Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Pátek 19. září 2014. Zita

Juan Goytisolo: spisovatel, jenž stojí v opozici proti jakékoliv moci

  8:50
Jedním z hostů letošního Festivalu spisovatelů Praha, který se koná ve dnech 14.-18. dubna no Nové scéně Národního divadla, je žijící klasik španělské moderní literatury Juan Goytisolo. V následujícím textu jej představuju ve Španělsku dlouhodobě žijící česká spisovatelka, esejistka a překladatelka Monika Zgustová.

Juan Goytisolo | foto: heraldo.es

Juan Goytisolo, narozen v Barceloně roku 1931, je bezesporu jeden z největších současných autorů španělského jazyka. Má obrovskou prestiž nejen ve španělsky mluvících zemích, nýbrž i na mezinárodní literární scéně. Jednak ho proslavily jeho romány a knihy esejů, přeložené do mnoha evropských jazyků, mezi nimi i do češtiny, a jednak je známý díky neúnavné kritické aktivitě ve prospěch svobody nejrůznějších národů a proti banalizaci literatury a politiky.

Goytisolo česky

Cirkus (román, překlad vyšel roku 1959)
Svátky (román, 1962)
Níjarské úhory (reportáže, 1962)
Spodina (román, 1963)
Za Gaudím v Kappadokii a jiné eseje (2005)

Už od doby, když byl v padesátých letech v opozici proti frankistickému režimu a později, když se domáhal uznání homosexuality a postavení arabských a muslimských kultur, se Goytisolo nerozpakoval riskovat reputaci. Šel pevně za tím, v co věřil. Často riskoval i život, když chtěl na vlastní oči vidět, co se děje na okupovaných teritoriích Gazy či ve válce v Bosně a v Čečně. Byl to jeden z mála intelektuálů, kteří se odvážili navštívit Sarajevo během srbského obležení. A byl i jedním z mála intelektuálů, kteří už v šedesátých letech kritizovali nesvobodu a totalitarismus v Sovětském svazu. V té době žil jako exulant frankistického režimu v Paříži, navštívil komunistickkou říši se svou ženou, francouzskou spisovatelkou Monique Lange, a věnoval druhý díl své vzpomínkové knihy popisu podmínek, v jakých se žilo v Sovětském svazu.

Po sovětské invazi Československa, na podzim roku 1968, na pozvání Svazu československých spisovatelů, Juan Goytisolo navštívil Prahu. Po návštěvě veřejně odsoudil invazi ve francouzském časopise Les Temps Modernes, který řídili Simone de Beauvoir a Jean-Paul Sartre.

Pro milovníky literatury je Juan Goytisolo především jedním z nejpozoruhodnějších spisovatelů ve španělském jazyce posledních desetiletí a jedním z těch, kteří nejvíc zmodernizovali a zrenovovali španělskou prózu. Od vydání Znamení totožnosti, románu, který vyzvedává důležitou roli arabské, muslimské a židovské kultury ve tvoření španělské identity a jenž byl výzvou Frankově ideologii, která obdivovala a uznávala pouze kulturu katolickou, Goytisolovy romány nikdy nepřestaly polemizovat s vynášenými pravdami dané doby. Tímto postojem se  stal nepohodlným spisovatelem pro všechny druhy moci, politické, ale i kulturní, vojenské a ekonomické.

Juan Goytisolo

Juan Goytisolo

Tituly jako Makbara, Krajina po bitvě, Sága Marxů, Opona úst či Exulant odsud i odtamtud se vydávají po nevyšlapaných cestičkách literatury a tvoří literární dílo, které obdivovali a obdivují takoví spisovatelé jako byli či jsou Susan Sontag, Carlos Fuentes, Günter Grass, Milan Kundera či Orhan Pamuk.

Ve svých jednaosmdesáti letech se Goytisolo nadále věnuje kritické a literární činnosti a dál s velkou jasnozřivostí zkoumá svět, jak o tom svědčí jeden z jeho posledních textů: “Jsme lapeni mezi blbostí na lékařský předpis a brutalitou světa. Opravdovost a virtualita se směšují; to tolik opěvované a chvályhodné soukromí je ted' strašně veřejné, a to o čem jsme si mysleli, že jsou veřejné hodnoty a služby veřejnosti, se smetlo do soukromé sféry."

Goytisolo přesto pevně věří v moc tvorby, pod podmínkou, že tvůrce je upřímný: "Kniha básní, hudební skladba, obyčejný článek v novinách, to všechno nám může otevřít oči a přivést nás k určité emoci či k úvaze, která nám objasní naši ohroženou občanskou existenci."

Juan Goytisolo na titulu časopisu Mercurio

Juan Goytisolo na titulu časopisu Mercurio

Vystoupení Juana Goytisola v rámci Festivalů spisovatelů Praha 2012

Neděle, 15. dubna - 19.00
Nová scéna Národního divadla
Gala večer. Hovory: „Ať žije budoucnost“ (ve španělštině, simultánně tlumočeno do češtiny a angličtiny)

Úterý, 17. dubna - 18.00
Nová scéna Národního divadla
Hovory: „Budoucnost islámu“ (ve španělštině, simultánně tlumočeno do češtiny a angličtiny)

Středa, 18. dubna - 19.30
Nová scéna Národního divadla
Autorský večer (ve španělštině, simultánně tlumočeno do češtiny a angličtiny)

Z profilu zveřejněného v materiálech pořadatelů Festivalu spisovatelů Praha:

„Celá desetiletí bylo moje jméno častěji slyšet v policejních služebnách než v knihkupectvích.“
Goytisolo se v morálním směřování se shoduje se svým vzorem Jeanem Genetem. Mario Vargas Llosa a Carlos Fuentes jej řadí do pantheonu svatých nespokojenců, k čemuž Goytisolo poznamenává: „Nemám rád ghetta.“
Až do Frankovy smrti byly Goytisolovy romány, odvážné kompozice proudu vědomí, ve Španělsku zakázány. „Jsme vzdělaná zvířata, která opakují s drobnými odchylkami stále stejné krutosti.“
Posledních dvacet pět let žije ve starém domě v marrákešské Medíně, kde se může věnovat své vášni pro muslimskou kulturu a „být na straně těch, kteří jsou odstrčeni dokonce i odstrčenými.“

Logo Festivalu spisovatelů Praha

Logo Festivalu spisovatelů Praha

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.