Juncker si zachraňuje kůži, pod palbou kritiky se přimkl k Merkelové

  • 512
Jean-Claude Juncker prožívá nejhorší dny své dlouhé kariéry. I Němci mu dali najevo, že buď bude hrát podle jejich not, nebo může skončit. Křeslo předsedy Evropské komise mělo být vrcholem jeho dlouhé politické kariéry, teď to ale vypadá, že to bude v nejlepším případě dojezd.

Jean-Claude Juncker, který byl téměř dvě desetiletí premiérem Lucemburska a osm let šéfoval zemím platícím eurem, si myslel, že v čele Evropské komise udělá z tohoto orgánu skutečnou evropskou vládu. „Juncker se začal chovat jako politik, ne jako úředník v duchu svých předchůdců. Evropská komise se pod jeho vedením začala měnit v politický orgán,“ říká vysoký unijní diplomat.

Jenomže Junckerovy ambice narazily hned na několik útesů. Kolizi kolem utečenecké krize, kdy se Evropská komise snažila prosadit kvóty na rozdělení migrantů, se šrámy přežil.

Brexit, s nímž měl přitom společného jen málo (dohodu s Británií vyjednávaly členské státy a „prezident“ Donald Tusk), však odnesl naplno. Před sesazením ho zřejmě zachránilo jen to, že by spolu s ním musela odstoupit celá Evropská komise.

„Juncker velmi často jednal proti společnému zájmu (členských zemí EU) a jeho reakce na britské referendum byla velmi škodlivá,“ citoval list The Sunday Times nejmenovaného německého ministra.

Britská volba

Juncker těžko skrýval rozladění vůči britskému premiérovi Davidu Cameronovi a jeho pobrexitový projev před Evropským parlamentem, kde ostentativně střídal jen francouzštinu a němčinu, se bral jako provokace.

Ujmeme se věcí sami, hrozí Němci

Příznivci Britů mu dokonce podsouvají, že brexit přivítal. „Pokud jde o Junckera, jsem naprosto přesvědčen, že chtěl dostat Británii z EU a že z toho má radost,“ uvádí europoslanec za ODS Jan Zahradil, který sedí s Cameronovými europoslanci v jedné frakci.

Nespokojenost s výkonem Evropské komise dávali němečtí ministři najevo i jmenovitě. „Pokud nebude Evropská komise spolupracovat, pak se věci ujmeme sami a problémy zkrátka vyřešíme na úrovni vlád,“ prohlásil šéf financí Wolfgang Schäuble, rozladěný především pomalým řešením migrační krize.

Juncker také pár dní po brexitu naštval německou kancléřku Angelu Merkelovou, když chtěl nechat právě dojednanou dohodu o volném obchodu s Kanadou (CETA) schválit jen Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Dohoda, o níž ví v Česku jen málokdo, je přitom v Německu předmětem ostrých protestů podobně jako dohoda TTIP s USA. Merkelová řekla, že dohodu musí schvalovat Bundestag a Evropská komise rychle ustoupila. Dohodu CETA tak budou schvalovat i parlamenty zemí EU.

Podpora Sobotky

Šéfa EK podpořil český premiér Bohuslav Sobotka, který Junckera údajně důrazně žádal, aby ve své funkci určitě zůstal. Juncker, jehož nedávno tvrdě kritizoval například šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, to řekl německému týdeníku Spiegel, který vyjde v sobotu.

Juncker také prohlásil, že Martin Schulz by měl v čele europarlamentu zůstat, přestože existuje dohoda, že v lednu příštího roku funkci předá představiteli středopravicové frakce. „Nevidím důvod, proč bychom neměli pokračovat v jednom týmu. Potřebujeme stabilitu,“ uvedl Juncker.

Podle týdeníku Der Spiegel snahy o odvolání Junckera prozatím zastavila jeho pragmatická dohoda s Merkelovou proti „radikálům“, kteří by chtěli brexit využít k urychlení integrace EU. Vedle francouzských socialistů stojí v jejich čele němečtí sociální demokraté, které vede šéf europarlamentu Martin Schulz.

„Volají po zřízení funkční celoevropské vlády a dalších atributech federálního státu,“ tvrdí Der Spiegel. Juncker, svým založením také eurofederalista, slíbil Merkelové, že v zájmu uklidnění napětí v EU těmto snahám zabrání. To by mu mohlo, aspoň na čas, zachránit kůži.

24. června 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue