Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hemží se to mezi vědci samými podvodníky? Ale kdepak...

  7:02
Ve sdělovacích prostředcích se objevuje stále více zpráv o vědeckých podvodech, plagiátorství a psaní pod jiným jménem, což vyvolává dojem, že nejrůznější nepravosti se staly ve vědeckém výzkumu rozšířeným a všudypřítomným zlem. Zmíněné zprávy jsou však spíše dokladem honby médií za senzacemi než pravdivým svědectvím o erozi vědeckých hodnot.
(ilustrační snímek)

HLAVNĚ NEOPISOVAT. Plagiátorství se stává nepříjemným problémem vědy. | foto: Profimedia.cz

Podvody a podvádění zdaleka nejsou ve vědeckém výzkumu normou a ostatní vědci je obvykle rychle odhalí. Navíc se zdá, že to veřejnost chápe. Informace o nepravostech rozhodně nepodkopaly důvěru a spolehlivost ve vědeckém výzkumu. Stejně tak ojedinělé incidenty nebrzdí vědecký pokrok, který je pro lidstvo tak cenný.

Autor eseje

Heinrich Rohrer získal v roce 1986 Nobelovu cenu za fyziku. Tento článek vychází z autorovy dubnové přednášky ve Stockholmu, jejíž text vyjde ve sborníku z konference nazvané Důvěra, spolehlivost a vědecký výzkum.
Sestavili jej Göran Hermerén, Kerstin Sahlinová a Nils-Eric Sahlin.

Jistě, i málo případů vědeckých nepravostí je příliš mnoho. Od vědců se očekává, že budou majáky naděje na cestě za poznáním – a že budou dost chytří na to, aby se nepokoušeli beztrestně podvádět. Pro hrstku těch, kteří by chtěli tento hazard podstoupit, existují preventivní mechanismy, jak je pohnat ke zodpovědnosti. Vědecká komunita – včetně akademických a profesních institucí, šéfů agentur, manažerů a odborných redaktorů – se sice mnohdy zdráhá řešit razantně případy nepřijatelného počínání, avšak v sázce je zde pověst celé vědy, nikoliv jen dotyčné osoby, instituce, časopisu nebo národního vědeckého orgánu.

(ilustrační snímek)

BÁDAT, NEBO ÚŘADOVAT? Místo výzkumu se vědci stávají experty třeba na žádosti o udělení grantů.

Ti, kdo jsou přistiženi, často ospravedlňují své chování konkurenčním bojem, tlakem na publikování, snahou o uznání a získávání cen – tedy právě těmi praktikami a pobídkami, které zavedla sama vědecká komunita. Riziko nepravostí je sice zveličené, ale přesto se musíme znovu zamyslet nad otázkou, jakým způsobem vlastně vědu vedeme. Jaké jsou její hodnoty, přednosti a nedostatky?

Riskantní cesta nad propastí nevědomosti

Vědci musí prošlapávat cestu, která není vědecky předdefinovaná, což vyžaduje rozhodování o každém kroku. Zda mají pravdu, nebo se mýlí, obvykle vyjde najevo až zpětně, a z toho důvodu se při této činnosti nelze vyhnout omylům (ačkoliv ty by neměly zůstat dlouho neopravené). Věda se rovná chůzi po laně nataženém mezi slepou vírou a zvědavostí, mezi odborností a kreativitou, mezi podjatostí a otevřeností, mezi zkušeností a intuicí, mezi ambicemi a vášní i mezi arogancí a přesvědčením – stručně řečeno mezi starým dneškem a novým zítřkem.

Dnešní výzkum je však ve stále větší míře chybně zaměřen na lukrativní ceny, profesní uznání a finanční zisky. Tyto odměny přitom dusí tvořivost a vášeň po poznání, které vědecký pokrok vyžaduje. Jak napsal T. S. Eliot: "Kde je moudrost, již jsme ztratili ve vědomostech? Kde jsou vědomosti, jež jsme ztratili v informacích?"

Ach, ty společenské vědy

V "tvrdé" vědě, jako jsou matematika nebo fyzika, lze pravdu stanovit průhledněji, díky čemuž jsou tyto obory méně náchylné k vědeckým nepravostem. V oborech, jako jsou medicína, filozofie, ekonomie a další společenskovědní disciplíny, které se více opírají o otevřenost a fantazii, však lze s poznatky snáze manipulovat tak, aby vyhovovaly cílům byrokratů.

(ilustrační snímek)

CO JE VĚDA? Laboratoř je OK, ale co si máme myslet třeba o psychologii cestovního ruchu?

V současnosti existuje až příliš mnoho oblastí, které se označují za vědu, přestože zdaleka nesplňují vědecká měřítka originality a hledání základního porozumění – například shromažďování pokřivených statistických údajů tak, aby jejich výsledek vyhovoval cílům určitého politika (nebo korporace), případně publikování nějaké varianty na již existující poznatek.

Úprk do bankovního sektoru

I když byrokratizace vědy snižuje její přitažlivost pro skutečně talentované mozky, neměli bychom být přehnanými pesimisty. Jistě, řada lidí naříká v posledních dekádách nad odchodem geniálních vědců do finančního sektoru v posledních několika desetiletích. Možná bychom však měli pokládat za štěstí, že tito géniové napáchali své nepravosti někde jinde.

(ilustrační snímek)

Hlavně ať mohou bádat.

Navíc podceňujeme mladší generaci vědců. Stejně jako v případě předešlé generace si mnoho nadaných mladých badatelů uvědomuje, že musí tvrdě pracovat, aby si poradili s nejdůležitějšími výzvami.

Musíme si však dát pozor, abychom jejich práci nezkazili pochybnými praktikami, které si vědecká komunita v posledních letech osvojila. Nová generace vědců musí dostat odbornost i hodnoty – nejen vědecké ideály, ale i vědomí lidských slabin –, které jim umožní napravit chyby svých předchůdců.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
Copyright: Project Syndicate, 2012.
www.project-syndicate.org

Autor:
  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Pronájem, Komerční Kanceláře, 428m2
Pronájem, Komerční Kanceláře, 428m2

reality.iDNES.cz

lokalita: Praha 3, Žižkov, Pod Krejcárkem
Nabízíme vám k pronájmu kancelářské prostory o...
cena: 117 370 Kč za měsíc

Hemží se to mezi vědci samými podvodníky? Ale kdepak...

parlost18 Problém vidím v tlaku na publikace. Dneska není publikace prostředkem pro diskusi o problému, prostředkem pro oznámení...
Pepan11 Zrovna ten Bezouska mel byt dost rekordman v ziskavani grantu. Ted je jasne, ze to byly vyhozene penize - jen je...
parlost18 Sice nevím přesně, o co ve vámi zmíněném případu jde, ale pravdou je, že nepoctivost se u nás často vyplácí. Problém je...
parlost18 Dnes se stala věda povoláním. Už není vášnivým koníčkem několika málo finančně zabezpečených a/nebo snílků. Určitě bych...
Vstoupit do diskuse

V diskusi je 10 příspěvků, poslední příspěvek 21. 7. 2012, 1:08



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.