Vědci změnu pozorují už několik měsíců, zatím však nejsou schopni přesně určit, proč se Jupiter mění a ztrácí svou ozdobu. Jižní polokoule planety, kde mohou fanoušci vesmíru pozorovat i známou Velkou rudou skvrnu, je nyní nezvykle prázdná.
"Vzhledu Jupiteru obvykle dominují dva tmavé pásy v atmosféře - jeden na severní a druhý na jižní polokouli. Avšak nedávné snímky, které pořídil australský amatérský astronom Anthony Wesley ukazují, že jižní pás zmizel," potvrzuje i web České astronomické společnosti.
Podle odborníků bylo možné zmizelý pás pozorovat ještě na konci roku 2009, tedy těsně před tím, než se planeta dostala do blízkosti Slunce a stala se nepozorovatelnou. Už tehdy ale jižní rovníkový pás bledl. Na počátku dubna, kdy se Jupiter ze sluneční záře znovu vynořil, už jižní pás chyběl úplně.
Zmizel už několikrát
A není to poprvé, co jeden z pruhů zmizel. Pás nahnědlých oblaků, podle odborníků tvořený zmrzlými krystalky čpavku smíchaného se sloučeninami síry a fosforu, nebyl pozorovatelný například v roce 1973, kdy kosmická sonda Pioneer 10 pořídila první snímky planety z malé vzdálenosti, a rovněž dočasně zmizel počátkem 90. let minulého století. Doposud se však planetě zase vrátil, píše NASA.
"Rozhodně jsem nečekal, že zmizí úplně. Jupiter zkrátka stále překvapuje," uvedl amatérský fotograf Wesley.
Podle odborníků mohla pás překrýt oblaka. Jemné bílé cirry jsou na Zemi tvořeny z ledových krystalků, na Jupiteru se stejná oblaka tvoří z amoniaku.
"Převažuje zde vysoko ležící světlá oblačnost, která v ostatních oblastech planety chybí. Tím došlo k zakrytí spodní tmavé oblačnosti," vysvětlil Glenn Orton z Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii a dodal, že astronomové sledují různé vrstvy oblačné struktury Jupiteru.
Proč se však bělavá oblaka nad touto částí Jupiteru vytvářejí, vědci z NASA zatím vysvětlit nedokážou. Stejně tak zatím neumí určit, kdy by se mohl jižní rovníkový pás na planetu opět vrátit.
Jupiter je pozorovatelný nad východním obzorem ranní oblohy.
