Jsme členem NATO, aliance má nyní 19 členů

- Česká republika, Maďarsko a Polsko se dnes oficiálně staly členy Severoatlantické aliance. Stalo se tak poté, co ministři zahraničí Jan Kavan, János Martonyi a Bronislaw Geremek předali své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Aliance má od nynějška 19 členů. "Jsme rádi, že vstupujeme do Severoatlantické aliance, jsme tam, kam patříme," řekl chvíli před předáním český ministr zahraničí Jan Kavan v projevu v Trumanově knihovně ve městě Independence v USA.

"Jsme odhodláni nebýt pro NATO břemenem, nýbrž právě naopak. Jsme připraveni splnit naši část odpovědnosti a závazku členských států a dostát všem povinnostem, které z členství vyplývají," řekl Kavan před ministry zahraničí Spojených států, Maďarska a Polska.
Americká ministryně Madeleine Albrightové na ceremonii v Independence zastupuje depozitářský stát Washingtonské smlouvy.
Kavan poděkoval Spojeným státům za jejich roli při vzniku samostatného Československa a při procesu evropské integrace po druhé světové válce a později za úlohu při přijetí do NATO. Přijetí do NATO bylo podle něj jedním z hlavních politických cílů ČR po pádu komunismu v roce 1989.
Kavan se vyslovil pro zachování silného transatlantického spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy v zájmu řešení rizik a problémů 21.století. Česká republika ale také oceňuje koncept evropské obranné identity a podporuje myšlenku, že Evropa by měla podstatněji přispívat k řešení krizí na svém území.
Kavan dále řekl, že nová strategická koncepce NATO musí jasněji definovat základ pro uskutečňování misí mimo území členských států, což bude zřejmě nejpravděpodobnější způsob řešení nynějších krizových situací.
Závěrem Kavan připomněl, že v den okupace Československa 21.srpna 1968 byl v nedalekém Kansas City. To, že právě v Independence se ČR stává členem NATO a získává tak záruky bezpečnosti, proto označil za symbolické.


Vstupo do NATO je stříbro, EU zlato
V pomyslném východoevropském závodě o zajištěnou budoucnost je NATO stříbrnou medailí, členství v Evropské unii zlatou. Nakolik nám může vstup do Aliance ulehčit přibližování k Unii?
Formálně nijak. Obě instituce sice sídlí ve stejném městě, ale jejich vzájemné oficiální kontakty nejsou hluboké. Představují dvě různé tváře západního světa, s odlišným úkolem a historií. Zatímco aliance je vojenským paktem se vším, co k tomu náleží (počínaje zřetelnou vedoucí rolí jednoho, navíc neevropského státu, a konče přehlednou velitelskou strukturou), unie má dosud mnoho rysů spolku suverénních států - s vícero vůdci a proměnlivými spojenectvími.
Rovněž o nepřímém ekonomickém přínosu vstupu do NATO - že teď budeme pro podnikatele bezpečnou zemí, kam lze s důvěrou svěřit nastřádané miliardy - lze pochybovat. Jistě by se nám pro vyjednávání s unií hodil hospodářský růst a lepšící se ekonomika, ale NATO nám nic takového samo o sobě nepřinese.
Jestliže do republiky v posledních letech přicházelo méně investic ze zahraničí, bylo to kvůli domácím problémům a nedostatkům, nikoli pro nějakou vojenskou hrozbu zvenčí. Investory zajímá, zda mohou v nějaké zemi vydělat, zda jsou tamní náklady přiměřené ziskům, korupce únosná a případné soudy rychlé. Jestli jim klidné nebe nad hlavou zajišťují stíhačky F-18 amerického letectva nebo letka migů čínské lidové armády, je příliš nevzrušuje.
Ale existují ještě subtilní a méně viditelné způsoby, jimiž nám členství v NATO může pomoci na cestě do bohaté poloviny Evropy. Jeden společenský: obrazně řečeno, naši představitelé začnou chodit do klubu, jehož většina členů zároveň dochází ještě do druhého, v němž bychom byli zdaleka nejradši. Na vrcholných schůzkách NATO dostanou židle v hlavním sále, namísto v předsíni jako dosud. Získají možnost hovořit s ostatními jako rovný s rovným, ovlivňovat je a přesvědčovat už tím faktem, že tam budou přítomni.
Při vědomí, že jedenáct z patnácti členů EU patří zároveň do NATO, to vůbec nelze podceňovat. Politika se dělá i skrze osobní kontakty, a právě nejvyšší představitele členských zemí unie si dnes republika potřebuje nejvíc naklonit. Dobrozdání úředníků Komise EU a doporučení bruselské centrály mají omezenou moc; na konci všech "rentgenování" a posudků to budou právě šéfové patnácti států, kdo rozhodnou, zda se unie vůbec rozšíří, případně kdy. K ovlivnění jejich názorů budou mít vlády Polska, Maďarska a České republiky větší prostor než vlády všech ostatních čekatelů.
Možná se ukáže, že to vůbec není tak málo.

Ministři zahraničí České republiky Jan Kavan, USA Madeleine Albrightová, Maďarska János Martonyi a Polska Bronislav Geremek pózují fotografům po předání ratifikačních listin

Ministr zahraničí Jan Kavan líbá svou americkou kolegyni Madeleine Albrightovou po podepsání ratifikačních listin

Ministr zahraničí Jan Kavan podepisuje ratifikační listiny o vstupu do NATO

Ministři zahraničí USA, České republiky, Maďarska a Polska přihlížejí slavnostnímu přiřazení české vlajky mezi vlajky ostatních členských zemí NATO

Velvyslanec v USA Alexandr Vondra vyhlíží své kolegy

Mapa Severoatlantické aliance, v podobě, jak vypadá dnes.

Mapa Severoatlantické aliance v době, když ji ještě dělila železná opona od Varšavské smlouvy

Účastník komunistické demonstrace proti vstupu do aliance na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě pálí výkres s nápisem NATO. Další účastnice (asi omylem) podplauje propagační materiál KSČM.

Liberecký primátor Jiří Ježekpři předání čestného praporu 9. roty chemické obrany

Vojáci sledují u pražské vily Portheimka ohňostroj včetně sršícího nápisu NATO


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video