Z nich plyne, že právě narozené dítě mohlo být počato pomocí jediné spermie, třeba i od mrtvého otce. Při narození vážilo jen 500 gramů, dříve považovaných za potrat, případná srdeční vada mu byla odstraněna ještě v lůně matky.
Jenže takto pěstěné dítě bude mít za sebou ve čtrnácti letech křest drogou (pravděpodobnost je nejméně padesátiprocentní). Bude-li to chlapec, pak každý čtvrtý se co chvíli při nárazové konzumaci alkoholu opije pod obraz. Až bude dospělý, rok co rok vypije osm litrů tvrdého alkoholu, 16 litrů vína, 160 litrů piva a vykouří 1700 cigaret. Taková je realita, a s ní musí bojovat současná medicína.
|
Věříte, že se dnešní novorozenci dožijí sta let? Hlasujte ZDE |
Ale už dnes umíráme později. Muži žijí v průměru 72 let, ženy o šest let déle. "Ještě před patnácti lety jsme museli nechat umřít lidi, které dnes běžně operujeme," říká kardiochurg Jan Pirk. Není to zadarmo. Neumíráme zdraví.
Čím déle žijeme, tím větší je riziko, že nám selže srdce a buňky se zvrhnou v zhoubné bujení. I tak, možná, přežijeme. Ale spolykáme kvantum léků, v horším případě zůstaneme odkázáni na pomoc druhých. "Prodloužení života je stále častěji dosahováno na úkor jeho kvality," varuje přední geriatrička Eva Topinková.
