Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou na tom Češi lépe než Slováci?

  0:01aktualizováno  0:01
Dodnes nikdo přesně neodpověděl na otázku, kdo na rozdělení Československa doplatil víc. Jestli Česko, nebo Slovensko. Podle některých ekonomických měřítek lze říci, že se lépe žije v Česku. Česká koruna je silnější než slovenská. Průměrná měsíční mzda se v Česku pohybuje kolem 14 tisíc českých korun. Na Slovensku kolem 12 tisíc slovenských korun. Počítač má každá čtvrtá česká domácnost, na Slovensku každá osmá. Bez práce je asi osm procent Čechů, ale skoro 18 procent Slováků.

V úterý o půlnoci uplyne přesně deset let od rozpadu Československa. Češi a Slováci získali od 1. ledna 1993 samostatné státy.

Oba národy prošly vlastní historií. Po 74 letech se rozešly, dlouho dělaly, že se navzájem neznají, a nakonec jedna země pomohla druhé do NATO a obě chtějí nyní jako partneři vstoupit do Evropské unie.

HLASUJTE V ANKETĚ:
Bylo správné rozdělení Československa?

Po rozpadu společného státu měli Češi oproti Slovákům nespornou výhodu. Pro bohaté investory bylo Česko blíž. V Česku také zůstalo více průmyslového bohatství.

"Rozpad více uškodil Slovákům. Češi získali prestiž, šikovně totiž vysvětlili Evropskému společenství, že tím, že nechali "ty bláznivé Slováky jít", zabránili opakování etnického konfliktu podobného tomu v Jugoslávii. Slováci v čele se svým demagogickým premiérem Mečiarem se na dlouhou dobu stali černou ovcí střední Evropy," vysvětlila nedávno pro časopis Týden Abby Innesová, odbornice na politický vývoj střední Evropy z London School of Economics.

Klaus a Mečiar
Pokud jde o politiku a její vývoj v obou státech je stav spíše nerozhodný. Češi i Slováci si do čela svých zemí postavili silné, ale rozporuplné osobnosti. Na západní straně to byl Václav Klaus, na východní Vladimír Mečiar.

Obě země postihlo mnoho politických skandálů, které stále upozorňovaly, že v nich stále nedošlo k přeměně na moderní demokratické zřízení. V Česku to byly například sponzorské aféry politických stran.

Na Slovensku byla situace o něco divočejší. Příkladem může být únos syna slovenského prezidenta Michala Kováče, ve kterém měla prsty slovenská tajná služba vedená Ivanem Lexou. Ten je označován za Mečiarova muže pro špinavou práci.

Český premiér Klaus se rovněž snažil oslabit vliv Václava Havla. Ovšem jen pomocí změn zákonů. "V mnoha ohledech byl politický vývoj v obou zemích podobný. Obě na dlouhou dobu ovládli populističtí a technokratičtí politici," analyzuje britská socioložka Innesová. Kvůli Mečiarově politice muselo Slovensko čekat téměř čtyři roky na pozvání do NATO.

Oba silní vůdcové také ztratili moc zhruba ve stejnou dobu, v roce 1998. Pravicového Klause s jeho ODS vystřídala levicová ČSSD Miloše Zemana. Před téměř pěti lety byl do opozice odsunut i Mečiar se svým až nacionalistickým hnutím. Vystřídala jej demokratická koalice premiéra Mikuláše Dzurindy, která spustila dlouho očekávané ekonomické a sociální reformy.

Obyvatelé Slovenska pro ně sice neměli vždy pochopení, což dávali najevo například v průzkumech veřejného mínění, ale NATO i Evropská unie, kam se chtěli Slováci dostat, je často chválily.

Slovenský komunista je jiný
Zajímavý rozdíl je také v tom, jak si v obou státech počínali komunisté, pohrobci už dříve rozdělené KSČ. V Česku se komunistická strana od své totalitní a zločinné minulosti příliš nedistancovala. Dokonce i název zůstal téměř stejný. Místo KSČ si komunisté v Česku říkají KSČM.

Slovenská KSS se hned po pádu totalitního režimu rychle proměnila v modernější levicovou Stranu demokratické levice (SDL). Dnes už se o této partaji ani nemluví jako o komunistické. Na Slovensku je dokonce tím, čím je v Česku vládnoucí sociální demokracie.

Češi Slovákům nerozumějí
Deset let rozdělení zanechalo na vztazích Čechů a Slováků šrámy. Ale jsou to spíše Češi, kteří jako by zapomněli, že kdysi se Slováky žili v jednom státě. Slováky i dnes zajímají české filmy, knihy, čeští herci a zpěváci. Češi nejspíš vůbec netuší, kdo je například nejoblíbenějším slovenským spisovatelem současnosti.

Výtisk MF DNES je možné koupit v Bratislavě skoro v každém novinovém stánku. Slovenské deníky jsou v Praze k mání jen ve Slovenském institutu. Podle nedávných průzkumů nerozumí slovenštině až třetina Čechů mezi 15 a 24 roky. "Vyrůstali jsme tak, že jsme ani nerozeznali, jestli se mluví česky nebo slovensky. Moje vnučka se mě nedávno ptala, co je to za divný jazyk," přiznal nedávno v rozhovoru pro MF DNES slovenský prezident Rudolf Schuster. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

,,Náckům žádnou šanci.“ Před štábem SPD se protestovalo
Nedej náckům žádnou šanci, skandovali demonstranti před štábem SPD

Proti volebnímu úspěchu SPD demonstrovaly před štábem hnutí Tomia Okamury večer desítky lidí. Měli s sebou nápisy „Černí bílí spojme síly“ nebo „Fuck nazi“....  celý článek

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek odpovídá na dotazy novinářů před Lidovým domem v...
Mění se doba a bude se muset změnit i ČSSD, řekl k neúspěchu Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek věří, že příčina jejich neúspěchu je v nedostatečné komunikaci s lidmi. Domníval se, že politiku je možné dělat v pracovně,...  celý článek

Andrej Babiš s manželkou Monikou na tiskové konferenci hnutí ANO k výsledkům...
Volební bramboračka. Uspělo 9 stran v čele s ANO, levice propadla

Lidé ve volbách rozhodli, že ve Sněmovně zasedne rekordních devět stran. S jasnou převahou vyhrálo ANO, následované ODS, Piráty a SPD. Výrazně propadla levice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.