Co je však zarážející, že rozpočty ve zbývajících MŠ jsou stále nesmyslně napjaté i po redukci školských zařízení, často na úkor někdy až přímo nehospodárné investiční politiky města nebo jejich personálního obsazení, kde by se daly vždy najít určité rezervy.
Napjatými rozpočty v MŠ jsou jejich ředitelky často nuceny i samotnými městskými úřady a jejich úředníky k propuštění "starých" učitelek, aby ušetřili pár tisícovek v rozpočtu. Nestává se tato praxe danajským darem? Pár ušetřených tisícovek za nižší kvalitu výuky a menší či pomalejší rozvoj dítěte rozhodně nestojí.
Propouštěné učitelky sice mají vysokou kvalifikaci, velmi bohatou praxi a zkušenosti neustále doplňované rámcovým vzdělávacím programem a jsou tedy pro děti jistě velkým přínosem, ale platové stupnice oceňují takovou učitelku s 20 - 25letou praxí vyšším platem, jehož vyplácení naopak nedovoluje velmi napjatý rozpočet MŠ.
Tím pádem jsou právě tyto zkušené učitelky v 50. letech nesmyslně propouštěny z MŠ z důvodu nadbytečnosti a na jejich místa jsou přijímány učitelky s čerstvě dokončenou školou, které jsou na spodních místech platového žebříčku a jejichž zaměstnáním ušetří MŠ pár tisíc korun od rozdílu platu učitelky s dlouholetou praxí. Často se na místa učitelek v MŠ přijímají děvčata z gymnázií, bez pedagogického vzdělání na náhradní místa tzv. asistentek.
Je to skutečně nadbytečnost při výpovědích, když se na uvolněná místa berou nové učitelky, nebo je to určitá diskriminace a porušování lidských práv starších učitelek? Kdo jiný zaměstná učitelky v 50 a více letech, pro která jsou v daném městě místa v MŠ, ale podobnou zvrácenou politikou místních úředníků je nikdo na tato místa nepřijme?
Je snad pro stát levnější, když taková zkušená učitelka už nesežene z důvodu svého věku zaměstnání, byť by byla sebelepší pedagog a je evidována na úřadu práce? Vyplácí se jí podpora v nezaměstnanosti, dělají se pro ni drahé rekvalifikační kurzy pod záštitou PHARE pro pracovníky nad 50 let, vyplácí se jí event. sociální podpora, platí se za ni zdravotní pojištění. A práci v regionech postižených největší nezaměstnaností stejně nesežene. Jak se podobná praxe zapíše do vědomí starších lidí a jak se podepíše na jejich důchodě, který pak přes sociální síť bude třeba opět dorovnávat stát?
Vždyť to stojí zbytečné statisíce, tedy rozhodně více, než platový rozdíl učitelky s dlouhou praxí či bez praxe. Nebylo by lépe přehodnotit podobnou politiku městských úřadů a naopak při zaměstnávání zkušených učitelek navýšit rozpočty MŠ o těch pár tisícikorun rozdílu a dotovat rozpočet MŠ jakousi prémií při jejich zaměstnání? Nebylo by dokonce výhodnější a levnější pro vládu, která vydává obrovské prostředky na politiku v zaměstnanosti, aby platy pracovníků ve školství přešly pod ministerstvo školství a nedocházelo k podobným excesům?
Je to snad záměr vlády, aby neustále populisticky proklamovala, jak učitelům rostou platy, jak se mají dobře a přitom jich je polovina na zkrácené úvazky, zdaleka nedosahující platů plných úvazků, nebo z důvodu vyššího věku živoří na podporách?
Jsou skutečně v ČR zkušené učitelky MŠ s velkou praxí už na odstřel?
