Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fidelova sestra: z revolucionářky špionkou CIA a mecenáškou Hillary

  0:04aktualizováno  0:04
Za svůj jednaosmdesátiletý život toho dáma jménem Juana Castro Ruzová stihla vskutku hodně. Byla zapálenou revolucionářkou, která po boku svých bratrů sháněla levicovým povstalcům zbraně, aby záhy obrátila a stala se špionkou CIA. Už padesát let žije v Miami a je z ní věrná podporovatelka Hillary Clintonové.

Juana Castro při protestu před sídlem OSN v New Yorku. Demonstranti vyjadřovali svůj nesouhlas s vystoupením kubánského vůdce Fidela Castra na půdě mezinárodního společenství. | foto: Profimedia.cz

Když se 19. června 1964 letadlo kubánských aerolinií odlepilo od ranveje a nabralo směr Mexico City, kromě zástupu komunistických pohlavárů a jihoamerických studentů vracejících se z výměnných pobytů seděl na palubě stroje jeden velmi prominentní pasažér. Byla to mladá žena.

„Jedu na návštěvu za svou sestrou Emmou,“ špitla podle dobového čísla magazínu Time, zatímco úředníkovi po příletu podávala diplomatický pas. Na to, že cestovala sama, s sebou měla neuvěřitelných 21 zavazadel. Dost i na mladou dámu z nejvyšších kruhů. Nejspíš musela tušit, že by se cesta mohla poněkud protáhnout. Na rok, dva. Těžko říct, jestli si tou dobou ale dokázala představit, že se zpátky na karibský ostrov nepodívá dlouhých
50 let.

Jako nepřítel socialistické republiky se vrátit nemohla. Zradila, a to tím nejhorším způsobem - začala si totiž s úhlavním nepřítelem kubánského režimu, americkou CIA. Tajným službám donášela na samotného vůdce Fidela, vyneseného do čela ostrovního státu bouřlivou revolucí o pět let dříve. Jeho vlastní sestra Juana.

Fidel s Raúlem udělali z Kuby vězení obklopené vodou

Rozsudek si podepsala krátce po příletu do Mexika sama. Deset dní poté, co dala Havaně sbohem, přijala pozvání do rozhlasu, kde se nechala slyšet, že s kubánským režimem už nechce mít nic společného. „Nemůžu už dál nečinně přihlížet tomu, co se děje v mé zemi. Moji bratři Fidel a Raúl z ní udělali ohromné vězení obklopené vodou. Lidé jsou přibíjeni na kříž utrpením, které s sebou přinesl mezinárodní komunismus,“ prohlásila a její slova se tehdy prohnala Latinskou Amerikou jako zemětřesení. Tohle nikdo nečekal.

Ještě pár let nazpět to totiž byla právě ona, kdo se za svými bratry neúnavně plahočil do hor se zásobami jídla i pomocí, když se tam s partyzány ukrývali během tažení proti tehdejšímu režimu generála Fulgenicia Batisty. Mladičká Juana se svého času dokonce vydala do USA, aby tam prosila o peníze na boj partyzánských skupin.

Na dotaz kubánských novinářů poté, co se celá záležitost s jejím útěkem dostala na veřejnost, reagoval Fidel velmi odtažitě. „Je to pro mě osobně velmi hořká událost,“ poznamenal stroze k útěku své sestry do náruče úhlavního nepřítele. Od té doby si tamní tisk už nikdy nedovolil toto téma znovu otevřít.

Fidel se jen chtěl udržet u moci, namítá jeho sestra

Námluvy Juany s americkými tajnými službami začaly dva roky poté, co levicové oddíly donutily generála Batistu prchnout ve spěchu ze země a naplno převzaly moc v zemi. Když se k tomuto období o několik desetiletí později vrátila, popsala jej jako jedno velké zklamání. Nedlouho po revoluci se začal nový režim chovat k oponentům stejně nelítostně jako ten Batistův. Nepřítelem se stal každý, kdo odmítal následovat ideály marxismu-leninismu. Fidel podle ní zradil všechno, čemu věřil a pro co bojoval, když se rozhodl  karibský ostrov přimknout k Moskvě.

„Zradil tisíce z nás, kteří jsme trpěli a bojovali za revoluci, kterou nabízel - tu, která byla šlechetná, spravedlivá a měla přinést Kubě mír a demokracii,“ píše Juana ve svých pamětech, které vyšly před pěti lety. Ve čtyřsetstránkové biografii namítá, že obrat jejího bratra ke komunismu nebyl z přesvědčení. „Bylo to jednoduše z nutnosti udržet si moc, která pro něj byla vždycky důležitá,“ cituje její zápisky agentura Reuters.

