Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme na tom hůř než začátkem 90. let, loučí se šéf severočeské policie

  8:18aktualizováno  8:18
Změny v policii byly moc i na nejdéle sloužícího krajského policejního ředitele v zemi. Severočeský šéf Jiří Vorálek odchází 30. listopadu po osmnácti letech do civilu. "Předchozí vedení ministerstva vnitra bylo opravdu nezpůsobilé. V životě by mě nenapadlo, že se něco takového se může stát," říká o éře Radka Johna.

Jiří Vorálek | foto: Karel PešekMF DNES

Co vypovídá o policii, že se nejdéle sloužící krajský policejní šéf rozhodne odejít?
Nemyslím si, že to vypovídá něco konkrétního o policii, protože policie je veliký organismus. Za posledních několik let odešlo krajských ředitelů iks.

Jiří Vorálek

JUDr. Jiří Vorálek (56 let) sloužil u policie 30 let. Začínal v Mostě na okresním úřadu vyšetřování, později ho vedl. Na podzim roku 1993 se stal krajským policejním ředitelem. Loni v květnu ho prezident Klaus povýšil na brigádního generála.

Mezi podřízenými byl známý jako náročný a tvrdý velitel. Neváhal například odvolat kompletní vedení mostecké policie kvůli chybám, které na jaře 2002 nepřímo vedly ke střelbě před litvínovským klubem Calypso, po níž zůstali dva mrtví.

V roce 2005 dostal nabídku od Františka Bublana stát se policejním prezidentem, ale odmítl ji. Počátkem letošního roku se o funkci policejního prezidenta ucházel v konkurzu. Podle svých slov ale nečekal, že uspěje.

Ale vy odcházíte po 18 letech ve funkci...
Doba je velmi obtížná a světlo na konci tunelu příliš vzdálené. V policii jsem zažil naprostý pád, když došlo začátkem 90. let k masivním odchodům, obrovským změnám v předpisech a v republice kleklo vyšetřování. Asi jsem měl tehdy víc energie a věřil, že světlo na konci tunelu není tak vzdálené. Teď se mi zdá, že je na tom policie hůř než v první polovině 90. let.

To je závažné tvrzení...
V posledních letech odešla velká skupina zkušených lidí. A ti neodešli jen proto, že by dostali lepší nabídku. Druhá věc, když přijde do funkce třeba zemského policejního prezidenta v Sasku policista, nepřijde s tím, že udělá spoustu organizačních změn. On si sedne do úřadu a pracuje, protože systém je nastavený. A pokud se dělají systémové změny, tak ne z roku na rok, ale ve výhledu. Saská policie má výhled do roku 2020 a má jasně nastavená pravidla.

Takže vám vadí, že změny u policie jsou v Česku nekoncepční?
Mám daleko k tomu, abych si myslel, že ministr vnitra a policejní prezident se trumfují v médiích, kdo vidí možné úspory v policii lépe. Ale fakt, že se to dostává do médií, ukazuje, že úplně všechno v policii dobře není. Do médií se dostávají dílčí výkřiky a vyvolává to ohromné pnutí v policii.

Jak to pnutí ovlivňuje práci samotných policistů?
Na provozu už se v policii ušetřilo tolik, že požadovanou úsporu jenom v provozu nikdo nezalepí. Takže nějakým způsobem se to musí dotknout personálu. Ale k tomu je třeba říct, k jakému datu chceme, aby policie měla určité výdaje. Nemůže to být tak, že letos se zkrouhly peníze, příští rok se zkrouhnou peníze a vy si s tím dělejte, co chcete. Řada policistů neví, co s nimi bude. Část doby věnují tomu, že přemýšlí, kam půjdou. To musí být poznat na jejich práci. A jestli stát říká, že už tu agendu po policistech dělat nechce, tak ať jim to korektně a včas sdělí.

To zní, že toho máte jednoduše dost?
Do značné míry toho mám dost. V přepočtu k poměru počtu policistů na obyvatele jsme v rizikovosti kraje na druhém místě za Prahou. To platí od 60. let. Tady je prostředí, které generuje kriminalitu a je vytvořené tím, že se tu podporovala masivní povrchová těžba, která měla obrovskou poptávku i po nekvalifikované pracovní síle. Ti lidé sem přišli. Úroveň vzdělání měli hroznou, vykořeněnost a kriminalita souvisí s úrovní vzdělání a sociálními problémy. A když takhle argumentujete, že by se k tomu mělo přihlížet při rozdělování peněz a míst pro policisty, tak jsou všichni vytrvale hluší. A po 18 letech si řeknete, jestli tohle máte zapotřebí.

Jak často jste nadřízené urgoval s těmito argumenty?
Informace, že si myslím, že bychom měli mít víc lidí a že máme velmi vysokou produktivitu, posíláme policejnímu prezidiu dvakrát do roka. Na pracovních poradách se o tom také bavíme běžně. Úplně první debata o rozložení v republice proběhla v polovině 90. let, od té doby se věci řešily nahodile a od boku.

To se od poloviny 90. let u policie nic nezlepšilo, žádnou smysluplnou reformu jste nezaznamenal?
Víte, jak dopadla poslední reforma policie? Začala v roce 2007, a když se podíváme na výkon služby kriminální policie a vyšetřování, což je elitní služba policie, tak návrhů na podání obžaloby, což se bere jako úspěšně vyřízený případ, bylo v roce 2006 65,5 tisíce. Do loňského roku to spadlo na 38,5 tisíc. V té službě pracuje necelých 7 tisíc lidí. Umíte si představit takhle velkou instituci, které klesne elementární produkt jejich činnosti o 30 procent? A oni o tom mlčí a nikdo si nepoloží otázku, jestli v té reformě neudělali chybu. Tyhle otázky nepadají dokonce ani interně.

Cítí se krajský policejní ředitel ve svém kraji bezpečně?
Celý život se pohybuji v té profesi a jako se orientační běžec dobře zorientuje v terénu, tak já se v rámci našeho poškozeného prostředí umím pohybovat obezřetněji. Ale necítím se tu nebezpečně. Tím ale nechci říct, že je tu vše v pořádku.

Takže co říct lidem, kteří se tu bezpečně necítí a čelí pouličnímu násilí?
I kdybychom všechny policisty na odděleních oprostili od spisové agendy, což si neumím představit, tak by ten policajt nestál na každém rohu. Vezměte si ve Šluknovském výběžku: na toto rizikové období je tam posila 40 až 50 lidí. V tuto chvíli je tam největší hustota policajtů v našem kraji, ale nárůst kriminality tam dramaticky neklesl. Na okrese Děčín bylo do srpna víc než 400 trestných činů měsíčně. V září to bylo poprvé pod 400. To není tak dramatický pokles na to, jaká je tam masivní síla policajtů. My to můžeme eliminovat jen do určité míry. Stojí za úvahu zamyslet se nad tím, co kriminalitu generuje, a pokud má sociální základ, o čemž jsem přesvědčen, tak se musí vyřešit ty sociální potíže.

Už máte jasno, kam se uberou vaše další profesní kroky?
Rád bych působil v analyticko-preventivní problematice. Může se stát, že budu u nějaké části policie, může se stát, že nebudu. Určité možnosti existují, nejsem definitivně rozhodnutý. Ale uniformu nevyhodím a pokud mě policie pozve na nějakou akci, tak přijdu samozřejmě velmi rád.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.