Tak třeba: člověk přijde do nemocnice, protože ho zlobí žlučník. Ještě než se s lékaři domluví na operaci, nahlédne do ceníku a dozví se, na co má nárok ze zdravotního pojištění a na co si může připlatit. Třeba pokoj s televizí nebo laparoskopickou operaci, po které zůstane jen minimální jizva. To dnes legálně nejde.
Poté dostane kód a lékaři jej zařadí na čekací listinu. Podle kódu si na internetu kdykoliv zkontroluje, kdy přijde na řadu. Předem bude jasné, že déle než za půl roku to nebude, protože takový bude maximální limit čekací doby pro tuto operaci.
A pak na konci roku dostane od pojišťovny tisícikorunu za to, že ušetřil pojišťovně peníze tím, že nejdřív přišel ke svému praktickému lékaři a ten jej do nemocnice odeslal.
Ministr představil návrh změn jen pět dnů před tím, než se bude projednávat. "Jasně vymezíme, na co má člověk ze zdravotního pojištění nárok a co je nadstandardní," říká Pavel Hroboň, hlavní "mozek" reforem.
Takto by mohlo vypadat zdravotnictví podle ministra Julínka. Tady je přehled pěti cílů jeho reformy, tak jak je včera představil:
1. Zamezit plýtvání
Třeba tak, že se pacient dobrovolně vzdá některých nynějších "výhod" a podepíše pojišťovně, že bude dodržovat jistá pravidla hry. Třeba že nebude obíhat všechny možné lékaře, ale že se se svým problémem nejdřív přijde svěřit svému praktickému lékaři. "Je to metoda řízené péče a tam, kde funguje, pojišťovny ušetřily," říká ministrův náměstek Pavel Hroboň. Pojišťovna za to pacienta odmění.
2. Pacient bude vědět, nač má nárok
Důležitý krok. "Dnes má teoreticky každý nárok na všechno. Ve skutečnosti se však pacient dozví, až když je v nemocnici, že to či ono nedostane," říká Hroboň. Mimo jiné to bude taky znamenat, že každý bude vědět, co je nadstandardní služba, a za co tudíž mohou chtít lékaři peníze. Dnes je to často tak, že ženy platí tisíce u gynekologů coby sponzorský dar a přitom nedostávají nic víc než péči, na kterou mají nárok i z pojištění. Jen o tom nevědí.
3. Vznikne úřad dohledu nad pojišťovnami
Z těch se totiž mají stát akciové společnosti, které budou vytvářet zisk a nakupovat péči. Nejkontroverznější krok.
Nově to totiž mají být pojišťovny, kdo bude zodpovědný za to, že každý pacient bude mít například do třiceti kilometrů od svého bydliště očního lékaře, který jej ošetří. A pokud to nebudou umět zařídit, automaticky zaplatí pokutu.
"V převodu na akciovky vidím největší nebezpečí. To není nic jiného než pokus, jak je vytunelovat. Pokud toto projde, tak v okamžiku, kdy se dostane k moci ČSSD, pojišťovny ‚znárodníme‘ zpět," říká exministr zdravotnictví David Rath.
Pavel Hroboň naopak míní, že všechno bude fungovat jako u bank a jejich dozoru - České národní banky. A tvrdí, že bychom se měli přestat tvářit, že zisk je v případě zdravotních pojišťoven neslušné slovo.
4. Pacient je zákazník
Pacient bude vědět, na co, kde a dokdy má nárok. Třeba do jaké vzdálenosti od domu musí mít gynekologa či zubaře. A jak nejdéle musí čekat na to, než půjde na operaci.
5. Pacient se musí cítit bezpečně
Ministr chce, aby nemocnice víc dbaly na zajištění toho, že pacienta nepoškodí.
Šanci na to, že reforma projde, má ministr poměrně velkou. Obzvlášť pokud v něčem ustoupí svým koaličním partnerům. "Nechci ustupovat v ničem, ale vím, že budu muset," přiznává Julínek.
Dvě nejpravděpodobnější věci, z nichž bude muset slevit, jsou poplatky u lékaře za děti a rozhodování o šéfovi největší zdravotní pojišťovny v zemi. Třicetikorunové poplatky, od nichž mají být podle Julínka osvobozeny jen děti do tří let, dráždí KDU-ČSL. Lidovci chtějí, aby nic neplatily děti do 18 let.
A fakt, že o řediteli VZP by už neměla rozhodovat Poslanecká sněmovna, ale vláda, čímž by se pojišťovna ocitla pod větším vlivem státu, zase podle informací MF DNES neskousnou oba nezařazení poslanci Michal Pohanka a Miloš Melčák.
Opozice ČSSD a KSČM je však proti reformě. "Bude to takové chudinské zdravotnictví," říká David Rath. "Lidé budou mít nárok jen na to nejlevnější a to ostatní si budou muset zaplatit," říká.
