Jsme v půlce cesty do EU

L u c e m b u r k (Od našeho zpravodaje) - Česká republika otevřela včera v Lucemburku poslední velké téma svých jednání s Evropskou unií: zemědělství. Tím končí první velká etapa vyjednávacího procesu, který má Čechy, Maďary a další dovést do unie.
"Unie splnila, co slíbila, že všechny kapitoly otevře ještě v tomto půlroce," konstatoval ministr zahraničí Jan Kavan.
Třináct kapitol budoucí smlouvy o vstupu už má Praha uzavřených, šestnáct jich ještě na uzavření čeká. Nyní však unie musí říci, jak chce v jednání dále postupovat, aby je co nejdříve dotáhla do konce.

"To očekáváme do konce roku," řekl včera Kavan.
Podle českých představ by se ještě tento rok měly při jednání s EU určit největší problémy, které nám brání ve vstupu. Ty by se měly vyřešit v prvním pololetí příštího roku tak, aby koncem roku 2001 byly smlouvy už hotovy a mohlo začít jejich schvalování v parlamentech zemí EU. Přední kandidáti, včetně Česka, by se pak mohli stát členy v roce 2003.

Zemědělství je pro EU klíčové
V diskusi o nejsložitější kapitole jednání s EU, o zemědělství, sdělil včera ministr zahraničí Jan Kavan svým partnerům, že Češi očekávají rovné zacházení se svými rolníky.
"Proto jsem požádal o přímé platby od unie," řekl. Tyto dotace, na něž mají nárok zemědělci unie, Brusel nechce zpočátku novým členům poskytovat.
Při jednání o této kapitole republika musí vyřešit hlavně problém, jak čelit dopadům růstu cen potravin v době vstupu do unie a jak velké peněžní podpory od ní čeští zemědělci vlastně dostanou.
Brusel a Praha se musí shodnout i na kvótách pro jednotlivé zemědělské výrobky a na přechodných obdobích. Těch Češi žádají asi 30, zejména v konkrétních technických otázkách.
Více než tyto technické otázky však zástupce kandidátských zemí zajímala podoba dalších jednání.
"Potvrdili nám, že vstupujeme do nové etapy jednání a že rozhovory budou mít nyní novou kvalitu," řekl po včerejší schůzce s unií šéf maďarské diplomacie János Martonyi.
Co to však konkrétně znamená, o tom Brusel zatím nemá příliš jasnou představu. Komisař pro rozšíření Günter Verheugen pouze neurčitě prohlásil: "V příštím pololetí budeme muset jednat o podstatě. V kapitolách, které ještě nebyly uzavřeny, se pokusíme definovat oblasti, kde můžeme již najít řešení. Rozhovory tedy budou mít novou kvalitu, založenou na politických úvahách a politických rozhodnutích." Pokud se události budou vyvíjet podle tohoto časového plánu, mají kandidáti šanci vstoupit ještě v roce 2003. "Unie tento rok zmiňuje a my to bereme za bernou minci. To znamená, že musíme být s jednáním hotovi do konce příštího roku. My budeme," řekl Martonyi. Pokud se celý proces zadrhne, bude to podle Maďarů jen kvůli EU.
Stejný postoj zaujal i polský ministr zahraničí Bronislav Geremek. Ke vstupu v roce 2003 zdůraznil: "Je to všechno otázka politické vůle." Uznal, že jeho země má velké problémy se zemědělstvím - ale pokud bude vůle na straně unie, dají se prý i tyto potíže vyřešit za pár měsíců.
V tom je však Verheugen příliš nepotěšil. "Nemá žádný smysl ptát se po datech ukončení jednání před hodnotící zprávou," řekl jim. I zástupce Německa, státní tajemník Zöpel, tvrdil včera novinářům, že si neumí představit německou vládu, která by opakovala chybu Helmuta Kohla a stanovila datum vstupu. Kavan, jenž s Zöpelem obědval, však tvrdil: "Nenaznačil nic takového." Při včerejším jednání se poprvé nedělal rozdíl mezi první a druhou skupinou uchazečů, takže po Polácích a Maďarech nastoupili Slováci a Rumuni, zatímco Češi si museli počkat, až ukončí jednání Estonci. Tímto gestem chtěla dát unie najevo, že nyní přistupuje ke všem uchazečům stejně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video