Juan Goytisolo, narozen v Barceloně roku 1931, je bezesporu jeden z největších současných autorů španělského jazyka. Má obrovskou prestiž nejen ve španělsky mluvících zemích, nýbrž i na mezinárodní literární scéně. Jednak ho proslavily jeho romány a knihy esejů, přeložené do mnoha evropských jazyků, mezi nimi i do češtiny, a jednak je známý díky neúnavné kritické aktivitě ve prospěch svobody nejrůznějších národů a proti banalizaci literatury a politiky.
Goytisolo česky Cirkus (román, překlad vyšel roku 1959) |
Už od doby, když byl v padesátých letech v opozici proti frankistickému režimu a později, když se domáhal uznání homosexuality a postavení arabských a muslimských kultur, se Goytisolo nerozpakoval riskovat reputaci. Šel pevně za tím, v co věřil. Často riskoval i život, když chtěl na vlastní oči vidět, co se děje na okupovaných teritoriích Gazy či ve válce v Bosně a v Čečně. Byl to jeden z mála intelektuálů, kteří se odvážili navštívit Sarajevo během srbského obležení. A byl i jedním z mála intelektuálů, kteří už v šedesátých letech kritizovali nesvobodu a totalitarismus v Sovětském svazu. V té době žil jako exulant frankistického režimu v Paříži, navštívil komunistickkou říši se svou ženou, francouzskou spisovatelkou Monique Lange, a věnoval druhý díl své vzpomínkové knihy popisu podmínek, v jakých se žilo v Sovětském svazu.
Po sovětské invazi Československa, na podzim roku 1968, na pozvání Svazu československých spisovatelů, Juan Goytisolo navštívil Prahu. Po návštěvě veřejně odsoudil invazi ve francouzském časopise Les Temps Modernes, který řídili Simone de Beauvoir a Jean-Paul Sartre.
Pro milovníky literatury je Juan Goytisolo především jedním z nejpozoruhodnějších spisovatelů ve španělském jazyce posledních desetiletí a jedním z těch, kteří nejvíc zmodernizovali a zrenovovali španělskou prózu. Od vydání Znamení totožnosti, románu, který vyzvedává důležitou roli arabské, muslimské a židovské kultury ve tvoření španělské identity a jenž byl výzvou Frankově ideologii, která obdivovala a uznávala pouze kulturu katolickou, Goytisolovy romány nikdy nepřestaly polemizovat s vynášenými pravdami dané doby. Tímto postojem se stal nepohodlným spisovatelem pro všechny druhy moci, politické, ale i kulturní, vojenské a ekonomické.
Juan Goytisolo
Tituly jako Makbara, Krajina po bitvě, Sága Marxů, Opona úst či Exulant odsud i odtamtud se vydávají po nevyšlapaných cestičkách literatury a tvoří literární dílo, které obdivovali a obdivují takoví spisovatelé jako byli či jsou Susan Sontag, Carlos Fuentes, Günter Grass, Milan Kundera či Orhan Pamuk.
Ve svých jednaosmdesáti letech se Goytisolo nadále věnuje kritické a literární činnosti a dál s velkou jasnozřivostí zkoumá svět, jak o tom svědčí jeden z jeho posledních textů: “Jsme lapeni mezi blbostí na lékařský předpis a brutalitou světa. Opravdovost a virtualita se směšují; to tolik opěvované a chvályhodné soukromí je ted' strašně veřejné, a to o čem jsme si mysleli, že jsou veřejné hodnoty a služby veřejnosti, se smetlo do soukromé sféry."
Goytisolo přesto pevně věří v moc tvorby, pod podmínkou, že tvůrce je upřímný: "Kniha básní, hudební skladba, obyčejný článek v novinách, to všechno nám může otevřít oči a přivést nás k určité emoci či k úvaze, která nám objasní naši ohroženou občanskou existenci."
Juan Goytisolo na titulu časopisu Mercurio
Vystoupení Juana Goytisola v rámci Festivalů spisovatelů Praha 2012Neděle, 15. dubna - 19.00 Úterý, 17. dubna - 18.00 Středa, 18. dubna - 19.30 |
Z profilu zveřejněného v materiálech pořadatelů Festivalu spisovatelů Praha: „Celá desetiletí bylo moje jméno častěji slyšet v policejních služebnách než v knihkupectvích.“  Logo Festivalu spisovatelů Praha |