S Fidelem se definitivně rozhodla zpřetrhat pouto v okamžiku, kdy po smrti jejich matky vydal pokyn provést agrární reformu a navzdory nesouhlasu části příbuzenstva znárodnit i rodinný majetek. Narychlo a potají tehdy začala prodávat dobytek z rodinné farmy. Když se to její bratr dozvěděl, vzteky bez sebe vyrazil na statek na východě ostrova a vzduchem létala slova o „zrádcích“ a „kontrarevolučních červech“. Před jeho hněvem musel Juanu dokonce schovat další ze sourozenců, Raúl, který ji na čas uklidil z jeho dohledu. 

Byl to podle všeho také právě Raúl, kdo Juanu později varoval, že je čas se sbalit a opustit Havanu, naznačuje magazín Time. Naposledy se s ním viděla den před svým útěkem do Mexika.

Fidel Castro vládl Kubě desítky let:

Pod krycím jménem Donna pomohla utéct 200 Kubáncům

O bezmála pět dekád později Juana popsala, že ji americké tajné služby oslovily prostřednictvím její známé, manželky brazilského velvyslance na Kubě Virginie Leitao de Cunhy. Znaly se ještě z předrevolučních dob, kdy ji i další partyzány ambasadorova žena ukrývala před vládními silami.

Na jaře 1961, poté, co kubánské síly rozdrtily v Zátoce sviní exulanty vyslané americkými tajnými službami svrhnout Fidelův režim, začala velvyslancova žena Juanu lanařit ke spolupráci. „CIA se mnou chtěla mluvit. Zeptala se, jestli bych byla ochotná se s nimi bavit.“ 

Souhlasila. Záhy následovala schůzka v hotelovém pokoji v Mexico City. Zatímco dovnitř vstupovala ještě jako Juana Castro Ruzová, ven vycházela už s instrukcemi a krátkovlnným rádiem jako Donna. Tak znělo její krycí jméno, pod nímž tři roky pomáhala těm, kteří upadli v nemilost kubánského režimu, prchnout ze země. Instruována z Washingtonu pomohla nejméně 200 Kubáncům dostat se z ostrova.

Ve svých memoárech namítá, že za to nikdy nepřijala od CIA žádné peníze. Trvala jen na jediném: že ji Američané nebudou žádat, aby se účastnila jakýchkoli násilností proti jejím bratrům či jiným členům vedení země.

Castrova sestra věrně podporuje Clintonovou

Po útěku z Havany nezakotvila v Mexiku u sestry Emmy na dlouho. Jejím novým domovem se stalo až americké Miami, kde se po dvaceti letech také dočkala amerického občanství. Kdo by čekal, že ve vypjaté atmosféře studené války přijde další ostré prohlášení vůči jejím bratrům, pletl by se. Čas od času se sice Juana objevila na některé z protestních akcí namířených vůči kubánskému režimu, výrazněji se však v americkém exilu neangažovala. Ve floridské metropoli si otevřela lékárnu, kterou vedla až do svého odchodu do důchodu v roce 2007.

Ani v penzi nicméně sestra proslulých revolucionářů na své ideály nerezignovala. Jak vyplývá z červnové zprávy Centra pro odpovědnou politiku, americké nevládní organizace mapující finanční toky jednotlivým politickým subjektům v USA, nemalou částkou v posledních letech podpořila demokratickou političku a bývalou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Její sympatie si získala tím, že se opakovaně v minulosti ostře vymezila vůči jakékoli normalizaci vztahů USA s Kubou, pokud bude tamní režim i nadále porušovat lidská práva.

Za jejího šéfování zahraničnímu resortu se také zrodila kubánská obdoba sociální sítě Twitter s názvem ZunZuneo. Americká vládní agentura ji na Kubě tajně zřídila s nadějí, že tak spustí „Kubánské jaro“ (více o této síti dočtete zde).

Jak vyplývá ze záznamů, na kampaň demokratické političky před prezidentskými volbami v roce 2008 věnovala Juana Castro Ruzová 13 700 dolarů, tedy něco přes 300 tisíc korun. A přestože do dalšího klání o Bílý dům zbývají dva roky, již letos v lednu a únoru poslala na účet Clintonové kolem 270 dolarů, tedy přibližně šest tisíc korun.

Stejně tak, jako má jasno v tom, koho by ráda viděla v čele USA, má neměnný názor i v dalších věcech. Svému staršímu bratru Fidelovi neodpustila ani po půl století. Naposledy s ním mluvila v roce 1963, krátce poté, co zemřela jejich matka. Nechala se slyšet, že nikdy už znovu nepromluví ani s ním, ani s Raúlem. „Ani za nic, totálně se od toho distancuju,“ prohlásila v roce 2006 v reakci na zhoršující se zdravotní stav kubánského vůdce. „Já ho nezradila. To on zradil mě,“ namítá nekompromisně ve své knize.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.