Jsme my Romové obětí diskriminace, nebo si to děláme sami?

Tak nějak mi to nedá. Na blogu pana kolegy Pohanky jsem se dočetl, co že si to Brusel a USA myslí o diskriminaci Romů v ČR. Tak chci nadhodit, co si o tom myslím já. Podle mne totiž zpráva souhlasí s realitou, ale je tam několik ale...

Patrik Banga by rád znal vaše reakce, o kterých by si rád popovídal s ministryní Džamilou Stehlíkovou. | foto: Archiv Patrika Bangy

Není například namístě položit si otázku, jestli náhodou oné diskriminaci, která v ČR bezesporu je, tak trošku nepomáháme? Proč nás Češi vlastně kritizují? Není to tak trošku proto, že jim k tomu dáváme dost důvodů? Ona zpráva je satisfakcí pro slušné, fungující Romy, ale bohužel také vodou na mlýn těm, co nám prostě dělají ostudu.

V některých věcech nelze než s Bruselem souhlasit (potažmo i s USA, ale ty se cpou do všeho). Diskriminace romského národa tu byla, je a bude. Romské děti jaksi vždycky patřily do zvláštní školy. Ty sice už neexistují, ale co generace Romů, která si jimi musela projít?

O čem psal na blogu Vít Pohanka?

Zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Vít Pohanka poukázal na svém blogu na skutečnost, že většina Čechů není ochotna přijmout, že Romové jsou v Česku diskriminovanou menšinou. A to ani poté, co na tuto skutečnost upozorňují evropské instituce, americký kongres i další mezivládní organizace.

Je šokující, jak málo si to Češi připouštějí, píše na blogu Pohanka. - více zde

Také mě chtěli do zvláštní školy dát. Vyřešilo se to tím, že matka se nedala tak snadno a narazila na základku, kde jsem mohl v klidu pokračovat. Dodnes na ni vzpomínám, hlavně na paní zástupkyni ředitelky, která si na mě snad také bude pamatovat.

A proč? No krom toho, že jsem nezapomenutelný, tak jsem byl (pokud se dobře pamatuji) jeden ze dvou Romů na druhém stupni. Ne-li dokonce na celé škole.

Všechny romské děti z Prahy 3, tedy ze Žižkova, byly tehdy "přesunuty" do školy na Havlíčkově náměstí, nebo do "speciálky" ve Slezské.

Spousty z nich jsem znal, sám jsem mezi nimi vyrůstal a spousta z nich neměla na speciálce co dělat. Ale byli to Romové, což byl zřejmě dost dobrý důvod. Pravda je, že nakonec je tam matky dávaly samy, protože chtěly, aby byli například sourozenci pohromadě na jedné škole.

Kdo je Patrik Banga?

Autor je romský sociální pracovník. Býval dlouhou dobu streetworkerem a také členem kapely Gipsy.cz - dvojče Radka Bangy, frontmana kapely. Píše o kultuře, sportu a hudbě pro server Romea.cz a časopis Romano Vodi.

Patrik Banga by rád znal vaše reakce, o kterých by si rád popovídal s ministryní Džamilou Stehlíkovou. O výsledku jejich debaty vás budeme informovat na zpravy.idnes.cz. Napište Patrikovi, co si myslíte, na email [e-mail].

Rom musí umět víc, jiný ale pracovat nechce
Co se týče práce, už jsem to několikrát psal: Rom, aby dostal práci, musí být několikrát lepší než gádžo. Jinak nemá nárok práci dostat. Tedy pokud nejde zrovna o práci ve výkopu nebo o zametání ulic.

Na ulici jsme si takříkajíc všichni rovni. Je toto diskriminace? Je. Ale to nemění nic na tom, že mnoho lidí to použije jako výmluvu pro to, že mají prostě línej zadek a dělat se jim nechce. Jenom si to chce otevřeně přiznat. Když jsem přišel o práci, musel jsem ji hledat, až jsem ji nakonec našel.

Jak je možné, že spousta z nás neumí doteď česky? Že někde na sociálkách musí stát strážník, protože kdyby tam nebyl, byla by pracovnice čas od času inzultována? Jak je možné, že se části obyvatelstva prostě nechce dělat? A řeči o tom, že do práce nevezmou...

Máte snad pocit, že s námi jedná například policie jako s lidmi? Mohl bych Vám vyprávět, jak umí policajti namlátit hubu kvůli občanskému průkazu (což je suprová výmluva).

Proč lidé nemají rádi Romy?
No a teď je na místě se zeptat, proč to tak je? Proč se chytají příbuzní gádžovských holek/žen za hlavu a volají Ježíše Krista, aby jim přišel na pomoc, pokud si slečna přivede domů Roma? Čímž obyčejně vztah končí, protože to rodiče/prarodiče zatrhnou.

Jak popíše babička vnoučeti Cikána? Nejprve se pokřižuje, pak mu řekne, že to je zloděj, nemakačenko, případně ta paní, co posledně tak nadávala na náměstí.

Pustíte si televizi a co nevidíte? Děti skákající po autech, Romky nadávající hrůzným způsobem na všechny a na všechno. Pravda, televizní štáby si umí vybrat takové záběry, aby se v nich ukázalo jenom to nejhorší. No jo, ale nebylo by jednodušší, pokud by prostě nebylo možné takové záběry natočit?

Co potom po těch gádžích chtít? Kde je největší sraz Romáků ve městě a nejde o demonstraci? O výplatách dávek na sociálce! Mladí kluci v mém věku, kteří nikdy nebyli v práci, protože oni za 12 tisíc dělat nebudou. V ghettu si sám nezaparkuju auto, protože nejsem tak bohatý, abych si kupoval kola, rádio, případně nové sklo.

To nejsou bohužel žvásty, ale holá fakta. Jen si je nechce nikdo přiznat. A co je na tom nejhorší, že podle lidí, kteří nám dělají ostudu, soudí nás všechny. Nikdo nedokáže rozlišit na první pohled, že zrovna Vojta Lavička nebo kdokoliv jiný nekrade. Ostudu nám nedělá víc lidí než gádžům, ale je tu jeden podstatný rozdíl: jsme vidět.

A dokud nezačneme sami u sebe, tak nám bude celá zpráva houby platná stejně jako titul ambasadora, Džamila a všichni ostatní. Gádže nezměníme, stejně jako se nezmění Romáci. Ale dokud ti "problémoví Romové" nebudou fungovat normálně, tak se ze špíny nikdy nevyhrabeme.

Omlouváme se všem čtenářům za to, že jsme nezobrazili diskusi pod článkem. Pokud máte dotaz nebo připomínku, napište email přímo Patriku Bangovi.