopise nás upozornily na propojení těch dvou skupin. Začala se skládat mozaika v celé šíři,“ dodává. Na fotografiích jsou zachyceni aktéři obou kauz, propojení vyšetřuje policie.
„Já budu ministr, ty předseda soudu“
Ta parta kamarádů toužila ovládnout českou justici a málem se jí to povedlo. Jeden chtěl být ministrem spravedlnosti, druhý předsedou Nejvyššího soudu. Další se stal prorektorem vysoké školy, ale brzy nato skončil za mřížemi: je podezřelý, že vymyslel gigantický podvodný plán, jak získat stovky milionů z krachujících firem.
Byla to exkluzivní společnost: předseda senátu Nejvyššího soudu a někdejší poradce prezidenta Zdeněk Sovák, státní zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství L. N., vysokoškolský učitel a prorektor soukromé vysoké školy Karla Engliše Vladislav Větrovec.
Dnes jsou všichni trestně stíháni a hrozí jim vězení. L. N., Sovákovi a Větrovcovi za to, že opisovali texty svých kolegů. Větrovcovi a Berkovi ještě navíc za zločinné spolčení: mají na krku obvinění, že podvodně organizovali konkurzy a z krachujících firem dokázali „vytáhnout“ stamiliony korun.
Přitom to všechno začalo tak pěkně. Sovák, Větrovec i L. N. byli často vidět ve společnosti, na rautech, většinou se bavili spolu. Měli neskromné plány a zpočátku se jim je dařilo plnit: Větrovec se stal prorektorem, Sovák (byť jen krátce) radil Václavu Klausovi při výběru ústavních soudců.
Ale chtěli víc: „Loni moje jméno létalo mezi kandidáty na post ministra spravedlnosti a pan doktor Sovák měl být předsedou Nejvyššího soudu,“ tvrdil v rozhovoru pro MF DNES L. N.
Odkud se znají?
Pro odpověď se podívejme do Brna. Na soukromé vysoké škole Karla Engliše se vloni konala slavnostní inaugurace nového rektora. A tam byli všichni: prorektor Větrovec (dnes obviněný z porušování autorských práv a z toho, že byl šéfem zločinného spolčení pro organizování podvodných konkurzů), náměstek místopředsedy vlády František Kozel (v jeho trezoru byly nalezeny diskety o podezřelých konkurzech).
Byl tam i soudce Sovák (obviněný z porušování autorských práv), L. N. (obviněný z porušování autorských práv), Vladimír Šíša z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), v jehož kanceláři policie našla část vyšetřovacího spisu z případu Berka, a konečně Šíšův nadřízený Jan Mareš, pověřený řízením NBÚ.
I mezi bývalými majiteli školy jsou dva obvinění: kromě Větrovce (který byl současně prorektorem i spolumajitelem) ještě konkurzní správce Petr Tuhý. „Víte, proč neuspěje student při zkoušce práva na vysoké škole Karla Engliše? Najde málo děr v zákonech!“ zní vtip, který se v Brně vypráví o této soukromé škole.
Fakt, že její někdejší spolumajitel a prorektor byl podle obvinění hlavou zločinného spolčení, by na vtipkování mohl stačit. Jenže ve skutečnosti škola nevychovává právníky, ale manažery a podnikatele v bakalářském studiu.
Většinovým majitelem školy je Jan Harangozzo, který vydává noviny, do nichž přispívali Sovák i L. N., oba podezřelí z toho, že si svou publikační činnost usnadňovali opisováním.
Skandál už brněnskou vysokou školu zasáhl: „Určitě došlo k poškození dobrého jména školy. Je to ale selhání jedince (Větrovce, pozn. redakce), tak jsem to vysvětlil studentům,“ řekl majitel školy Jan Harangozzo.
Potřebujeme L. N.!
Na Nejvyšší státní zastupitelství přišel loni v březnu přípis, aby tato instituce vyslala do takzvané rozkladové komise Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) právě L. N., který měl dříve na Nejvyšším zastupitelství na starosti konkurzní řízení.
Vedení Nejvyššího státního zastupitelství to odmítlo (L. N. měl podle obchodního rejstříku společnou firmu s ruským občanem Michailem Chlemovem a nadřízení mu odebrali přístup k utajovaným skutečnostem). Nevadilo to, členem komise se stal kamarád Větrovec.
NBÚ má přitom mimořádné možnosti, provádí bezpečnostní prověrky, má přístup k utajovaným skutečnostem. A bude prověřovat přímo státního zástupce Jaroslava Dolejšího, který dohlíží na vyšetřování Berky i Větrovce.
L. N., na jehož stole se dříve scházely stížnosti na podezřelé konkurzy, však odmítá, že by konkurzní řízení ovlivňoval. „Ani jsem neměl k dispozici kompletní spis,“ řekl. Kontakty s Větrovcem, jehož považuje za kamaráda, však netají. Tvrdí však, že o jeho aktivitách nevěděl.
Sovák od té doby, co byl zbaven funkce a musel odejít ze soudu, není k zastižení. K tomu, že šéf kanceláře ředitele NBÚ Vladimír Šíša měl u sebe část vyšetřovacího spisu, jeho nadřízený Mareš uvedl:“NBU v žádném případě neshromažďuje a neshromažďoval žádné informace o jakýchkoli osobách než ty, které může na základě zákona o ochraně utajovaných skutečností.“
