Když Plzeňský kraj na začátku roku zastavil rekonstrukci městského mlýna v Horažďovicích na stálou expozici Galerie Klatovy/Klenová, s lítostí jsem si přiznal, že energie, kterou jsem věnoval tomuto projektu, byla vydána marně. Pak se však tento nákup ukázal jako vhodný argument pro zdůvodnění mého odvolání, na mlýn se obrátila pozornost médií a na zastupitelstvu Plzeňského kraje se promítaly velké fotografie tohoto zdevastovaného objektu jako doklad duševní pomýlenosti těch, kdo přišli s tímto nápadem. Něco podobného pak v neděli v hlavních zprávách sdělila i divákům České televize paní hejtmanka Emmerová.
Dobrovolně se hlásím k tomuto nápadu, do skupiny bláznů toho ražení, jako byli Serge Sabarsky, Gerwald Sonnberger a Hana Jirmusová, kteří v bývalém krumlovském pivovaru vybudovali Egon Schiele Art Centrum. Do této nechvalně proslulé řady patří i paní Meda Mládková, které nedošlo, že zachraňovat Sovovy mlýny na Kampě je holý nesmysl a s tvrdošíjností sobě vlastní tento šílený záměr dotáhla do konce.
Tyhle dvě budovy mají s městským mlýnem v Horažďovicích prakticky stejná východiska: jedná se o vzácné historické stavby industriálního rázu, stojící na samém břehu řeky, které byly v dezolátním stavu. Přesto se nevzdávám a vyzývám: Přestaňme s emocionálními argumenty a poslechněme si vedle názorů politiků i stanoviska památkářů, muzejníků, odborníků na rekonstrukci historických památek! Zahajme konečně odbornou diskusi!
Ruina u vody: No a co?
Na začátek uvedu, jak jsem na tento objekt vůbec přišel. Jen kousek od něj - v Podbranské ulici - se nachází památkově chráněný dům s novou, světle zelenou fasádou, kde sídlí grafické studio, v němž realizujeme galerijní tiskoviny. Ještě před dvěma lety byl ve stejném stavu, dnes je plzeňskými památkáři dáván za příklad vzorné obnovy historického objektu. Právě v Horažďovicích jsem si uvědomil, že expozice, pro kterou již dlouho hledáme objekt, nemusí nutně být na Klenové či v Klatovech, které jsou už moderním uměním poněkud přesycené. Mohla by být v lokalitě třeba i menší, která se profiluje turistickým ruchem a o daný záměr by stála, jako jsou právě Horažďovice. A potěšilo mě, že i město tento záměr zaujal. To jsou tedy důvody PRO.
odvolání ředitele fišeraOdborná veřejnost protestuje proti odvolání Marcela Fišera z postu ředitele. Přiložena jsou i základní fakta o případu: Článek V Galerii Klatovy/Klenová byl výborný ředitel. Možná právě proto musel odejít - čtěte zde. |
Nyní bych rád vyvrátil důvody PROTI:
Zaprvé: dům je ve špatném stavu, doslova ruina. Ale já tvrdím: na současném stavu vůbec nezáleží! Z mnohaleté praxe vím, že důležitá jsou dvě hlediska: dům je staticky v pořádku a není zde problém s vlhkostí. Ostatní nedostatky lze snadno odstranit, ty první dva však jen obtížně a někdy vůbec. Proměna hospodářské funkce na muzejní je tak zásadní, že znamená budovu rekonstruovat opravdu "z gruntu". I v případě, že by stavební práce teoreticky začaly před dvaceti lety v okamžiku, kdy mlýn přestal sloužit své původní funkci, stejně by to znamenalo kompletní výměnu střešní krytiny a krovu, otlučení vnějších a vnitřních omítek, nové rozvody, podlahy a stropy, změnu dispozic. A stálo by to stejně jako dnes.
Zadruhé: voda. Objekt sice leží u řeky, ale na mírně zvýšeném místě. Při stoleté vodě v roce 2002 (největší povodeň od roku 1845!) zde bylo ve spodní části 80 cm vody, což je dodnes patrné na dřevěných vratech, v horní části pak ještě o něco méně. Samozřejmě, že to není ideální, ale pokud by se s tím počítalo a v přízemí by se například udělaly betonové podlahy a elektrické rozvody v určité výšce, není problém jednou za třicet let exponáty během hodiny evakuovat do patra a po opadnutí vody se za týden může zase otevřít. Již zmíněné Schiele Centrum v Českém Krumlově nebo Sovovy mlýny v Praze mají s vodou nesrovnatelně větší problémy! A stálá expozice v Plzni se plánuje na místě domu U Zvonu, který byl stržen právě kvůli povodním, aniž by někoho napadlo tento argument vytáhnout. Jde jen o psychologické hledisko - v Horažďovicích je objekt přímo u řeky, v Plzni 300 metrů od ní.
Takhle by to žilo
A konečně za třetí: oprava je drahá. Rekonstrukce by měla stát maximálně 25 mil. Kč. Ovšem porovnejme to se zmíněnou budovou pro stálou expozici Západočeské galerie, kde se počítá s 300 - 500 miliony korun. A pak jsou tu ještě provozní náklady. V Plzni by se každoročně vyšplhaly na několik milionů, což je však zcela oprávněné, má-li Plzeň mít muzeum umění na úrovni odpovídající zdejším skvělým sbírkám.
My jsme však šli jinou cestou. Naším záměrem bylo udělat muzeum menší, kde by se třeba malá část expozice obměňovala každé dva měsíce formou "minivýstav ze sbírek", kde by byl prostor pro přednášky a koncerty a na přilehlém pozemku, vymezeném Otavou a mlýnskou stokou, by se konaly výstavy soch pod širým nebem. Zkrátka stálou expozici, která se přesto "hýbe". Díky menšímu rozsahu a několika dalším nápadům (kupříkladu poloha u řeky umožní instalaci tepelného čerpadla typu "voda - voda", které je nejúčinnější a pokryje náklady na vytápění) jsme se dokonce dostali na vyrovnaný rozpočet!
Jsem přesvědčen, že realizace záměru by přinesla jen samá pozitiva: zachránil by se vzácný historický objekt, po němž by v dosud unikátně zachované památkové zóně zbyla otevřená rána; galerie by konečně našla vhodný objekt pro své sbírky; a konečně Horažďovice by získaly jedinečný turistický cíl. 
odkazyGalerie Klatovy/Klenová: http://gkk.cz. Osobní stanovisko Marcela Fišera k odvolání: http://artalkweb.wordpress.com/2009/03/16/reditel-galerie-klatovy-klenova-odvolan/. |
