Jsme divní!

Velké deště a s nimi velká voda v řekách a potocích jsou snad pro letošek již u konce. Velká voda opadává a s ní i zvýšená hladina adrenalinu a stresu u těch, které přímo postihla. Opět s povodňovou vlnou proběhla i vlna reportáží, které ostatním spoluobčanům, především ve sluncem zalité Praze ukazaly, jak to vypadá, když vám voda ničí majetek a zdraví.

Jedním z mála problémů, na které občan nestačí jen se svými silami, je ochrana před velkou vodou. Tady opravdu musí zasáhnout stát velkými investicemi do úprav toků. V Holansku řešili problém s mořskou vodou více než před sto léty. Racionální úvahou přišli na to, že pokud se tento problém nestane prioritou, mohou třetinu své země odepsat ve prospěch mořské vody. Rozhodli se tuto vodu přečerpávat a postavili na sto čtyřicet větrných mlýnů a na svou dobu revoluční technologii, parním strojem, přečerpávali vodu zpět z pevniny tam, odkud přišla, do moře.

U nás občané tak zmalomyslněli, že už není ani divné, co je jim jako prioritní k řešení představováno. Je to vlastně vše, jen ne problémy, se kterými si vlastními silami ale opravdu neporadí a ani nemohou. Prioritou, v řádu několika stovek miliard, kterou jsou schopni naší volení představitelé státu pořešit přes noc a bez mrknutí oka, se stala sanace pochybení dalších představitelů, tentokráte bank - IPB, KB, ČS.

Bez mrknutí oka prohlásil pan Tlustý (ODS), předseda rozpočtového výboru PČR, že očekává a to napříč politickým spektrem, že vzhledem ke společenské potřebě důstojně reprezentovat při mistrovství světa v hokeji, se další prioritou mimořádného čerpání ze státního rozpočtu, stane investice ve výši jedné miliardy.

Tento požadavek si dal Magistrát města Prahy a je spojen s úpravou vstupu do metra při budování nové hokejové haly. Pokusme se představit si reakci pana Tlustého na požadavek neodkladného řešení nevyhovujícího stavu potoků a řek v zátopových oblastech. Velmi rád bych se mýlil, ale že se na Moravě a ve Slezsku každoročně topí majetek a lidé při velké vodě, důvodem k mimořádnému zásahu státu nebude. A co Karlův most? Kolik z nás pošle příspěvek na opravu této stavby, až vyhlásí Magistrát města Prahy celonárodní sbírku? Kolik z nás by poslalo příspěvek do sbírky na úpravu toků?

Co na tom, že v našem kraji kandidovali a byli zvoleni i se svými nohshledy předsedové dvou největších, skrytě koaličně spolupracujících politických stran? Co na tom, že se v jejich rukou a v rukou jejich soukmenovců na různých úrovních státni správy a samosprávy  soustředila veškerá moc v této zemi? Došlo to tak daleko, že už se ani nesnaží  při velkých vodách slibovat pomoc. A my voliči? Jsme tak hloupí, že už to ani po lidech, kteří nám mají sloužit , nevyžadujeme.

Zmalomyslnělí a otupení neřádstvem uplynulých deseti let s vděkem příjmeme divadlo v předvolební kampani. Kdy nám jedni budou slibovat, že nás zabezpečí, na naše náklady, od narození až do hrobu a druzí se budou dušovat, že nás ochrání před těmi prvními. Kategorický požadavek na ochranu před velkou vodou? Ale voliči, vždyť státní rozpočet není nafukovací a už vůbec ne dojná kráva. Nezbylo by na naše.