Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou tam v lázních, říká o europoslancích česká Sněmovna

  7:22aktualizováno  7:22
Navzájem na sebe tak trochu žárlí – čeští a evropští poslanci. Ti tuzemští s pocitem vlastní významnosti o svých kolezích v EU říkají, že jsou vlastně v lázních, kam se chodí až v důchodu. Ti evropští jim to s pocitem vznešenosti vracejí výtkou, že v české Sněmovně se umějí akorát tak hádat.

V obou parlamentech si libují v náhradách na vše, nač si vzpomenete. | foto: ČTK

"Jsou to trochu takové lázně, jsou tam lehce zapomenuti. Nejsou tak vidět, neodehrávají se tam rozhodující politické souboje. Je to spíše pro politiky, kteří už jsou na odchodu," říká o europoslancích český poslanec David Rath z ČSSD.

"Máme tady větší disciplínu a pracovitost. Tady se jedná, dokud se agenda neprojedná. Klidně do dvanácti, do jedné v noci. Neexistuje přerušení schůze, neexistuje jít domů," vrací rýpnutí europoslankyně Jana Bobošíková, zvolená za Nezávislé.

Diář mají podobný
Jak na tom tedy vlastně jsou? A jaké jsou rozdíly v jejich práci, kompetencích i příjmech?

Pokud se koukneme do jejich diářů, zjistíme, že 200 národních zákonodárců i 24 českých zástupců v 785členném parlamentu Evropské unie je na tom docela podobně.

V průměru jeden týden v měsíci zabere zasedání parlamentu a dva týdny jednání ve výborech, které se specializují na různé oblasti.

Tady to mají europoslanci komplikovanější na dopravu: na velká jednání musí do Štrasburku, na výbory do Bruselu. Čtvrtý týden mají oba "typy" poslanců volno, oficiálně je vyčleněno na setkávání s voliči v regionu, za který byli zvoleni.

Rozdíly jsou naopak výrazné v příjmech i v pravomocích. Čeští zákonodárci mají daleko větší kompetence i vliv na běžný život lidí. Na rozdíl od nich europoslanci třeba vůbec nemohou navrhovat zákony, ale jen projednávají to, co navrhne Evropská komise.

Zatímco náhrady dostávají v eurech v Bruselu, základní plat v korunách v Praze. O jeho výši rozhodovali v roce 2004 čeští poslanci, právě tehdy se poprvé ukázala žárlivost. Tehdy tušili, že kolegům v Unii musí dát o něco víc než sobě – ale zase ne o moc.

Nakonec rozhodli, že europoslanci budou brát o 40 procent víc. Dnes tedy základní plat v Praze činí 61 500 korun, zatímco v Bruselu 86 100. V roce 2009 se to stejně změní. Unie už schválila "revoluci" v platech svých poslanců. Všichni ze všech zemí budou brát nově stejně, sedm tisíc eur měsíčně, v přepočtu tedy asi 210 tisíc korun.

V obou parlamentech si libují v náhradách na vše, nač si vzpomenete. V součtu převyšují výši základního platu. Europoslanci dostávají na své asistenty a kanceláře skoro půl milionu korun. Leckdo se i tyto peníze snaží udržet v rodině, jako třeba Jaroslav Zvěřina, který si vzal dceru do Bruselu jako asistentku.

Ale v náhradách si nemají co vyčítat. Evropští poslanci neříkají kolegům z Malé Strany, že je trapné brát 5200 korun měsíčně na pronájem nábytku nebo 2200 na kancelářské potřeby. A tuzemští politici oplátkou zase mlčí k výši denní diety 272 eur (osm tisíc korun), s nimiž musí europoslanci "vyjít".

Diety jen za práci!
Ti na svou obranu nikdy neopomenou zdůraznit, že na diety mají nárok jedině v případě, že jsou v práci a hlasují. Lze poměrně snadno předvídat, zda voliče toto vysvětlení uspokojí, nebo naopak ještě více nadzdvihne...

Europoslanec Jan Zahradil z ODS, který před odchodem do Bruselu strávil šest let ve Sněmovně na Malé Straně, říká, že největší rozdíl je v atmosféře. "V tak velkém tělesu neexistuje skutečná parlamentní debata," říká Zahradil, který je slyšet nejméně – na zasedání promluvil zatím jen jedinkrát.

"Seznam řečníků je připraven dopředu, dostane tři minuty, lidé na sebe nemohou reagovat navzájem. Vytrácí se taková spontánnost, gró, co činí politickou diskusi politickou diskusí."

Nabízí se výtka: proč tam tedy je? "Je to dobrá škola vysoké politiky a mocenských her. Těžko se mi může v českém parlamentu stát, že bych tam dopoledne poslouchal holandského premiéra a odpoledne šel na schůzku se šéfem ruské opozice Kasparovem," odpoví Zahradil.

Nejdéle sloužícího českého poslance ani tato představa do Bruselu neláká. "Ne že bych byl spokojený, jak to vypadá ve Sněmovně, ale myslím, že ještě tu mám co dělat," říká lidovec Jan Kasal, který je ve Sněmovně nepřetržitě od února 1990.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
VYSÍLÁME: Trumpova politika je chaos bez koncepce, říká historik Lukeš

Prezident Spojených států Donald Trump nejprve odsoudil extremisty, kteří mají na svědomí násilnosti ve virginském Charlottesville. O den později překvapil...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.